Ztráty jsou povoleny: Ukrajinci se připravují na jednání o územním kompromisu

Válka neskončí, dokud Ukrajina neosvobodí celé okupované území, trval si dlouho na svém prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho poradci. Kdokoli pak tvrdil opak, byl mnohdy ostrakizován za šíření „proruských narativů“. Zejména poslední měsíce ale napovídají, že vidina vojenského vytlačení Ruska z celého okupovaného území je v dohledné době nereálná. Na změnu paradigmatu ohledně kroků potřebných k ukončení konfliktu upozorňují The Financial Times, podle kterých se za zavřenými dveřmi začalo hovořit o tom, čeho by se musela Ukrajina vzdát, aby dosáhla mírové dohody.

Aktuální vývoj na frontě můžeme nazvat jako krajně nepříznivý pro Ukrajinu. Rusko neúnavně pokračuje i přes značné ztráty v územních ziscích a v polovině tohoto týdne se mu podařilo dobýt také hornické město Vuhledar – strategický bod na mapě ležící na vyvýšené křižovatce mezi východní a jižní frontou.

Obsazení města, vzhledem k jeho poloze, může Rusům otevřít cestu k dalšímu postupu. Rusové pak podle odhadů agentury Reuters kontrolují už asi 60 procent Doněcké oblasti a téměř celou sousední Luhanskou oblast. Asi 80 procent Donbasu je v ruských rukou. Britský list The Financial Times píše, že „Ukrajina míří do možná nejtemnějšího okamžiku války“.

Mnoho evropských diplomatů, kteří se minulý týden zúčastnili Valného shromáždění OSN v New Yorku, podle deníku tvrdí, že došlo k hmatatelnému posunu v tónu a obsahu diskusí o možných mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou. FT píší, že západní diplomaté vnímají „větší otevřenost ze strany ukrajinských představitelů k diskusi o možnosti dohodnout se na příměří v době, kdy budou ruské jednotky stále na jejich území, a otevřenější diskuse mezi západními představiteli o naléhavosti dohody“.

Pragmatičtější tón než jeho předchůdce nasadil také nový ukrajinský ministr zahraničí Andrej Sybiha, který měl využít cestu do New Yorku k osobním schůzkám se západními protějšky a také k diskuzím o možných kompromisech a ústupcích.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí sice oficiálně tvrdí, že na žádném jednání „nebyly navrženy, projednány ani naznačeny žádné územní kompromisy“, podle jednoho z diplomatů, který se jednání během valného shromáždění účastnil, se ale za zavřenými dveřmi hovoří jinak. „Mluvíme stále otevřeněji o tom, jak to skončí a čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla trvalé mírové dohody. A to je velká změna oproti stavu před šesti měsíci, kdy byly takové řeči tabu.“

V těchto intencích hovořil před týdnem také český prezident a bývalý náčelník vojenského výboru NATO Petr Pavel, když poskytl během valného shromáždění rozhovor pro The New York Times a řekl, že „nejpravděpodobnějším výsledkem války bude, že část ukrajinského území bude pod ruskou okupací, dočasně“. Ukrajina ani Rusko podle něj nemohou očekávat, že dosáhnout svých cílů. „Mluvit o porážce Ukrajiny nebo o porážce Ruska, to se prostě nestane,“ dodal. Konec konfliktu bude podle něj „někde mezi“.

Nálada se mění

FT připomínají také poslední průzkumy veřejného mínění, které ukazují na mírné proměny ve vnímání konfliktu ze strany ukrajinské populace. Průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu v létě ukázal, že 57 procent respondentů si myslí, že Ukrajina by se měla zapojit do mírových jednání s Ruskem, oproti 33 procentům o rok dříve.

Průzkum také říká, že válka si vybírá stále větší daň: 77 procent respondentů uvedlo ztrátu rodinných příslušníků, přátel nebo známých, což je čtyřikrát více než před dvěma lety. Dvě třetiny uvedly, že je pro ně obtížné nebo velmi obtížné vyžít ze svých válečných příjmů.

Pokud jde o skupinu Ukrajinců, která je mírovým rozhovorům nakloněna, více než polovina (55 procent) stále zůstává proti jakémukoli formálnímu vzdání se území v rámci mírové dohody. Oproti začátku minulého roku ale jde o prudký pokles. Tehdy se proti teritoriálním ústupkům stavělo 87 procent respondentů.

Analytici se shodují, že na další vývoj konfliktu budou mít zásadní vliv americké prezidentské volby. Pokud za měsíc vyhraje Donald Trump, mohl by se pokusit ukončit válku a dojednat příměří za každou cenu v co nejkratším čase. Ukrajinci se ale obávají, že se jim pokusí vnutit pro ně nevýhodnou mírovou dohodu, aby dostál svým opakovaným proklamacím, které naposledy zopakoval minulý týden.

Poslouchejte na RÁDIU PROSTOR: Kupujete ojetinu? Pozor. Zatopená vozidla jen tak nepoznáte