Babičky za klima a my ostatní

KOMENTÁŘ

Babičky za klima a my ostatní
Švýcarsko žalují čtyři starší dámy za to, že v létě trpí vedrem. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Na jedné straně zprávy typu, že do Evropské komise přichází jistá umírněnost a po volbách do europarlamentu můžeme čekat revizi Green Dealu, na druhé straně zprávy jako tato ze včerejška: Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (nepatří pod  EU, ale pod širší Radu Evropy) vyhověl klimatické žalobě skupiny občanek.

Podle nich jejich stát dělá málo proti klimatické změně. Tím státem je Švýcarsko, žalují ho čtyři starší dámy za to, že v létě trpí vedrem. Ale za čtveřicí dam stojí jednak dvě tisícovky dalších „KlimaSeniorinnen“, jednak i několik nevládních organizací. Ty pomáhaly s podáním žaloby a teď rozsudek široce komentují. Soudci žalobě, která jako kdyby spadla z Marsu, vyhověli v poměru 16 : 1.

Ty soudce volí Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které je zase složeno z delegátů vyslaných národními parlamenty 46 zemí – signatářů Úmluvy o  lidských právech. Ale v 50. letech minulého století, kdy úmluva vznikla, se ještě lidskými právy myslela klasická občanská práva. K těmto lidským právům první generace časem lidé z levice začali přidávat tzv. sociální práva. Dnes jsou tu lidská práva (nejméně) třetí generace. Švýcarské seniorky tvrdí, že nečinnost jejich vlády je vystavuje nebezpečí úmrtí při letních vlnách veder, jimiž je země plná horských údolí samozřejmě charakteristická.

 

Soudních nálezů odvolávajících se na Pařížskou klimatickou úmluvu OSN z roku 2015 přibývá. Většinou si to soudci představují tak, že odsouzená vláda zpřísní svůj etapový cíl pro snížení emisí skleníkových plynů, a většinou k roku 2030. Zatím to však byly všechno soudy buď nižší instance – v Rotterdamu, u nás Městský soud v Praze –, nebo vyšší instance, tak jako v Německu Spolkový ústavní soud, ale vždycky soudy národní. Tady poprvé klimatický rozsudek přijal soud mezinárodní. Mluvčí „globálního občanského hnutí“ Avaaz se raduje, že verdikt může posloužit jako právně závazný precedens, jak klimaticky neklidný občan může pohnat k soudu svou vládu. Opojení Avaazu zřejmě není věcně vzato zcela neopodstatněné.

Co z toho plyne pro Českou republiku a budoucí vlády, které třeba budou klimaticky skeptičtější než vláda Petra Fialy? Kromě toho, že členství v Evropském soudu pro lidská práva není vázané na členství v EU, není jakkoli povinné. Například v Británii se o vystoupení z tohoto soudu, což by přineslo vymanění z jeho jurisdikce, diskutovalo a diskutuje kvůli tomu, jak tento soud Londýnu mluví do azylové politiky. Dnes, kdy české elity charakterizuje mentální předklon, je ovšem představa odchodu z jakékoli nadnárodní organizace kvůli zachování kousku státní suverenity utopická. Takže budeme jen sledovat spirálu západního poblouznění klimatem a čekat, kdy se ta spirála zlomí.