KOMENTÁŘ
1
ESEJ BIANKY BELLOVÉ
Jonathan Haidt je americký sociální psycholog a vysokoškolský profesor, jehož jméno často slýcháme v souvislosti s duševním zdravím mladé generace – narůstající ...
06:46
00:01
00:01
00:01
23. 11.
23. 11.
23. 11.
23. 11.
23. 11.
23. 11.
Je to oficiální: tři strany vládní koalice Spolu jdou společně i do evropských voleb příští rok v červnu. Příběh a okolnosti vzniku této společné kandidátky jsou větší než význam, který posléze naši poslanci zvolení na této kandidátce v Evropském parlamentu nabydou. Proto ještě jeden podrobnější popis, jak k tomu došlo.
Budeme se v něm zabývat pouze ODS, obě dvě menší strany, TOP 09 a KDU-ČSL, toto spojení chtěly, ani Markéta Pekarová Adamová, ani Marián Jurečka v tomto bodě neměli ve straně opozici. U ODS to bylo jinak. Většina členské základy, podle starších průzkumů i většina voličů strany, dokonce i mírná většina v předsednictvu vedená Alexandrem Vondrou. Z osmi členů předsednictva původně jen tři – Petr Fiala, ministři kultury a financí Martin Baxa a Zbyněk Stanjura – prosazovali koaliční kandidátku, pět bylo proti. Fialovi před zhruba dvěma měsíci nezbývalo nic jiného než výsledek, že ODS se rozhodla jít sama, oznámit menším koaličním partnerům. Markéta a Marián Petra emotivně umluvili, aby to ještě nevzdával, takže Fiala zpátky v předsednictvu už uzavřenou otázku znovuotevřel. Z opozice k němu přešel šéf senátorského klubu Zdeněk Nytra, čímž vznikl nerozhodný stav 4:4, který už se nezměnil. Co tedy rozhodlo? Takové doprovodné atmosférické jevy jako předseda Senátu Miloš Vystrčil, který sice v předsednictvu hlas nemá, ale lobboval pro. A pak heslo Vyšší bere. Příběh vyvrcholil na koaliční schůzce, kde se ve formátu 4+4+4 definitivě rozhodovalo. Fiala se Stanjurou tu stanuli proti Vondrovi s Veronikou Vrecionovou, tedy se fakticky sdružili proti vlastním s menšími partajemi. A to je tresť celého příběhu a současně i odpověď na otázku, proč mělo toto sestavování eurokandidátky větší výpovědní hodnotu než nominální: občanské demokraty vede muž, který má víc nainvestováno v koaliční nadstavbě než ve své vlastní straně.
Takže ODS bude ke zvolení pomáhat eurofederalistům, jako je Tomáš Zdechovský, a především Luděk Niedermayer. Desatero, které vyznívá ještě vcelku rozumně a zdrženlivě a které budou muset i předsedové a hlavní kandidáti všech tří stran podepsat, je cena útěchy, cena útěchy paradoxně pro nesilnějšího.
K této prohře programu ODS si připočtěme defenzivní vystupování Fialy na evropských summitech, fakt, že příštího českého zástupce v Evropské komisi určí Piráti se STAN, poněvadž premiér to kolegům Bartošovi s Rakušanem rukoudáním slíbil, když před dvěma lety dohadovali vládu. Děje se to z větší části kvůli fiktivní až fantasmagorické hrozbě, že lidovci s topkou by se projektu Spolu a vládě jaksi odcizili. Kam asi tak by se dvě strany, první pod hranicí volitelnosti, druhá kolem ní, jinam odebraly? V myšlení Petra Fialy ale fiktivní hrozba musí působit zcela skutečně, tak je na funkci předsedy vlády mezitím upnutý.
PLATY JAKO V NĚMECKU
KOMENTÁŘ
