Německo dalo za rok přes 17 miliard eur na podporu bydlení. Téměř polovina podpory jde cizincům

Německá státní podpora na bydlení za rok 2024 překročila 17,68 miliardy eur (v přepočtu kde zhruba o více než 440 miliard korun). Peníze z Jobcenter mířily na pokrytí nájemného, vytápění, provozních nákladů a kaucí pro příjemce občanského příjmu (Bürgergeld). Informaci přinesl server bild.de s odvoláním na odpověď německé vlády na interpelaci strany AfD. Pro srovnání - jde zhruba o stejnou částku, s jakou počítá český stát na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Vedle základní dávky mají příjemci Bürgergeldu nárok i na úhradu nákladů na přiměřené bydlení. Podle bild.de téměř polovina těchto výdajů – konkrétně 8,15 miliardy eur – směřovala lidem bez německého pasu, i když tvoří jen zhruba 15 procent populace. Zbylých 9,53 miliardy eur šlo na Němce.

Podle pracovního experta Holgera Schäfera z Institutu německé ekonomiky odpovídá podíl cizinců na celkových nákladech jejich zastoupení mezi příjemci občanského příjmu. „Přibližně polovina příjemců Bürgergeldu jsou cizinci,“ řekl Schäfer serveru bild.de. „Není tedy překvapivé, že téměř polovina nákladů na bydlení připadá na cizince,“ dodal.

Schäfer zároveň upozornil, že cizinci v Německu často žijí ve větších rodinách a potřebují větší byty, což logicky zvyšuje náklady. „Mnoho cizinců přichází do Německa z humanitárních důvodů, nikoli kvůli pracovnímu trhu,“ uvedl.

Kritika zazněla od poslance AfD Reinharda Mixla. Ten obvinil vládu, že je „příliš štědrá při proplácení kaucí, stěhování a nákladů na topení“ pro cizince, ale zároveň „nedělá dost pro Němce“. Mixl také tvrdí, že lidé pobírající občanský příjem mají díky hrazenému bydlení často více peněz než nízkopříjmoví zaměstnanci.

Schäfer s tím ale nesouhlasí. „Zásadně platí: podpora na bydlení je zákonem stanovena a je pro všechny stejná, bez ohledu na původ,“ zdůraznil.