„Fialova“ kampelička figurovala v korupční kauze vyšetřované Zelenského tajnou službou

Ukrajinská tajná služba SBU obvinila skupinu pěti osob ze zpronevěry více než 900 milionů korun určených na nákup munice pro armádu. Stopy vedly vyšetřovatele i do Česka. Část peněz totiž byla následně vybrána z účtu vedeného v malé družstevní záložně v Praze. Shodou okolností šlo o stejnou družstevní záložnu, v níž měl dříve pět let nepřiznaný podíl také premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy představenstva kampeličky Roberta Zelenky se transakce zprvu nejevily nijak podezřele a samotná záložna z ničeho obviněna není.

Služba bezpečnosti Ukrajiny, tedy kontrarozvědka přímo podřízená prezidentu Zelenskému, o víkendu oznámila, že odhalila skupinu, která podle ní stojí za zpronevěrou 1,5 miliardy hřiven, což je více než 900 milionů korun. Peníze ukrajinského ministerstva obrany měly sloužit na nákup zbraní. Mělo za ně být objednáno například 100 tisíc kusů minometných granátů. Jenže peníze odtekly do zahraničí a ukrajinská strana neviděla jediný objednaný granát. Mezi obviněnými jsou podle ukrajinské kontrarozvědky současní i bývalí úředníci ministerstva obrany a manažeři ukrajinské zbrojovky Lvov Arsenal.

Ukázalo se, že jde o stejnou kauzu, na kterou upozorňoval už v prosinci server Seznam Zprávy. Většina informací se shoduje. Také podle ukrajinské tajné služby skončily peníze na zahraničních účtech, konkrétně u společnosti WDG promet, za níž stojí chorvatský obchodník se zbraněmi Matias Zubak. Ten měl účty v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ) sídlící v Praze. Část peněz z ní pak i v hotovosti vybral.

Jde tedy o stejnou záložnu, která byla nedávno spojena i s premiérem Fialou a jeho kontem. Svůj podíl Fiala neuvedl v majetkovém přiznání politika (podle jeho slov činil vklad od roku 2015 do roku 2020 celkem 950 tisíc korun). „Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, mrzí mě to,“ vysvětloval před několika dny Fiala, proč se o podílu v záložně až doposud nikdy nezmínil ve svém majetkovém přiznání.

Neměli jsme důvod transakci bránit, říká šéf záložny

K vyšetřování „zmizelých“ milionů z kasy ukrajinského ministerstva obrany se nyní pro deník Echo24 vyjádřil také předseda představenstva Podnikatelské družstevní záložny Robert Zelenka. Právě na účty vedené u ní totiž měla přistát přinejmenším část zpronevěřených peněz, i proto se záložně začala věnovat policie. Výběry desítek milionů korun v hotovosti se podle něj ale nejevily jako podezřelé.

„K zabránění realizace transakcí společnosti WDG promet včetně výběrů v hotovosti nebyl v dané chvíli důvod, z informací a podkladů dostupných záložně při prověřování předmětných transakcí před jejich realizací se žádná podezření neukazovala,“ uvedl Zelenka. „Ovšem od momentu, kdy jsme na základě dalších nově se objevivších indicií ve věci důvodné podezření začali mít, jsme aktivně na věc upozornili státní orgány i další finanční instituce,“ dodává předseda představenstva PDZ.

Záložna podle něj není z ničeho obviněna a její pracovníci naopak při vyšetřování aktivně spolupracovali s vyšetřovateli na ukrajinské i české straně. Družstvo mělo podle poslední výroční zprávy 150 členů. Několik z nich se podle Zelenky zabývá či zabývalo i obchodem se zbraněmi a vojenským materiálem.

„Přestože členská, tedy i klientská základna PDZ je v porovnání s ostatními záložnami poměrně malá, je zde řada jak právnických, tak fyzických osob s rozličnými předměty činností. Počet klientů PDZ, jejichž obor zasahuje nebo zasahoval do zbrojní oblasti, je nebo byl v řádu jednotek. Obchod se zbrojním materiálem patří mezi vysoce kontrolované obory činnosti a stejně tak k němu přistupuje i PDZ. Nevnímáme obor jako neakceptovatelný, ale aplikujeme adekvátní opatření k mitigaci s tímto oborem spojeného rizika,“ uvedl Zelenka. Informace o závěrech vyšetřování se prý dozvěděl z médií. „Vše nám potom ještě potvrdila ukrajinská strana,“ řekl.

Aféra kolem zpronevěry peněz na zbraně vyvolala na Ukrajině značný rozruch. O víkendu na ni upozornila také řada světových médií, včetně agentury Reuters nebo AP. Smlouva na nákup munice byla podepsána už v srpnu 2022. Kauza se ale objevila na veřejnosti až nyní, v době, kdy se Ukrajina snaží tvrdě postihovat zakořeněnou korupci a v zemi probíhá rozsáhlá protikorupční kampaň vlády. Vysoká míra systematické korupce je totiž jedním z bodů, který jí brání v cestě do EU a NATO.