Stanjura plní plán na 160 procent. Co by stát dělal bez desítek miliard z daně placené ČEZ?

Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl. Vyšší příjem je tedy dán přísnější daňovou progresí i znovu zavedeným nemocenským pojištěním u zaměstnanců. Co je ale mezi rostoucím výběrem daní nejpozoruhodnější, je windfall tax. Už teď na ni stát vybral více než 27 miliard (z drtivé většiny jdou peníze od ČEZ). Plán byl přitom za celý rok 17 miliard. Dokud ministerstvo financí bez vysvětlení nezměnilo názor.

Příjmy státu z pojistného na sociální zabezpečení vzrostly o 46 a půl miliardy, meziročně tedy byly o 9 procent vyšší. To je dáno nejen tím, že vláda více zdanila zaměstnance, tedy znovu se zavedlo povinné nemocenské pojištění. Důvodem je i extrémní nárůst výše odvodů pro živnostníky.

Už od letošního roku se minimální zálohy začaly postupně zvedat tak, jak si to vláda v konsolidačním balíčku schválila. Dříve se minimální zálohy zvedaly většinou v řádu nižších stovek, nyní je však skok velký. Od ledna došlo ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu, který by měl u osob vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzrůst ze současných 25 procent průměrné mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, a to postupně o 5 procent ročně. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 procent základu daně (dosud to bylo z 50 procent základu daně). Zálohy na sociální pojištění se živnostníkům od ledna zvednou o rekordní více než tisícovku a bohužel to nejvíce postihne ty, jejichž příjmy nejsou nijak závratné.

Co se týče inkasa daně z příjmů fyzických osob, jde o meziroční nárůst o 16 a půl procenta, tedy více než 13 miliard. Zde sehrála roli od letošního roku zavedená vyšší progrese, tedy vyšší zdanění „bohatých“. Jde o bývalou solidární daň zavedenou za vlády Petra Nečase (ODS), která měla skončit, ovšem nikdy už nezmizela. A od letoška do vyšší sazby daně z příjmu, tedy do sazby 23 procent, spadá více lidí. Dosud se tato vyšší sazba týkala lidí pobírající čtyřnásobek průměrné mzdy, nyní tuto sazbu platí i lidé s trojnásobkem průměrné mzdy, to znamená s příjmem zhruba 132 tisíc měsíčně. Do této sumy se platí sazba ve výši 15 procent.

Příjem z daně z příjmu právnických osob byl naopak meziročně o více než 8 a půl miliardy nižší, což bylo dáno loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. „Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké,“ uvádí ministerstvo financí.

O nižším výběru se naopak rozhodně nedá mluvit u mimořádné daně neboli windfall tax. Splatná byla další čtvrtletní záloha a za prvních devět měsíců roku tak stát vybral už přes 27 miliard korun. Tedy meziročně o šest procent více. Rozpočtováno je 17 miliard. Tolik stát původně plánoval vybrat za celý rok.

Inkaso daně z neočekávaných zisků (#WFT) za leden-září: 27,2 mld. Kč. Plán (17,0 mld. Kč) je plněn na bezmála 160 %.

— oekonom (@oekonom_cz) October 1, 2024

Argumentace ministerstva financí kolem windfall daně je pozoruhodná a neustále se měnící. Mimořádné příjmy a výdaje kvůli energetické krizi by měly a mohly být (dokud resort financí nezačal tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ není mimořádný příjem) letos vyrovnané. Ministr financí Zbyněk Stanjura, který dlouhodobě tvrdil, že příjmy a výdaje by měly být vyrovnané a pro další platnost daně v příštím roce by tak nebyl důvod, ale najednou přišel se zcela jinými čísly. A začal tvrdit, že do mimořádných výdajů patří dříve nezmiňované položky. Podle resortního expertního odhadu ze začátku září se letos nakonec očekává inkaso z windfall tax dokonce dvojnásobek původně rozpočtované částky 17 miliard (kterou do poslední chvíle Zbyněk Stanjura opakoval), a v roce následujícím má jít o částku cca o deset procent nižší.

Je to férové, tvrdí Stanjura

Letos tedy stát na dani vybere více než 34 miliard (z drtivé většiny od ČEZ), a za rok přes dalších třicet miliard. Informace o mimořádné dani a jejích plánovaných výnosech se v návrhu rozpočtu neuvádí, což ministerstvo zdůvodnilo její potenciální kurzotvornou hodnotou. Vládě přitom dříve nevadilo, jak s hodnotou akcií ČEZ manipulovala. Ať už nepovedenou snahou snížit podíl hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev, tzv. Lex ČEZ, kvůli čemuž se loni v létě akcie prudce propadly. Nebo právě samotnou existencí windfall tax a měnícími se výroky o ní. O podrobnějším vyjádření ministerstva financí píšeme tady. 

Daň s parametry, které byly nastaveny, se ale ukazuje jako zcela nespravedlivá, protože zasahuje téměř jen ČEZ, jehož minoritní investoři se proto cítí poškozeni. Další věc, která silně nabourává důvěru investorů je spor o zmíněnou mimořádnou dividendu ČEZ za rok 2022. Jak uvedla Národní rozpočtová rada, část té dividendy byla od začátku vnímána jako mimořádná a po jejím započtení by už letos byly příjmy a výdaje vyrovnané. To tvrdilo ještě nedávno i ministerstvo financí, jenže když se začal tvořit návrh rozpočtu na příští rok, otočilo a mimořádnou dividendu najednou jako mimořádný příjme zpochybnilo.

Ministr financí Stanjura si ale stále stojí za tím, že vše je v pořádku, a docela alibisticky tvrdí, že žádným velkým zastáncem daně není, ale že její metodiku považuje za „férovou“.