Laxní přístup k právu na soukromí. Anticena Velkého bratra míří na ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra si za chování v loňském roce vysloužilo anticenu za “dlouhodobého slídila”. Konkrétně za předložený návrh k využívání systémů na rozpoznávání tváří, který je podle poroty jen dalším střípkem k dlouhodobému přístupu resortu k otázkám soukromí. Na jubilejním 20. ročníku získalo anticenu i ministerstvo pro místní rozvoj za chystaný registr turistů. Vítěze tradičně vybírá několikačlenná porota, v které letos zasel například ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Ján Matejka či Oldřich Kužílek, známý spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím.

“Cenu Dlouhodobý slídil získalo ministerstvo vnitra za snahu obejít regulaci využívání systémů na rozpoznávání tváří. Předložilo totiž do legislativního procesu návrh novely zákona, který má mimo jiné upravovat i využívání kamerových systémů s rozpoznáváním tváří. Ačkoli mělo být smyslem předložení návrhu implementovat do českého právního řádu pravidla, která vyžaduje nové Nařízení o umělé inteligenci, tak výsledek naopak popírá základní kontrolní mechanismus používání těchto systémů, kterým má být povolování každého jeho využití nezávislým soudem,” stojí ve zdůvodnění. O novele jsem více psali například zde či zde.

Oceněný návrh je tak podle poroty dalším příkladem toho, že legislativní činnost ministerstva vnitra dlouhodobě ignoruje evropskou legislativu a judikaturu v konkrétních oblastech využívání technologií bezpečnostními složkami, což vede k plošným zásahům do práva na soukromí.

“Úspěch” zaznamenalo i ministerstvo pro místní rozvoj, konkrétně za chystaný registr lidí v ubytování, systém eTurista. Ten má zavést centrální sběr osobních dat od lidí, kteří se krátkodobě ubytují na dovolené v Česku, přístup k němu má mít řada institucí od cizinecké policie po živnostenský či finančně analytický úřad. Resort argumentuje tím, že jde především o snížení administrativy podnikatelům. “Nová centralizovaná databáze ubytovaných bude představovat unikátní zdroj informací o tom, kdo, kde, kdy a s kým byl ubytován. A to až několik let zpětně. Oproti tvrzení ministerstva se fakticky rozšiřuje počet případů, kdy je třeba údaje předávat,” shodla se porota.

Upozornila přitom na to, že samotný vznik databáze s centrálně dostupnými osobními údaji vytváří sám o sobě riziko jejího nadměrného vytěžování. “Dalším problémem je fakt, že povinnost je rozšiřována i na ubytovatele, kteří dosud povinnost hosty evidovat neměli. Typicky se jedná o ubytovací zařízení v místech bez zavedeného místního poplatku, pokud není ubytovaný cizinec. Takový ubytovaný dosud nikde nemusel být hlášen, záleželo na ubytovateli, jestli vůbec bude požadovat jeho identifikaci. Záznam o ubytovaném, který žádný zákon dosud nevyžadoval, navíc bude v registru uchováván minimálně po dobu 18 měsíců. V některých dalších případech budou data uchovávána ale i šest let,” stojí v odůvodění. Více jsme o chystaném registru psali například zde.

V kategorii “Firemní slídil” pak kolektivně zvítězilo několik velkých obchodních řetězců. Konkrétně kvůli vytěžování dat ze slevových aplikací. “Porota se rozhodla cenu pro Firemního slídila tento rok udělit společně velkým obchodním řetězcům, které provozují supermarkety a hypermarkety s potravinami za jejich slevové aplikace. Albert, Billa, Coop, Globus, Kaufland, Lidl, Norma, Penny, Tesco. To jsou největší obchodní řetězce prodejců potravin v České republice, které využívají slevové aplikace v telefonech a v různé míře k jejich použití tlačí své zákazníky. S využíváním aplikací je přitom spojen rozsáhlý sběr osobních údajů a jejich sofistikované využití,” stojí ve zdůvodnění.

Uživatelů těchto aplikací jsou v Česku miliony, často jich užívají více najednou. S nimi spojené slevy pak vyvolávají určitý ekonomický tlak k jejich užívání. “Ačkoli obchodní řetězce často tvrdí, že data nepředávají žádným třetím stranám, tak prověřované aplikace současně obsahují v různé míře (nejvíce jich bylo zjištěno u aplikace společnosti Kaufland) sledovací prvky třetích stran (tzv. trackery), které jsou využívány ke sběru osobních údajů a jejich analýze. Součástí využití těchto prvků pak bývá často předávání dat do zahraničí včetně států, které nezajišťují dostatečnou ochranu dat (např. USA),” stojí v odůvodnění.

Nominace na Ceny Velkého bratra může v průběhu roku zasílat široká veřejnost. Porota, v které letos zasedala také například ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová, právnička a vedoucí analytického týmu Ústavního soudu Monika Hanych či advokát a výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil, následně vybírá vítěze do několika kategorií.