Kolik nás budou stát povodně: Česko dostalo miliardy z EU, má ještě přifukovat ztrátu rozpočtu?

Českou republiku zasáhly povodně mající potenciál způsobit jedny z nejvyšších materiálních škod v historii země. Zatímco první odhady pojišťoven hovoří o pojištěných škodách ve výši přibližně v nižších desítkách miliard korun, celková výše škod může být mnohem vyšší. Nečekaná pomoc přichází z Evropské unie, což ale vyvolává otázku, jestli je nutné v době našponovaného státního rozpočtu ještě zvyšovat jeho deficit o další desítky miliard.

David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, srovnává letošní povodně s těmi z let 1997 a 2002, kdy povodně způsobily obrovské materiální škody – v roce 1997 dosáhly ztráty 63 miliard korun, což by dnes odpovídalo 140 miliardám, a v roce 2002 činily škody 73 miliard, tedy v dnešních cenách 132 miliard korun. „Pokud by dopady letošních povodní byly podobné jako v roce 1997 či 2002, škody by se mohly pohybovat kolem 130-140 miliard korun,“ odhaduje Marek. Letos byly srážky způsobující povodně vyšší než při zmíněných událostech, což může znamenat, že skutečná výše škod bude ještě větší.

Je tedy třeba brát v úvahu, že hodnoty škod v absolutních číslech nemají stejnou vypovídací hodnotu jako dříve, protože ekonomika mezitím významně narostla a ceny zboží i služeb se v důsledku inflace zvýšily.

Marek dále upozorňuje, že česká ekonomika za posledních 20 let významně rostla, což znamená, že objem zničeného majetku a infrastruktury bude pravděpodobně vyšší. „Pokud bychom vycházeli z velikosti škod v procentech HDP při předchozích povodních, odhad letošních škod by se mohl přiblížit hranici 200 miliard korun,“ varuje Marek. Přesné odhady však bude možné upřesnit až po analýze pojistných událostí, zasažených domácností a škod na infrastruktuře.

Evropská pomoc: 50 miliard korun od EU

Zásadní finanční pomoc přichází z Evropské unie, která České republice poskytne 50 miliard korun na pokrytí povodňových škod. Premiér Petr Fiala toto rozhodnutí oznámil po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. „Nyní potřebujeme opravit infrastrukturu a šlo by to těžko z národních rozpočtů, proto jsem rád, že Ursula von der Leyenová přišla s konkrétními řešeními,“ uvedl Fiala. Přislíbená pomoc výrazně urychlí obnovu postižených oblastí a ulehčí tlak na národní rozpočet.

Unie poskytne pomoc bez nutnosti spolufinancování z českých zdrojů, což je výjimečná situace. Obvykle je totiž unijní pomoc spojena s požadavkem na částečné financování z národních zdrojů. „Nastala mimořádná doba a mimořádná doba si žádá mimořádná opatření,“ prohlásila von der Leyenová. Peníze z evropských fondů budou mobilizovány rychle a budou využity na obnovu infrastruktury a majetku, přičemž nebude nutné čerpat peníze z českého státního rozpočtu.

Ekonom Lukáš Kovanda upozorňuje, že při předchozích povodních v letech 2002 a 2013 činila evropská pomoc jen několik procent celkových škod. Tentokrát je situace jiná. „EU poskytne Česku kvůli povodním nečekaně masivní pomoc, zhruba 50 miliard korun. To velmi rychle zpochybňuje potřebu navyšovat schodek státního rozpočtu o dalších 40 miliard korun, jak to vláda původně plánovala,“ uvedl Kovanda.

Zvyšování deficitu: Je to nutné?

Vláda původně plánovala navýšit schodek státního rozpočtu o 40 miliard korun – 30 miliard letos a 10 miliard v příštím roce. Tato částka měla pokrýt náklady na obnovu poškozených oblastí. Nicméně vzhledem k nečekaně vysoké evropské pomoci se tato potřeba zdá být méně naléhavá. Ekonomové, včetně Lukáše Kovandy, upozorňují, že kombinace evropské pomoci, pojištění a dalších zdrojů by měla pokrýt většinu nákladů. „Pokud peníze z Bruselu započítáme jako státní prostředky, pak už jsou tyto škody podle všeho pokryty,“ říká Kovanda.

Dále upozorňuje na to, že kraje a obce mají dostatečné finanční rezervy, které mohou využít na pokrytí části škod. Loni měly na účtech přes 400 miliard korun a letos vykázaly přebytek 83 miliard korun. „Kraje a obce jsou se svým hospodařením v relativně lepší pozici než při jakýchkoli povodních minulosti,“ uvedl Kovanda. Pokud by se státní rozpočet dále zadlužoval, znamenalo by to, že veškeré náklady na povodňové škody by nesl stát, zatímco kraje a obce by se na obnově nijak finančně nepodílely.

Historie povodní a jejich dopady na ekonomiku

Povodně z let 1997 a 2002 patří k největším přírodním katastrofám, které zasáhly Českou republiku. V roce 1997 způsobily povodně na Moravě škody za 63 miliard korun, zatímco povodně v roce 2002, které zasáhly především Čechy, způsobili škody ve výši 73 miliard korun. Od té doby se však situace v zemi výrazně změnila. „Protipovodňová opatření, do nichž se výrazně investovalo po povodních v letech 1997 a 2002, splnila svůj úkol,“ říká Marek, podle kterého tyto investice významně přispěly ke snížení škod.

Při povodních v roce 1997 tvořily pojištěné škody pouze šestinu celkových škod, tedy přibližně 10 miliard korun. Oproti tomu v roce 2002 byly pojištěné škody mnohem vyšší, dosáhly přibližně poloviny celkových škod – 36,7 miliard korun. Letos zatím pojišťovny odhadují pojištěné škody na 17 miliard korun, což naznačuje, že celkové škody by mohly být v rozmezí 35 až 100 miliard korun v závislosti na objemu nepojištěného majetku.

Otázka dluhopisů

Vláda rovněž zvažuje možnost vydání speciálních povodňových dluhopisů, jak tomu bylo po povodních v roce 1997. Analytik Radim Dohnal ale varuje, že tyto dluhopisy by mohly být pro stát nevýhodné. „Povodňové dluhopisy se v minulosti ukázaly jako pro stát nevýhodné. Celkové náklady byly znatelně vyšší než u běžných dluhopisů,“ uvedl Dohnal. Vydání těchto dluhopisů by mělo být pečlivě zvažováno s ohledem na jejich nákladnost a úrokové sazby.

Národní rozpočtová rada v čele s Mojmírem Hamplem apeluje na to, aby byly při financování dodatečného dluhu zvoleny nejvýhodnější možnosti. „Doufám, že pokud bude zvoleno dluhové financování, bude to nejvýhodnější z hlediska úrokových nákladů pro stát,“ uvedl Hampl.