Ukrajina prohrává boj s korupcí. Odpovědnost jde za Zelenským, myslí si Ukrajinci

Korupce v odvodových centrech, předražené nákupy potravin nebo naposledy podezřele naceněné vybavení pro vojáky. Na Ukrajině vybuchuje jeden korupční skandál za druhým. Ten poslední už ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov zažehlit nezvládl a sám se uchýlil k rezignaci. Přesto, že současné skandály nejsou spojeny s osobou Volodymyra Zelenského, přes 77 procent Ukrajinců se domnívá, že prezident je za ně „přímo odpovědný“.

Korupce je na Ukrajině choulostivé téma. Obzvlášť v takto napjaté době probíhající války. Ukrajina se totiž snaží o vstup do Severoatlantické aliance (NATO) i Evropské unie. A navíc, její obrana je závislá na důvěře západních států – respektive západních tancích, dělech a munici. Jinak řečeno: rozsáhlá korupce jí nedělá dobré jméno ve světě, což jí může uškodit i na frontě. I proto se nejspíš prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny rozhodl ke dlouho očekávanému kroku, a sice „vyčistit“ vedení ministerstva obrany.

Ačkoli se ministr Reznikov o formální rezignaci postaral v pondělí sám, jeho konec v čele obrany nebyl ve skutečnosti vůbec překvapivý. O jeho odchodu se už několikrát mluvilo kvůli dřívějším korupčním kauzám týkajících se armády. Naposledy v souvislosti s podezřením na korupci v kauze, na kterou upozornili novináři ukrajinského webu ZN.ua. Objevili totiž podezřelé machinace v zakázce na stovky tisíc vojenských bund a kalhot za zhruba 700 milionů korun od turecké firmy vlastněné ukrajinským podnikatelem.

Potíž je v tom, že cestou z Turecka se původně „maskáčové bundy“ z neznámých důvodů účetně přejmenovaly na „neprodyšné zimní“ a cena vzrostla z 29 dolarů za kus na 86 dolarů, přičemž rozdíl v ceně měl jít na účet prodávající firmy. Vyšetřování zatím neproběhlo a nikdo zatím nebyl obviněn. Zpráva přesto u veřejnosti vzbudila dojem, že někdo zevnitř obrany opět pomohl někomu dalšímu „namastit“ si na nákupu kapsu.

Rozhodně nešlo o první podobnou kauzu. Ministerstvem obrany už v lednu otřásl korupční skandál kolem předražené stravy pro vojáky. Ceny měly být tehdy nadsazené dvakrát až třikrát. Šlo o vejce a další potraviny. Stejný příběh se týkal i nákupu vojenských helem. Západní média si pochopitelně všimla i korupční aféry u odvodů do armády, kvůli které nechal Zelenskyj nedávno vyhodit všechny šéfy oblastních odvodových center. Prokuratura kvůli tomu zahájila celkem 112 trestních řízení.

„Bylo mi ctí sloužit“

„Bylo mi ctí sloužit Ukrajincům a pracovat posledních 22 měsíců pro ukrajinskou armádu, šlo o nejtěžší období v ukrajinských moderních dějinách,“ uvedl ke svému konci Reznikov. Spoluvinu na korupci v armádě odmítl. Nově má podle ukrajinských médií nastoupit na místo velvyslance v Londýně. Nahradit ho má šéf ukrajinského privatizačního fondu Rustem Umerov.

I když se žádný z probíhajících skandálů nedotýká prezidenta Zelenského, zhruba 77 procent Ukrajinců si myslí, že je za korupci ve vládě a armádě přímo odpovědný. S odkazem na svůj průzkum to uvedl ukrajinský think-tank Ilko Kucheriv Democratic Initiatives Foundation.

O korupci nedávno promluvil také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Její míra je podle něj navzdory skandálům nejnižší za dvě desetiletí. Okamžité a úplné vymýcení úplatků v zemi si ale představit nedokáže. „Na základě svých rozsáhlých zkušeností, včetně toho, že jsem ostříleným daňovým specialistou, jsem za posledních 20 let bedlivě sledoval pokrok země. Stávající míra korupce je nejnižší, jakou jsem kdy pozoroval,“ řekl Marčenko v rozhovoru pro Rádio Svoboda.

Úbytek korupce v poslední dekádě potvrzuje také organizace protikorupční organizace Transparency International (TI). To ale neznamená, že Ukrajina patří mezi premianty. Podle dat TI se v roce 2022 Ukrajina umístila na 116. místě korupčního žebříčku ze 180 sledovaných zemí. Tedy na úrovni Zambie nebo Filipín. Pro srovnání: Česko je na tom o poznání lépe – 41. místo stejného žebříčku.

Zpřísníme tresty za korupci, slíbil před týdnem kvůli množícím se aférám Zelenskyj. Po schválení novely zákona má být korupce a úplatky v době války stíhány stejně jako vlastizrada. Podle Zelenského je udolání korupce klíčem k porážce Ruska. A také doufá, že viditelným bojem s korupcí usnadní zahraničním partnerům rozhodování o vojenské podpoře a poválečné obnově zničené země.

I změna zákona, která má vést k přísnějšímu trestání korupčníků však vyvolává nevoli některých organizací. Varují, že to může v důsledku naopak brzdit práci protikorupčních orgánů.

Ukrajinské Centrum protikorupčních akcí (ANTAC) uvedlo, že „v praxi to bude znamenat kolaps protikorupčního systému“. Nově by totiž měla korupci v nejvyšších patrech vyšetřovat zpravodajská služba SBU. Ta je ale přímo kontrolovaná prezidentskou kanceláří, která by mohla snadno zamést vybrané kauzy pod koberec.

„SBU bude vyšetřovat stejné případy jako NABU (Národní protikorupční úřad Ukrajiny), což znamená, že důkazy v ‚citlivých‘ případech pro prezidentskou kancelář budou zničeny,“ řekl šéf centra Vitalij Šabunin.

Ukrajina splnila jen dva kroky ze sedmi

Ukrajina měla být schopna do října splnit sedm doporučení Evropské komise pro zahájení přístupových rozhovorů do EU. Kroky souvisejí s deoligarchizací země a odstraněním živné půdy pro korupci. To se jí ale nepovede. Země zatím splnila pouze dvě podmínky, uvedla v polovině srpna místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna. „Jsou to změny, které budou trvat roky,“ řekla.

Pokud chce Ukrajina vážně jednat o vstupu do EU, nebo si alespoň udržet status kandidátské země, který získala v červnu 2022, musí například obnovit elektronické majetkové přiznání pro veřejné činitele a politiky, jak požaduje Brusel. Na podzim by měla Evropská komise předložit posudek, který zhodnotí, jak byla země v realizaci požadovaných změn úspěšná.