Zákaz našich běžných aut v EU vyhrál. Jak hlasovali čeští europoslanci?

Nová auta vyrobená v Evropské unii od roku 2035 mají jezdit s nulovými emisemi. V úterý o tom definitivně rozhodli poslanci Evropského parlamentu na schůzi ve Štrasburku. Návrh podpořilo svými hlasy 340 europoslanců, 279 bylo proti a 21 se zdrželo. Kdo z českých europoslanců pro utnutí výroby klasických automobilů, včetně hybridů, zvedl ruku? Hlasování jsme sledovali na místě živě.

Navzdory očekáváním nebylo vítězství odpůrců spalovacích motorů tak drtivé, jako když se o návrhu hlasovalo v dřívější fázi schvalovacího procesu v červnu 2022. Tehdy bylo proti pouze 249 poslanců a poslankyň (o 30 méně než dnes), zhruba stejně (339) jich v polovině loňského roku hlasovalo pro přijetí nové normy a 24 se zdrželo. Na poli europarlamentu tedy můžeme sledovat ve vztahu k zásadnímu omezení automobilového průmyslu mírný nárůst odporu.

Z celkového počtu 705 europoslanců jich bylo na úterním hlasování přítomno 640. A přímo u hlasování bylo i 19 českých zástupců, z nichž většina zákaz spalovacích aut odmítla, čtyři z nich však hlasovali pro přijetí návrhu. Mezi nimi byli všichni tři europoslanci za Pirátskou stranu a Luděk Nidermayer z TOP 09. Kompletní přehled jejich hlasování přinášíme níže:

Evropský parlament dnes schválil výslednou podobu nových emisních norem pro osobní automobily a dodávky, včetně zákazu prodeje nových automobilů produkujících emise od roku 2035.

Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/TboA3GR89i

— Europarlament přehledně (@EP_prehledne) February 14, 2023

Další strašák je obávané Euro 7

Ke snížení emisí má podle Evropské komise pomoct i nová emisní norma Euro 7, která se bude teprve schvalovat. Ta je třeba podle ministra dopravy Martina Kupky z ODS pro Česko ale zatím nepřijatelná. Euro 7 má sjednotit limity pro benzinová a naftová auta, vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům. Kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Vozy mají mít navíc čidla, která emise umožní kdykoliv zkontrolovat.

Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 procent, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 procent emisí oxidů dusíku a 39 procent pevných částic. Od konce roku 2025 chce Komise každé dva roky zveřejnit zprávu, v níž zhodnotí pokrok na cestě k mobilitě s nulovými emisemi.

Výjimky pro malé automobilky

Nová pravidla schválená v rámci balíčku „Fit for 55“ se nemají vztahovat na výrobce, kteří vyrobí ročně méně než 1 000 vozidel se spalovacím motorem. Ti, kteří vyrobí mezi 1 000 a 10 000 osobních aut nebo 1 000 až 22 000 nových dodávek, může být udělena výjimka až do konce roku 2035.

„Automobilky si už vybraly,“ poukázal na rostoucí podíl elektrických vozidel ve výrobě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU. „Podívejte se, co dělají naši konkurenti. Čína vyrábí stále více dostupných, kvalitních aut. Musíme být konkurenceschopní,“ zdůraznil Timmermans.

Vondra: Ožebračíme střední třídu, Evropu zavalí čínské elektromobily

Z českých europoslanců návrh během svého vystoupení ostře kritizoval například Alexandr Vondra z ODS. „Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,“ řekl Vondra z frakce Evropských konzervativců a reformistů. V rozhovoru pro deník Echo24 krátce po hlasování pak řekl, že jde o „brutální útok na lidskou svobodu“. Výsledkem podle něj bude, že Evropu zavalí levné čínské elektromobily. Více se dočtete zde.

Poslanci Evropského parlamentu hlasovali na plenární schůzi ve Štrasburku také o další dohodě s členskými státy EU z loňského prosince, podle které budou státy žádající dodatečné finanční prostředky z EU prostřednictvím pozměněného plánu pro oživení ekonomik, povinny do plánu zahrnout opatření na úsporu energie, výrobu čisté energie a diverzifikaci dodávek energie.

Nejméně 30 procent svých výdajů v rámci programu REPowerEU, jehož cílem je snížení závislosti unie na ruských dodávkách, by členské země měly vyčlenit na projekty, které řeší stávající překážky v přenosu, distribuci a skladování energie a které zvyšují přeshraniční toky. Součástí mají být nová pravidla transparentnosti ohledně konečných příjemců, kteří obdrží největší část financí.