„Smutný den v EU.“ Šmírování zpráv padne na lidi vyjma politiků

Evropská unie udělala další krok k přijetí mimořádně kontroverzního nařízení známého jako „Chat Control“. Přes silný odpor části členských států – včetně Česka – a ostrou kritiku europoslanců napříč frakcemi návrh získal ve středu podporu kvalifikované většiny v Radě EU. Návrh nyní míří do klíčového vyjednávání s Evropským parlamentem.

Kolem Chat Control se ale dál stupňuje odpor. Kritici upozorňují, že mechanismus umožní plošné skenování veškeré soukromé digitální komunikace Evropanů, a zároveň má obsahovat výjimku pro státní komunikaci – tedy politiky, vlády a úřady. Právě tato asymetrie budí zvláštní pozornost: občané by měli být pod drobnohledem, zatímco ti, kdo pravidla přijímají, by se ocitli mimo něj.

Politici mimo režim skenování? Kritici mluví o absurdním dvojím metru

Na problém výjimky pro státní komunikaci – probírané i v analýzách zahraničních expertů – upozorňuje řada europoslanců. Znění kompromisu z dílny dánského předsednictví počítá s tím, že komunikace státních institucí nebude podléhat povinnému skenování. To znamená, že algoritmy určené k prohledávání obsahu na zařízeních jednotlivců se nebudou vztahovat na konverzace politiků nebo diplomatů.

Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o „velké zklamání pro všechny, kterým záleží na soukromí“ a návrh ve skutečnosti „otevírá cestu k plošnému skenování našich soukromých konverzací“. Dodává, že i zdánlivě dobrovolná možnost poskytovatelů kontrolovat data znamená „významné narušení soukromí všech uživatelů“.

Kritiků – například z organizací jako EFF – tvrdí, že představa, že by se skenování nevztahovalo na politiky, ale na běžné uživatele, nejen nespravedlivá, ale i nebezpečná: vlády by získávaly privilegované komunikační kanály, zatímco občané, novináři či aktivisté by přišli o chráněný prostor.

Česko hlasovalo proti. Vnitro: obavy trvají, mandát nové vlády rozhodne

Česká republika patřila spolu s Polskem, Slovenskem a Nizozemskem k zemím, které návrh v Radě EU odmítly. Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá potvrdila, že ČR na jednání vystoupila proti a její výhrady trvají.

„Návrh získal většinovou podporu, proto se posunul do dalšího kola vyjednávání tzv. trialogu. Česká republika stále usiluje o řádnou legislativní úpravu boje proti pohlavnímu zneužívání dětí online, ale odmítá návrhy, které by znamenaly vážné ohrožení soukromí a bezpečí ostatních uživatelů internetu, včetně ohrožení bezpečí šifrované komunikace,“ uvedla pro Echo24.

„Vzhledem k tomu, že zatím nebyly rozptýleny obavy ohledně kterékoliv podoby návrhu legislativní úpravy, je národní pozice dlouhodobě odmítavá,“ míní. Malá zároveň připomněla, že další vývoj bude záviset na postoji nové vlády.

Vondra: „Smutný den v EU“

Ostře se proti Chat Control vymezili i čeští europoslanci. Místopředseda ODS Alexandr Vondra hovoří o zásahu do základních svobod: „Smutný den v EU. Dánsko nás táhne k plošné cenzuře internetu pod pláštíkem ochrany dětí.“ Varoval před povinným ověřováním věku – a tedy skenováním dokladů – i před přesunem citlivých dat mimo Evropu. Podle něj návrh znamená, že stát bude rozhodovat místo rodičů.

Pirátská europoslankyně Gregorová návrh označuje za „méně invazivní jen na oko“ a znovu varuje před plošným skenováním zpráv i povinným věkovým ověřováním pomocí občanských průkazů.

Exministr a poslanec Ivan Bartoš zdůrazňuje, že návrh může být technicky i bezpečnostně devastující: „Je dobře, že se Česká republika i díky Pirátům jasně postavila proti šmírování na internetu… Nahrávání občanek a skenování obličeje opravdu nepomůže. Hrozil by obrovský únik dat a v nedemokratických režimech i další omezování svobod.“

dTest: riziko všeobecného odposlechu

Spotřebitelská organizace dTest varuje, že současná podoba návrhu nepřinese efektivní ochranu dětí, ale zásadně zasáhne do soukromí všech Evropanů. Ředitelka dTestu Eduarda Hekšová upozorňuje, že „aktuální podoba návrhu nezaručuje dosažení ochrany dětí. Naopak představuje riziko pro soukromí spotřebitelů napříč EU i pro svobodu společnosti obecně“.

Schválením pozice Rady EU proces nekončí. Nyní začíná tzv. trialog – jednání mezi: Evropským parlamentem (kde mají například Piráti a další ochránci soukromí určitý vliv), Evropskou komisí a Radou EU (členské státy). Parlament má přitom dlouhodobě méně invazivní verzi pravidel, která nepočítá s plošným skenováním kanálů typu WhatsApp či Signal.

Gregorová již avizovala, že jako stínová zpravodajka bude návrh dál blokovat „Udělám všechno pro to, abych tomu zabránila… Návrh obsahuje skutečně účinné metody boje proti dětské pornografii, ale nesmí obsahovat plošné skenování zpráv,“ upozornila.

O výsledné podobě rozhodne až dohoda institucí. A velmi pravděpodobně i politický tlak v členských státech – nejen proto, že návrh zasahuje do soukromí stovek milionů lidí, ale také proto, že výjimky pro státní komunikaci budí dojem dvojích pravidel.