Sociální nákaza jménem transgender

V osmdesátých letech a na počátku let devadesátých se v Hongkongu objevovaly případy mentální anorexie pouze zřídka. A když už, tak měly kulturně specifický projev – hladovějící pacientky jako příčinu nejčastěji popisovaly nechutenství a pocit neustále nadmutého břicha, což je odlišovalo od protějšků v Evropě a Americe, jimž naopak neúměrně záleželo přímo na hubnutí a měly konstantní obavu z nadváhy.

Doktor Sing Lee, jeden z předních psychiatrů země, dokonce v té době publikoval odborné studie, kde se snažil pochopit tyto odlišnosti a také faktory, jež mladé Číňanky chrání před vyšší náchylností k poruchám příjmu potravy, které již tehdy sužovaly náctileté na Západě. Situace se ovšem začala dramaticky měnit po 24. listopadu 1994, kdy na rušné ulici v centru Hongkongu zkolabovala a následně zemřela čtrnáctiletá dívka s anorexií, která vážila pouhých 34 kilogramů. Hrůzný případ vyvolal všeobecnou senzaci a plnil titulky novin, jež popisovaly morbidně fascinující příběh zemřelé, která připomínala „chodící kostru“ a byla „útlejší než žlutá chryzantéma“.

Veřejnost s malým povědomím o nemoci si žádala vysvětlení a novináři, jakož i mnozí odborníci se obrátili k americké psychiatrické literatuře, aby tam našli kýžené odpovědi, které pak intenzivně medializovali. Tím však nevědomky také zahájili import západního pojetí anorexie na východ, které se sem nejenže zprvu nehodilo, ale také začalo přetvářet projevy poruchy u postižených a vedlo k násobnému zvýšení výskytu nemoci.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.