„Britsko-evropský reset“. Velká Británie a EU se dohodly na změnách v zemědělství, cestování či obraně

Velká Británie vykročila k „resetu“ vztahu s EU. Britský premiér Keir Starmer společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antoniem Costou ve Velké Británii oznámili první velkou dohodu EU s Britskými ostrovy. Změny se týkají například spolupráce na energetické bezpečnosti, či zbrojení, ale i předběžné dohody na jednodušším cestování nebo o  jednodušším přístupu na evropský trh s potravinami. Výměnou za to bude mít EU dalších dvanáct let přístup k rybolovu poblíž Britských ostrovů. Právě od zástupců rybářů zaznívá největší kritika se slovy o katastrofě. Podle Starmera naopak dohoda významně pomůže britské ekonomice.

O první velké obchodní dohodě mezi EU a Velkou Británií od brexitu v roce 2020 jednaly strany půl roku. Výsledek jednání má tři části Společné prohlášení, Dohodu o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a Dohodu o obnoveném programu spolupráce mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

Největší emoce vzbudila pasáž o pokračování současných pravidel rybolovu. Práva na rybolov v kanálu La Manche se stal bodem ostrého sporu už při vyjednávání o brexitu. Současná dohoda prodlužuje platnou dohodu z roku 2020, která umožnila rybolov jak Velké Británii, tak evropským státům, především Francii, prodloužili politici o 12 let do roku 2038. Výsledek jednání označili reprezentanti například skotských rybářů za „naprostou kapitulaci“. Ostře se o dohodě vyjádřil i předseda strany Reform Nigel Farage, který dohodu označil za „konec rybolovu ve Velké Británii“.

"Dvanáct let přístupu do britských vod je třikrát delší doba, než vláda chtěla. Opět se stáváme přebíračem pravidel z Bruselu. A bez jakýchkoli podrobností o jakémkoli limitu nebo časovém omezení mobility mladých lidí se obavy z návratu volného pohybu jen zvýší. To je velmi znepokojivé," uvedla k dohodě předsedkyně konzervativní strany Kemi Badenochová.

Britští vyjednávači tuto kritiku odmítají. Ministr obchodu Jonathan Reynolds upozornil, že 70 % exportu ryb z Velké Británie míří do EU. Vláda navíc tomuto průmyslu přislíbila 360 milionů liber na modernizaci.

Britský premiér Starmer navíc vyzdvihl, že výměnou za prodloužení už platné dohody o 12 let, Británie získala časově neohraničenou dohodu na dovozu potravin do EU. Exportéři potravin se totiž dle dohody vyhnou řadě byrokratických procedur a budou dodržovat v oblasti potravin a péči o zvířata evropské regulace. Podle britského premiéra tím dojde k výraznému urychlení vzájemného obchodu a růstu ekonomiky, která podle odhadů Downing Street získá okolo 9 miliard liber ročně navíc. Starmer upozorňuje, že hodnota sektoru rybolovu je přibližně 1 miliarda liber, export potravin do EU má hodnotu více jak 10 miliard eur.

V rámci dohody bude Velká Británie posílat i finanční kompenzace EU a v oblastech veterinářství a potravin bude znovu podléhat evropskému soudu. Jurisdikce evropského soudu přitom patřila mezi největší body sporu při vyjednávání brexitu.

Kromě potravin a rybolovu se obě strany také dohodly například na vyjmutí oceli z nových cel EU. Velká Británie tak ušetří až 25 milionů liber ročně. Velká Británie se také vrátí na evropský trh s emisními povolenkami.

Vlastníci britských pasů by také měli mít možnost využívat na letištích fronty pro občany EU a výrazně tak krátit čekání. Dohoda však obsahuje dovětek, že tento systém bude uplatněn „tam, kde je to vhodné“.

Některé části dohod budou podléhat ještě dalšímu vyjednávání. Předběžně se však strany dohodly, že britské firmy se budou moci ucházet o zbrojní zakázky v rámci programu RearmEurope.

Obě strany by také rády obnovily program Erasmus a další výměnné studentské pobyty pro studenty mladší 30 let. Konkrétní limity a parametry však ještě budou muset obě strany vyjednat. Britská strana především upozorňuje, že se ze studentských výměn nesmí stát otevřené dveře pro migraci. Změny by se měly týkat více studentských programů či výměnných pobytů mladých lidí, nejen Erasmu.

Mezi další plánované změny patří také výměna informací mezi bezpečnostními složkami, například v otázce azylantů, a příslib boje proti migraci.

V budoucnu by se také Velká Británie mohla více zapojit i do evropské elektrické sítě a více tak posílit energetickou bezpečnost.