Česko má jednu z nejnižších inflací v EU. Češi díky tomu více nakupují

ÚHEL POHLEDU Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší inflaci, než odpovídá průměru EU (2,8 procenta) i eurozóny (2,6 procenta). Vykazuje také citelně nižší inflaci než všechny okolní země. Viz tabulka níže:

Únorová meziroční inflace (v %, dle Eurostatu):

Rakousko 4,2
Slovensko 3,8
Polsko 3,7
Maďarsko 3,6
Německo 2,7
Česko 2,2

Pouze pět zemí z dvaceti států eurozóny vykazuje nižší inflaci než Česko. Jedná se o Lotyšsko, Litvu, Itálii, Finsko a Kypr. Společně s ním má nižší inflaci než Česko také Dánsko. Ukazuje se tak, že je problematické spojovat inflační vývoj s používanou měnou, jak se tak často dělo například loni. Dánsko má v současnosti vůbec nejnižší inflaci v EU, přitom platí eurem. Naopak „eurové“ Rakousko či Slovensko vykazují nyní vyšší inflaci než „bezeurové“ Polsko, Maďarsko i Česko. Ze zemí Visegrádské skupiny tak v současnosti vykazuje nejvyšší inflaci ta jediná z nich, jež platí eurem – Slovensko. Důvody odlišného vývoje a nynějších měr inflace jsou hlubšího a komplexnějšího rázu než používaná měna.

Podle ČSÚ, který používá jinou metodiku než Eurostat, činila únorová míra v Česku rovná dvě procenta v meziročním vyjádření. Poprvé od konce roku 2018 se tak míra inflace ocitla přesně na cíli České národní banky. Od ledna 2019 včetně byla vždy nad tímto cílem.

Českou inflaci v únoru snižovalo to, že prodejci potravin v čele s řetězci konečně začali alespoň částečně promítat historicky zcela se vymykající zlevnění zemědělců, nadále – i podle dnešních čísel za únor – meziročně bezmála dvacetiprocentní, do koncových cen. Zatímco například zelenina v lednu meziročně zdražovala ještě o více než třináct procent, v únoru už meziročně zlevňovala, o 0,1 procenta. Meziměsíčně pokles inflace tlumil růst cen pohonných hmot, jenž způsobil růst cen ropy na světových trzích a slábnutí koruny vůči dolaru.

Právě i díky poklesu cen potravin se začíná vzmáhat spotřeba tuzemských domácností, jejíž nedostatečná úroveň loni stáhla celou ekonomiku „do mínusu“. Lednové maloobchodní tržby ale už překonaly veškerá očekávání. Meziročně totiž stouply o 2,4 procenta.

Růst ve výši 2,4 procenta představuje nejvýraznější meziroční navýšení reálných, o inflaci očištěných tržeb za celé období od dubna 2022. Lidé v Česku navyšovali své nákupy zejména nepotravinářského zboží. Meziročně nakupovali ve výrazně větším objemu zejména kosmetiku a také farmaceutické a zdravotnické zboží.

Po dvaceti měsících poklesu letos v lednu ale konečně navýšili také právě nákupy potravin, byť jen mírně, o 0,4 procenta. Poptávku po potravinách zesílilo jejich lednové zlevnění, dané poklesem DPH z patnácti na dvanáct procent a také společenským a mediálním tlakem na obchodní řetězce, které do svých cen alespoň zčásti promítly historicky mimořádné zlevňování zemědělců.

Po dlouhé době dvaceti měsíců tak rostly tržby ve všech klíčových statistických segmentech, jak za potravinářské, tak nepotravinářské zboží, tak ale i za pohonné hmoty, přestože ty oproti lednu loňského roku nezlevnily.

Projevuje se však pozvolna, ale přece sílící spotřebitelská důvěra, která odráží zejména výrazný pokles inflace na úroveň dvouprocentního cíle ČNB. Leden navíc Čechy utvrdil v tom, že s příchodem nového roku nenastává žádné markantní zdražení v oblasti energií a že rovněž dopad konsolidačního balíčku, účinného právě od ledna, bude zvládnutelný.

Z hlediska ČNB je pozitivní, že i přes vyšší než očekávaný lednový nárůst maloobchodních tržeb inflace v lednu i únoru zaostala za jejími vlastními předpoklady, což svědčí o tom, že se rostoucí maloobchodní poptávka lidí v Česku nepřetavila v jakkoli nebezpečnější inflaci.

Za celý letošní rok by růst maloobchodních tržeb měl dále sílit, zejména díky nadále klesající inflaci a vyhlídce na zhruba až čtyřprocentní letošní růst reálných mezd, a celoročně dosáhnout úrovně 4,3 procenta. Ekonomika jako celek by i díky tomu měla letos přidat jedno procento.