Nehoráznost

KOMENTÁŘ

Nehoráznost
Odcházející ministr zahraničí Jan Lipavský Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Jaká byla ta vláda, co včera zasedala naposledy? Podle sebe (byl to aspoň leitmotiv v internetových diskusích z klávesnice stranických příznivců, vzácněji tak o vládě někdy promluvili i jednotliví ministři) především slušná. Ale při přechodu k nové vládě narážíme na věci, které se na štítu slušnosti té staré vyjímají jako dosti velké skvrny. Notorické proslulosti dosáhly nekryté výdaje v návrhu státního rozpočtu. Teď se v rámci politického mariáše mezi Hradem a Andrejem Babišem narazilo na jeden podivný akt z počátku roku, jímž bylo rozhodnutí jmenovat asi 30 nových velvyslanců, vedoucích mísí či ředitelů generálních konzulátů. Byl to akt zcela nestandardní.

 

Standardně ministerstvo zahraničí vyšle každý rok 30, 40 vysokých diplomatů na zahraniční mise s tím, že většinou se vyjíždí koncem léta. Jmenuje se tak tři čtyři měsíce předtím. Ale letos v únoru Fialova vláda rozhodla o várce nikoli jen na letošek, ale už na léto 2026. Vybrala tedy nikoliv čtvrt, ale rok a půl dopředu. Je to nehoráznost, kdy jedna garnitura, která už veřejnému vystupování navzdory patrně cítí v kostech, že prohraje volby, omezuje příští garnituru a svazuje ji v personální politice. Pokud ta nehoráznost má nést jedno jméno, je to Jan Lipavský.

Spolupachatelem mu byl prezident Petr Pavel. Na jednu stranu prezidentská kancelář sice musí reagovat na návrh ministerstva zahraničí (až po předjednání jmen jde seznam na vládu, která ho schvaluje definitivně). V našem případě ale, zdá se, instituce instituci ruku myla. Neboli velvyslancem při OSN v New Yorku se stane politický náměstek ministra zahraničí, jinak člověk bez diplomatické průpravy Jiří Kozák, do Portugalska zase vyrazí dosavadní ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Jaroslav Zajíček (který ovšem velvyslanecké zkušenosti má).

Andrej Babiš by byl antipolitik, kdyby ten seznam bez dalšího tak přijal. Figuruje v něm například i Washington (velvyslancem se má stát dosavadní zástupce velvyslance Jan Havránek) a vymyká se představivosti, aby na tak důležitém místě premiér nechtěl mít svého člověka.

Už několik let se u nás rády dělají srovnání s politickým provozem v sousedním Polsku. Vedle některých nevýhod jsme se dosud těšili jedné výhodě. Personálně se u nás politika nedělá s takovou zarputilostí až malostí. Poláci si tímto způsobem před deseti lety uhnali vážnou ústavní krizi, která dodnes pronásleduje tamní justici. Vzniklo to tak, že vláda před volbami jmenovala k Ústavnímu soudu tři soudce, které měla správně vybírat až nová vláda. Spěchala na to, neboť cítila v kostech porážku u voleb. Nastupující vláda tyto zbrkle jmenované soudce neuznala a s nimi oduznala mandát i dalším dvěma, které přitom stará vláda jmenovala v souladu s předpisy. Vzniklo justiční schisma, které Varšavu oslabuje dodnes, například vůči Evropské komisi. Taktéž v Polsku si oba politické tábory blokují asi 60 velvyslanců, místo nichž ambasády vedou chargé d’affaires. Vláda jednu várku en bloc odvolá, prezident v odvetu nepodepisuje její nominanty.

To by se lehce mohlo stát i u nás, pokud Andrej Babiš ten seznam z února pojme jako drzost a pokud prezident, který všechna ta jména podepsal, aspoň nepřistoupí na to, že se seznam proškrtá. Každá vláda totiž může svým usnesením to hromadné jmenování diplomatů zase zrušit, starší usnesení je nahrazeno novějším usnesením.

Ještě je čas z této skluzavky slézt. Ale odcházející vládě a především Janu Lipavskému jejich ostudu už nikdo nevezme.

 

×

Podobné články