Zdravé obědy ve školách, nebo experiment na dětech? ANO chce vyhlášku o rybách a luštěninách zrušit

Vláda Andreje Babiše chce zrušit novou stravovací vyhlášku pro školy, která měla od září postupně přinést zdravější obědy pro děti. Norma snižuje množství soli, cukru, brambor a průmyslově zpracovaných potravin a naopak přidává luštěniny, ryby, zeleninu či celozrnné obiloviny. V praxi ale podle kritiků naráží na odpor žáků, plné odpadkové koše a administrativní i provozní problémy ve školních jídelnách.

„Ta vyhláška, to je něco tak strašného. (...) Víte, co se stane, když děti nedojí oběd, tak se z toho stává odpad. Škola, když neplnila vyhlášku o luštěninách, tak strčila luštěniny do hamburgeru a děti přestaly jíst i hamburgery,“ prohlásil Andrej Babiš. Dodal, že jeho kabinet chce předpis po nástupu k moci zrušit: „Tohle zrušíme, ten Válek je normálně šílenec,“ řekl o dosluhujícím ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi.

Novela vyhlášky o školním stravování, která začala platit od 1. září 2025, zásadně přepisuje takzvaný spotřební koš. Ovoce a zelenina se spojují do jedné kategorie, přibývá povinný podíl celozrnných obilovin a pseudoobilovin, jako jsou amarant, pohanka nebo quinoa. Mění se i režim masa a ryb – porce se mají postupně snižovat a častěji je mají doplnit luštěniny. Nově také vyhláška zavádí možnost, aby si žáci v jídelně snědli vlastní donesené jídlo, a stanoví přísný zákaz slazených nápojů ve školním prostředí. Povinně se mají školy podle nových pravidel řídit od školního roku 2026/2027, některé začaly už letos.

Právě kombinace ambiciózních výživových cílů a tvrdých kvót naráží na kritiku samospráv i školských odborů. Svaz měst a obcí upozorňuje, že zvýšení podílu ryb a luštěnin povede k tomu, že část jídel děti jednoduše nechají na talíři. Podle svazu „povedou některé změny ke zvýšení odpadu, protože dětem jídla nebudou chutnat“.

Sdružení místních samospráv varuje také před možností nosit si vlastní jídlo do jídelny – podle něj může tento krok „prohloubit sociální rozdíly mezi dětmi“, zároveň ale není jasné, „kdo ponese odpovědnost ve chvíli, kdy strávník zkonzumuje vlastní stravu, z které mu pak bude špatně“. Karlovarský kraj navíc odmítá, aby děti s vlastním jídlem neplatily úplatu za školní stravování, když jídelna musí zajistit nádobí a jeho umytí.

Na problémy upozorňují i školy, které se snaží nové normy naplňovat v praxi. V Praze 10 počítají s plným přechodem až v roce 2026 a zatím testují nová jídla, která mají splnit vyhlášku a zároveň neodradit děti od oběda. „Cílem je vytvořit seznam nových jídel, které budou naplňovat požadavky vyhlášky, ale zároveň udrží nasycenost dětí, která je pro školní jídelny primárním kritériem. Snaha je minimalizovat vracení nesnědených obědů z důvodu, že jejich skladba dětem nevyhovovala,“ uvedl mluvčí radnice Ján Bruno Tropp.

Některé pražské školy se na změny připravují delší dobu a tvrdí, že šok nebude tak velký – i ty ale přiznávají, že nová pravidla vyžadují čas, peníze i práci s dětmi. „Městská část Praha 2 byla v tomto směru prozíravá a s přípravou školních jídelen i se školením personálu začala s předstihem už v loňském roce,“ popsala mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová.

Školní jídelny podle ní „častěji zařazují ryby, čerstvou zeleninu, celozrnné potraviny i luštěniny“. V Praze 4 podle mluvčího Aleše Berného „většina školních jídelen již používá moderní receptury, zavádí do jídelníčku nové moderní pokrmy a dbá na zdravé a vyvážené stravování dětí a žáků“, takže personál „nečeká až tak převratné změny“.

Místostarostka Prahy 6 Mariana Čapková ale zdůrazňuje, že jde o dlouhodobý proces: školy se k novému stravování budou připojovat postupně, s nutností školení personálu, úprav receptur i zohledněním uzavřených dodavatelských smluv a cen obědů, „aby byly změny pro děti přijatelné a rodiny zvládly obědy zaplatit“.

Zásadní výhrady mají také školské odbory a Hospodářská komora. Odboráři odmítají, aby o typu spotřebního koše – běžného nebo flexibilního, který umožňuje více vegetariánských a veganských jídel – rozhodovala nadpoloviční většina rodičů, jak navrhuje vyhláška. Podle nich jde o „zásah do kompetencí ředitele školy a navýšení administrativy“.

Ministerstvo zemědělství zase napsalo, že „nevidíme důvod, proč v rámci ‚zlepšování‘ školního stravování dochází ke snížení zastoupení masitých jídel v jídelníčku“ a staví se proti snižování množství masa i proti čistě vegetariánským a veganským variantám stravy u dětí a mládeže. Školské odbory navíc nesouhlasí ani s povinným podílem biopotravin, které jsou podle nich dražší. Potravinářská komora už dříve uvedla, že zavedení vyhlášky „bude v současné podobě velmi problematické“ a materiál se kvůli množství pozměňovacích zásahů stal podle ní nepřehledným.

Ministerstvo zdravotnictví naopak trvá na tom, že změny jsou nutné kvůli epidemii dětské obezity a špatným stravovacím návykům. Resort argumentuje podporou části odborné veřejnosti i mezinárodních organizací. Podle obezitoložky Dany Müllerové „úplné odstranění slazených nápojů ze školního prostředí eliminuje v době oběda přístup k významnému zdroji rychle vstřebatelných cukrů“, stejně jako vyloučení instantních polotovarů, které do jídelníčku „přinášejí nadbytek soli, nasycených tuků a aditiv, aniž by zvyšovaly jeho nutriční hodnotu“. Česká pobočka WHO v dopise pro Státní zdravotní ústav označila rozhodnutí zakázat nápoje slazené cukrem ve školních prostorách za „chvályhodné a skutečně zásadní“ a ocenila i větší důraz na ovoce, zeleninu, luštěniny a celozrnné obiloviny.