K vítězství Pavla nejvíce přispěl faktor Babiš, kterého nepodržely regiony

Česká republika má za sebou třetí přímou volbu prezidenta v historii, kterou ovládl generál ve výslužbě Petr Pavel. Svého soupeře Andreje Babiše porazil drtivě o téměř milion hlasů. Politologové oslovení deníkem Echo24 míní, že právě Babišova osobnost byla rozhodujícím faktorem, bývalý premiér totiž svou pověstí dokázal vybudit voliče, kteří si jeho vítězství za žádnou cenu nepřáli. Pavel tak vyhrál i v oblastech, kde by se to podle historických zkušeností nečekalo.

Andrej Babiš celkově vyhrál ve třech krajích – Ústeckém (54,47 procent), Karlovarském (50,99 procent) a Moravskoslezském (53,07 procent). Ve všech ostatních vyhrál Petr Pavel, který nakonec Babiše ve druhém kole prezidentské volby porazil o téměř milion hlasů. Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI nejvíce k vítězství Petra Pavla přispěla právě osobnost Andreje Babiše, tedy protikandidáta s potenciálem zaujmout v ČR výraznou menšinu voličů, ale také spolehlivě mobilizovat k volbám většinu voličů, kteří si jeho vítězství za žádnou cenu nepřáli.

„To byl rozhodující faktor voleb, který Babišova kampaň po prvním kole jen přiživila, ale přítomen byl od počátku. Z dílčích, ale ne rozhodujících faktorů, bych zmínil postupně se zlepšující kvalitu kampaně Petra Pavla,“ řekl pro Echo24 Chytilek. „Například to, jak dobrovolně prošel zkouškou ohněm v místech, kde se mu v prvním kole nedařilo nebo civilnost, kterou si dokázal udržet i ve vypjatých debatách a jednoznačnost, s níž ho podpořili neúspěšní kandidáti v prvním kole, ale i to vlastně zase souvisí s Babišem,“ dodal Chytilek.

Politolog Jan Kubáček deníku Echo24 uvedl, že za propadem Babišova snaha o intenzivní mobilizaci a určité přepálení některých částí kampaně. „Zjevně se zopakovala situace z posledních sněmovních voleb, kdy Babiš tak mobilizoval a argumentačně a emocionálně zbrojil, že se mu sice povedlo získat nějaké hlasy navíc, ale hlavně dokázal především mobilizovat voliče současné vládní koalice. V těchto volbách se ta situace opakovala úplně zrcadlově,“ míní Kubáček. Zároveň Babiše podle něj nepodržely ty regiony, na které spoléhal, účast se tam totiž nezvedla tak, jak asi sám Babiš čekal, ale podařilo se mu ostrou rétorikou vyhecovat třeba i vlažnější podporovatele Petra Pavla, což vedlo k tomu výsledku, který lze označit podle Kubáčka až za debakl.

Babišovy Sudety vs. Pavlův zbytek země?

Podle politologa z Fakulty sociálních věd UK Michaela Drašara k výraznému vítězství Petra Pavla přispělo několik věcí. „Především je to skutečnost, že dokázal oslovit voliče napříč jednotlivými voličskými skupinami, velmi výraznou podporu měl také u nejmladší generace voličů. Petr Pavel navíc dokázal získat převahu ve všech typech obcí nehledě na jejich velikost, tedy i v těch nejmenších. Část voličů pak také možná na Pavlovu stranu ‚přetáhla‘ také agresivní kampaň ze strany Andreje Babiše,“ řekl Drašar pro Echo24 a shoduje se tak s Kubáčkem.

„Jsem přesvědčen, že optika vojny a míru byla z Babišovy strany opravdu přepálená, některé odradila, ale hlavně namotivovala lidi, aby šli volit proti Andreji Babišovi, tedy ne pro Petra Pavla,“ míní Kubáček s tím, že jako chybu vnímá, že Babiš nevyužil příležitosti hlasování o nedůvěře vládě, kde mohl ukázat svou silnou stránku, tedy sociální a ekonomická témata.

„Kdyby se držel těch socioekonomických témat, tak se domnívám, že by se mu podařilo zmobilizovat větší množství voličů, protože by byl mnohem věrohodnější. Dokud mluvil o ekonomice, tak byl v debatách konkrétní a možná silnější než Petr Pavel, který zjevně při odpovědích často lavíroval nebo se omezil na obecné odpovědi. Babiš zostra vsadil na to hledisko vojny a míru, což ale pro lidi zjevně nebylo tak silné téma jako jejich peněženka a určitá socioekonomická frustrace,“ uvedl Kubáček.

Co se ale Babišovi podařilo, je mobilizace romské menšiny. „Je pravda, že Babiš zkoušel v minulosti oslovit vietnamskou komunitu, tentokrát vsadil na romskou komunitu a překvapivě se mu povedlo ji oslovit. Což ale obecně vítám stejně jako ten volební výsledek. Přemýšlím o tom tak, že lidé si vyzkoušeli, že k volbám je normální jít, takže je dost dobře možné, že se z nich třeba stanou pravidelní voliči,“ řekl Kubáček.

Chytilek spatřuje hlavní dělící linii v něčem, jako je kvalita života. Mapy, ukazující „Babišovy Sudety“ a „Pavlův zbytek země,“ jsou podle něj zbytečně kontrastní. „Ale skutečně si můžeme rozdání karet prakticky v jakýchkoliv volbách představit tak, že v místech s vysokou kvalitou života má protestní kandidát jako Babiš od počátku u voličů spíš mínus,“ řekl pro Echo24 Chytilek. „Naopak tam, kde se potýkají s problémy jako kriminalita, vysoká nezaměstnanost či nedostupnost služeb, může být Babišovo mikromanažerství přitažlivé a cokoliv, co má blíž k vládě, odpuzovat. I proto bylo důležité, že Pavel se odmítl deklarovat jako vládní kandidát a o voličích na periferiích mluvil často,“ řekl Chytilek s tím, že to vedlo k tomu, že tendence periferií ho nevolit se mohla spíš oslabovat, zatímco tendence míst s vysokou kvalitou života nevolit Babiše mohla jeho kampaň ještě přiživit.