Poškozená baterie může za výbuch domu na Náchodsku. Požáry způsobené fotovoltaikou stoupají

Poškozený systém fotovoltaické elektrárny v červnu způsobil požár a následně výbuch rodinného domu v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo, ale exploze porušila statiku domu a způsobila škodu sedm milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. V poslední době stoupá počet požárů fotovoltaických elektráren (FVE), jejichž hašení je pro hasiče často až smrtelně nebezpečné. Přestože samotné panely prakticky nehoří a plameny zachvátí především střešní materiály a okolí, tak je k uhašení potřeba speciální technika kvůli vysokému napětí a nebezpečí zásahu elektrickým proudem.

Götzová oznámila, že vyšetřování příčiny je u konce a důvodem je poškození článků v bateriovém úložišti fotovoltaického systému vlivem neobjasněné provozně-technické závady. Z poškozených článků se poté do interiéru objektu uvolňovaly hořlavé plyny vzniklé rozkladem elektrolytu. "Tyto plyny spolu se vzduchem vytvořily uvnitř objektu výbušnou směs, která byla následně iniciována plamenným hořením uvnitř technické místnosti," sdělila mluvčí.

KOMENTÁŘ: Zahradník Kaiser na vinici Páně

Výbuch, který způsobil rozsáhlé poškození rodinného domu, nastal v technické místnosti rodinného domu. Vzhledem ke statickému narušení objektu hasiči prozkoumali a zdokumentovali interiér objektu pomocí bezpilotního prostředku.

V Šonově u Nového Města n.M. na Náchodsku zasahujeme u výbuchu v domě. V době výbuchu se zde nenacházely žádné osoby. Z důvodu porušení celkové statiky domu je zakázán pohyb uvnitř i venku. Škoda odhadnuta na 7 mil.Kč, pravděp. příčina je technická závada na systému fotovoltaiky. pic.twitter.com/vpA8CKMEU8

— HZS Královéhradeckého kraje (@hzskhk) June 25, 2024

Kromě hasičů se ke slovu derou také pojišťovny a samotní dodavatelé FVE nabádající, aby si uživatelé své fotovoltaiky pojistili a dbali na profesionální instalaci, pravidelný servis a revizi. Požáry narůstají úměrně tomu, jak roste množství instalovaných panelů neboli malých střešních FVE (domácích elektráren). Dodavatelé uvádí, že více než samostatné panely jsou hořlavější materiály na střeše (zateplení, polystyren, tašky, apod.).

Proč dochází k požárům fotovoltaických panelů?

Hlavním důvodem požáru je neodborná instalace panelů (chybné zapojení často "svépomocí") a nedodržení výrobních návodů u jednotlivých komponentů a jejich výrobní vady, nekvalitní čínské panely a nedůsledná péče, revize a servis. Požár ve většině případů způsobuje baterie a akumulátory nebo pojistky a rozvaděče.

Společnost E.ON proto připomíná, že u fotovoltaické elektrárny je také důležité pojištění. Většinou se průměrná hodnota instalované fotovoltaiky pohybuje kolem 300 tisíc korun a pojištění může celkovou pojistku domu zvednout až o 2300 korun. Do pojištění spadají živelné události, odcizení, vandalismus nebo technické poruchy a kybernetické hrozby.

Fotovoltaická elektrárna je u rodinného domu pojištěna v rámci pojištění staveb, uvedla pro deník Echo24 mluvčí České asociace pojišťoven Lucie Pech. "Je však třeba tuto skutečnost pojišťovně nahlásit při sjednávání pojištění, či doplnit v případě pozdější instalace. V případě požáru pak pojišťovna vypořádá pojistnou událost způsobenou požárem standardním způsobem," přibližuje mluvčí s tím, že pojišťovny umí s rizikem požáru FVE pracovat.

ECHOSALON: „Muži z devadesátek to tu nechtějí vyklidit.“ Střet o petici umělců

Důležitým bodem je výběr dodavatele, profesionální instalace a pravidelné revize. Podle informací Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru se počet požárů v souvislosti s fotovoltaickými elektrárnami znásobil za rok 2023 více než pětinásobně z 10 na 55 proti roku 2022, připomněla Lucie Pech. "V roce 2024 je již evidováno 35 požárů, ve kterých hrála roli FVE, nebo její součásti. Nutné je si při meziročních srovnáních ale zároveň uvědomit i enormní nárůst počtu FVE," řekla mluvčí deníku Echo24.

Nejčastěji dochází k požárům na střechách rodinných domů, které nemusejí podléhat povinnému požárně bezpečnostnímu řešení. Komerční objekty (fotovoltaické elektrárny na střechách panelových domů, firem či na polích) musí splňovat předepsaná stavební a bezpečnostní řízení. Vyhlášky definující požadavky na instalaci fotovoltaiky jsou ale dosti problematické, jelikož jde o "mladý obor" a neexistuje norma pro "bezpečné napětí."

E.ON upozorňuje, že ohromnou chybou je volba nekvalitních materiálů a instalace na nevhodných místech, třeba instalace panelů na hořlavém podkladu, nebo instalace bateriového úložiště v nevětrané místnosti, kde hrozí přehřívání. "Samotná fotovoltaika přitom nehoří, většinou hoří objekty, na kterých jsou FVE a jejich součásti instalovány. Solární panely jsou vyráběné z větší části z nehořlavých materiálů," píše E.ON na svém webu. Pokud ale dojde ke zkratu kvůli stejnoměrnému proudu, tak vznikne elektrický oblouk s vysokou teplotou a ten zapálí hořlavé materiály na střeše (polystyren, latě, dřevěné bednění, atd.), píše deník E15.

Fotovoltaiku totiž nelze v případě požáru deaktivovat, běžné panely mají napětí ve stejnoměrné části 600 až 800 voltů, přičemž pro hasiče je při hašení střechy smrtelně nebezpečné jakékoliv napětí vyšší než 400 voltů. Proto většina hasičských záchranných akcí probíhá tak, že velitel zásah přeruší, budova nějaký čas hoří a hašení probíhá mnohem déle než obvykle. V extrémních situacích se hasiči zaměřují pouze na ochranu okolních nemovitostí, zatímco dům nechají shořet.

TÝDENÍK: Co bude s Amerikou po atentátu na Trumpa. A jak přeceňování vědy ohrožuje demokracii

Hasičům hrozí zásah elektrickým proudem

Mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Klára Ochmanová deníku Echo24 řekla, že za letošek evidují 28 potvrzených požárů FVE. Dodala, že sice hořelo 26 budov ale jednalo se i o požár trafostanice mimo dům (třeba na zahradě) nebo pouze části objektu (garáž, střecha, apod.). V jednom případě šlo o požár celé haly a ve dvou případech o požár dvou polí se solárními panely.

"Požáry fotovoltaiky může hasit každá jednotka hasičů, tyto zásahy ale bývají pro hasiče obecně náročnější a problematičtější. Pokud hoří FVE na střeše, je zásah spojený s prací ve výškách, kde může dojít k propadnutí, pádu apod., FVE zařízení nebo jeho části navíc mohou být pod napětím. Je tam tudíž riziko zásahu elektrickým proudem a někdy je kromě směsi pěny a vody k hašení zařízení pod napětím třeba použít práškový hasicí přístroj nebo CO2," řekla Ochmanová pro deník Echo24.

Mluvčí dále prozradila, že hasiči používají speciální hasící zařízení Cobra, které umí proříznout různě silné stěny, pláště budov nebo střechy. "Zařízení má pro řezání a hašení hydraulicky ovládanou proudnici se systémem založeným na vodním proudu, do kterého je přimícháno abrazivo," doplnila Ochmanová.

E.ON doplňuje, že hašení solární elektrárny většinou probíhá pomocí výškové techniky a speciální látky určené k likvidaci požárů elektrických zařízení. Hasiči nemohou vypnout pojistky ani fotovoltaiku (lze vypnout pouze akumulátor) a oheň uhasit standardním způsobem vodou, ale hasí se pomocí pěny s vodou či oxidem uhličitým ze speciálního zařízení, jelikož hasičům hrozí zásah elektrickým proudem.

Hasičský zásah komplikuje i několik dalších věcí jako je například: špatná viditelnost panelů (plochá střecha), hasivo někdy nelze aplikovat na celou hořící plochu, dům má větší zatížení střešní konstrukce, žebříky se nesmí dotýkat střechy (hasí se z automobilní výškové techniky) a jednotlivé solární panely se liší podle typu (existují i panely s olejem, apod.).

K rozmachu solárních panelů přispěly i zvyšující se ceny energií v České republice. "I s ohledem na vysoký počet instalací jde navíc jen o nižší desítky požárů způsobených technickou závadou na celém systému FVE (rozvody, akumulátory atp.)," sdělila Ochmanová deníku Echo24.

KOMENTÁŘ: Novin se zbavujeme jako kdysi koňů

Na druhou stranu ČTK nedávno vydala zprávu, že rozvoj solární energetiky v Česku zpomalil. V prvním pololetí letošního roku bylo zprovozněno 24 000 nových fotovoltaických elektráren, což bylo meziročně o 21 200 zařízení méně. Instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 procenta na 484 megawattů (MW), postupně totiž roste průměrná velikost připojených elektráren. Příčinou poklesu jsou změny kolem dotační politiky a zlevnění energií. V současné době je v České republice připojeno přes 191 000 fotovoltaických elektráren s výkonem 3,94 GW, píše ČTK.