Chvíli to vypadalo opravdu nadějně. Do umělého masa investovala tak zvučná jména jako Bill Gates a Leonardo DiCaprio. V roce 2021 se však růst zastavil a za loňský rok se cena akcií Beyond Meat propadla o 80 % a firma propustila 20 % svých zaměstnanců.
Foto: Shutterstock
1
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou ...
Před pár dny médii proběhla rychlá zpráva, EU schválila přimíchávání prášku z cvrčků do mouky. Zkušení pozorovatelé boje proti globálnímu oteplování okamžitě zbystřili. Věštby o tom, jak všichni brzy budeme jíst brouky, se ve světě objevují s železnou pravidelností.
„Může hmyz být zázračným jídlem budoucnosti?“ ptala se v roce 2014 BBC. „Pokud chceme zachránit planetu, budoucností jídla je hmyz,“ hlásal titulek The Guardianu. Brouky za jídlo budoucnosti prohlásily americké televize CNN, CNBC, katarská Al Džazíra nebo magazín The Economist. Všechny vycházejí ze zhruba stejného předpokladu. Moderní zemědělství je enviromentálně velmi náročné a produkuje obří množství skleníkových plynů. Týká se to hlavně krav, které svými větry vypouští velké kvantum metanu, efektivnějšího skleníkového plynu, než je CO2. Hmyz je k životnímu prostředí šetrnější a nutričně výživný, proto se nabízí jako vhodná náhražka hovězího. Snahy odnaučit lidstvo jíst maso naráží na jeden zásadní problém: steaky a hamburgery chutnají naprosto úžasně.
Regulace EU povolující cvrčky v mouce může působit jako pokus navyknout evropské občany jíst brouky. Ve skutečnosti to nebude tak vážné. Potraviny obsahující broučky musí být jasné označené. Cvrčci také nejsou první hmyz, které dostal od Bruselu zelenou ke konzumaci. Podobná pravidla už existují pro sarančata stěhovavá a larvy moučného brouka.
Dá se ale očekávat, že tlak na jezení hmyzu bude v následujících letech stoupat. Zvláště když se ukázalo, že další možná alternativa k masu je slepá ulička.
V roce 2009 Ethan Brown založil firmu Beyond Meat. Ta vycházela z jednoduchého nápadu. Pro dobro planety je potřeba odnaučit lidi jíst maso. Jenže masožravci vytrvale odmítali se vzdát svých lahodných roastbeefů ve prospěch takových nechutností jako je sója, tofu a brokolice. Co kdyby ale veganské jídlo bylo k nerozeznání od masa? Lidé by jistě poté přesedlali na zdravější a ekologičtější variantu a nemuseli by ani slevit z nároků svých chuťových buněk. Tuto alternativu měla vyvinout právě Beyond Meat. V roce 2011 mu vznikl konkurent Impossible Foods. Tato firma dokázala vyvinout molekulu hem, díky které její „maso“ vypadalo, že krvácí.
Jejich první produkty, hamburgery Beyond Burger a Impossible Burger, opravdu byly na první pohled k nerozeznání od skutečných. Z falešného masa se stal fenomén. Jak píše Bloomberg, Ethan Brown v roce 2019 tvrdil, že jeho výrobky vyřeší „srdeční nemoci, cukrovku, rakovinu, změnu klimatu, vyčerpávání přírodních zdrojů a problematiku životních podmínek pro zvířata“. Jeho výrobky měly nahradit maso stejně jako technologie nahradila koněm tažené povozy. Šéf Impossible Foods Pat Brown (není příbuzný s Ethanem) zase tvrdil, že do roku 2024 bude mít „dvouciferný podíl na trhu s hovězím“ a pak celý segment pošle „do spirály smrti“.
Chvíli to vypadalo opravdu nadějné. Do umělého masa investovala tak zvučná jména jako Bill Gates a Leonardo DiCaprio. Impossible vybral 183 milionů dolarů, aniž by prodal jeden jediný burger. Hodnota Beyond Meat se vyšplhala na 1,3 miliardy dolarů v roce 2018 a její vstup na burzu o rok později byl nejúspěšnějším od finanční krize v roce 2008. Společnosti navázaly spolupráci s velkými nadnárodními fastfoodovými řetězci. McDonald’s zařadil do nabídky McPlant s „masem“ od Beyond Meat, Burger King začal nabízet Impossible Whopper. Velké potravinářské řetězce začaly nabízet vlastní napodobeniny masa. Vrchol přišel během pandemie, kdy znudění Američané v lockdownech experimentovali s jídlem, možná se i snažili jíst zdravěji. V roce 2020 tak prodej rostlinných napodobenin masa vystřelil o 45 %.
V roce 2021 se však růst zastavil a za loňský rok se cena akcií Beyond Meat propadla o 80 % a firma propustila 20 % svých zaměstnanců. Impossible Foods jen v říjnu propustila 6 % svých lidí. Pat Brown odešel z vedení společnosti. McDonald’s stáhl McPlant, Burger King sice stále nabízí Impossible Whopper, ale po zkušební době odmítl zařadit „kuřecí nugetky“ a „kuřecí sendvič“ z rostlin do stálého menu.
Co se stalo? Ethan Brown viní z neúspěchu „velké maso“, zavedené potravinářské firmy, které prý rozpoutaly proti falešnému masu štvavou kampaň. Nicméně Bloomberg i Washington Post se v důvodech shodují. Za prvé jsou velké pochybnosti, jestli Beyond Burger a Impossible Burger jsou opravdu o tolik zdravější než hamburger z masa. Kvůli chemickému zpracování a různým přídavkům zřejmě ne. Za druhé výrobky z „rostlinného masa“ jsou dvakrát až čtyřikrát dražší než ty z pravého. Nakonec lidé odmítají nahradit originál napodobeninou, mají k rostlinnému masu přirozenou averzi. A i když jako maso vypadá a chuťové se mu přibližuje, úplné dokonalosti nedosahuje. Hlavními zákazníky Beyond Meat a Impossible Foods jsou tak vegetariáni a vegani, ne masozřouti, na které firmy chtěly cílit především.
To vše napovídá, že snaha zavést hmyz do jídelníčku je předem odsouzena k nezdaru. Brouci jako hamburger ani nevypadají, ani se mu chuťově nepřibližují. S hledáním dalších oblastí, kde snížit stopu skleníkových plynů, však bude růst i tlak na omezení masa. Cvrčci k obědu jsou tak možná naše budoucnost. Druhá možnost je maso vypěstované v laboratoři. Do start-upů pěstujících maso již investovali třeba Bill Gates nebo Leonardo DiCaprio.
AKTUALIZOVÁNO
00:02
