Mimorozpočtový obranný fond jako v Německu? Část koalice je pro, exministři proti

Roční státní rozpočet není pro financování obrany ideální, řešením by mohl být speciální mimorozpočtový fond, jako má Německo. Uvedla to hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Představitelé vládní koalice pro Echo24 řekli, že považují možnost fondu za efektivní, pokud by byl transparentně nastaven. Kriticky se k možnosti staví bývalí ministři financí Alena Schillerová (ANO) a Miroslav Kalousek.

O nutnosti zvyšovat výdaje na obranu se mluví v souvislosti s vývojem války na Ukrajině, respektive s turbulentním postojem Donalda Trumpa k tomuto konfliktu. Evropská komise tak začátkem března představila plán „na přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů korun) na evropskou obranu a navýšení vojenských kapacit a poskytnout okamžitou pomoc napadené Ukrajině. Také český premiér Petr Fiala (ODS) mluví o zvyšování vlastních výdajů z nynějších dvou až na tři procenta HDP v příštím volebním období.

Nyní se řeší, kde se peníze na obranu vezmou a jakým způsobem má financování probíhat. Ekonomka Horská ve své glose v Hospodářských novinách navrhuje mimo jiné vytvoření Fondu národní obrany. „Roční státní rozpočet není pro financování obrany ideální. Řešením by mohl být speciální mimorozpočtový fond, jaký zavedlo například Německo (Národní fond obrany). Ten by umožnil efektivní využití společných evropských zdrojů, případný přístup na kapitálové trhy a spolupráci se soukromým sektorem na výzkumu, vývoji a produkci (duálních technologií). Naopak nejméně prospěšné, ne-li škodlivé, by bylo financování přes vyšší daně,“ uvádí Horská, která je zároveň členkou Národní ekonomické rady vlády.

Část představitelů vládní koalice se k této možnosti staví pozitivně. „Fond národní obrany může být účinný nástroj zejména pro efektivní financování větších nákupů v průběhu několika let. Pokud by se o něm skutečně uvažovalo, musel by být samozřejmě nastaven tak, aby byl transparentní,“ řekl pro Echo24 předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že mimorozpočtové fondy mají svá pozitiva. „Jedním z nich je možnost středně a dlouhodobé akumulace finančních prostředků, které jsou spojeny společným účelem, ale mají i svá negativa, zejména oddělení od každoročního státního rozpočtu, a tedy nižší transparentnost hospodaření s rozpočtovými prostředky a snížení respektu k zásadě jednotnosti rozpočtu,“ uvedl Kohajda.

„Důležité však je, že i tyto mimorozpočtové fondy jsou sledovány společně s ostatními součástmi veřejných rozpočtů a jsou zahrnovány i do celkového zadlužení. Vytvoření takového fondu tedy může být vhodným způsobem, jak financovat potřeby obrany České republiky, pokud bude správně nastaven v legislativě,“ řekl dále Kohajda.

Předseda rozpočtového výboru sněmovny Josef Bernard (STAN) pro Echo24 řekl, že o podobném návrhu zatím neslyšel. „Za mě je potřeba koordinovaná dohoda o obraně Evropy bez USA, rozdělení úloh pro jednotlivé státy, zajištění společného výzkumu a výroby obranných prostředků v rámci EU a prioritní nákupy od evropských dodavatelů,“ uvedl Bernard. Dále zmínil společný obranný fond členských zemí. „Vedle společné evropské obrany potřebujeme určit potřeby národní obrany a následně stanovit potřebné finance na obranné účely,“ řekl Bernard.

„Chci tím říci, že se bezpečnostní situace změnila. Je potřeba strategické rozhodnutí do budoucna, jak dál. Pak jsou teprve na místě úvahy o tom kolik a jak,“ dodal šéf rozpočtového výboru.

Skopeček, Kalousek i Schillerová jsou proti

Vznik mimorozpočtových fondů byla podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka v minulosti strašlivá chyba, která znepřehledňuje rozpočtový proces a veřejné finance v České republice, nabourává a komplikuje snahy o fiskální konsolidaci. „A protože výdaje do těchto fondů jsou jaksi vytknuté před závorku, je na ně falešně pohlíženo jako na automatickou nárokovou věc, o které se nevede ekonomická ani politická debata. Vznik dalších fondů tedy nepodporuji. Snad jen kdyby se x ostatních mimorozpočtových fondů s adekvátním objemem přerozdělovaných prostředků zrušilo a vznikl tento jeden, který by ostatní nahradil. To ještě bych si s přimhouřením očí dokázal představit. Ale stane-li se něco rozpočtovou prioritou, včetně obrany, a je-li na tom politická shoda, lze to financovat více než v minulosti standardně prostřednictvím rozpočtu a nemusí na to vznikat žádný fond,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

Hospodaření skrze mimorozpočtové fondy dlouhodobě kritizuje exministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. „Etapa Petra Fialy a jeho ekonomických poradců vstoupí do dějin veřejných financí jako období bezprecedentního ohýbání reality a rozpočtové netransparentnosti. Upozornila na to nejen Národní rozpočtová rada, ale také mezinárodní agentura International Budget Partnership, podle které se Česko zařadilo mezi jediné tři země na světě, vedle Afghánistánu a Ukrajiny, které zhoršily standardy rozpočtové transparentnosti,“ uvedla Schillerová v reakci na dotaz ohledně možného vzniku fondu.

„Česká republika potřebuje návrat k poctivému rozpočtovému řemeslu a důsledný audit všech mimorozpočtových půjček a triků, na kterých tato vláda postavila veškerou svou konsolidaci. V případě důvěry občanů u voleb to bude jedna z prvních věcí, které na ministerstvu financí uděláme,“ dodala.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na síti X uvedl, že by se velmi přimlouval, aby podobný fond nevznikl. „Platí obecné pravidlo: Čím více mimorozpočtových fondů, tím méně transparentnosti a tím více administrativních nákladů. Máme jich teď šest, což je podle mého názoru o šest víc, než je nezbytné,“ uvedl Kalousek.

Kalousek dodal, že rozpočtová pravidla znají termín „nespotřebované výdaje“, což umožňuje plynulý přechod financování z roku na rok. „Soukromé společnosti mohou zároveň čerpat granty na výzkum, vývoj, i budování kapacit. Ostatně se domnívám, že granty nejsou nezbytné. Zbrojaři ochotně zainvestují sami, pomůže-li stát s rizikem, co s kapacitami v době hlubokého míru, než přijde další válečný konflikt. Smlouva se státem, že přispěje na udržování a modernizaci výrobních kapacit, pro které nebude aktuální poptávka, ale budou připraveny k okamžité aktivaci v rámci hospodářské mobilizace, by podle mého názoru byla velmi efektivní investiční pobídka,“ míní Kalousek.