Putin chce chránit Ukrajinu před Polskem. Válku podle něj začal Kyjev

Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem ukrajinské celistvosti a suverenity může být Rusko, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva ruský prezident Vladimir Putin. Rusko podle něj nemělo jinou možnost než se uchýlit k vojenské intervenci poté, co Západ zahájil konflikt na Ukrajině už v roce 2014, sdělil podle Reuters Putin.

Události ze začátku roku 2014 skončily v Kyjevě pádem prezidenta Viktora Janukovyče. Moskva opakovaně viní západní země, že změny na Ukrajině vyprovokovaly. Po svržení Janukovyčova vedení Rusko obsadilo a posléze nelegálně anektovalo poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce na východě Ukrajiny. Letos v únoru ruská armáda Ukrajinu vojensky napadla.

Prezident Putin na zasedání rady pro lidská práva ve středu také prohlásil, že Rusko je v případě potřeby připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky. Varoval, že narůstá hrozba jaderného konfliktu. Rusko podle něj nemělo jinou možnost, než se v únoru uchýlit k vojenské intervenci poté, co prozápadní Ukrajinci sami v roce 2014 zahájili „válku“ a začali utlačovat obyvatele Donbasu. Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem její celistvosti a suverenity může být Rusko, tvrdil ve středu také bez konkrétních důkazů ruský prezident.

„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ uvedl Putin na jednání rady pro lidská práva. Jaderné zbraně Rusko vnímá jako obranný prostředek a použilo by je prý jen při odvetném úderu, hrozba jaderného konfliktu ale roste, sdělil také ruský lídr. Prohlásil, že Rusko má k dispozici vyspělejší a modernější zbraně než jakákoli jiná jaderná mocnost.

Putin kromě toho na schůzi obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. Kdyby Rusko intervenci nezahájilo, hrozila by podle něj Ukrajině například agrese ze strany Polska. „Pokud jde o vlády v některých našich sousedních zemích, v Polsku, tak tamní nacionalistické živly sní o tom, že získají zpět svá takzvaná historická území, tedy že si zaberou západní území (Ukrajiny – pozn. red), která Ukrajina získala v důsledku rozhodnutí Josifa Stalina po druhé světové válce,“ citovala ruského lídra agentura TASS. Polsko od začátku války patří mezi nejbližší spojence Kyjeva, který se brání ruské agresi. Přes polské území na Ukrajinu míří většina západní vojenské pomoci.

Válku na Ukrajině ale Rusko podle Putina nerozpoutalo, protože ji už v roce 2014 zahájila samotná ukrajinská vláda. „Rozpoutaly ji tehdy ukrajinské úřady, které přišly k moci cestou státního převratu, aby potlačily projevy vůle lidí žijících na Donbasu,“ řekl Putin. Rusko dlouhodobě vysvětluje vpád na Ukrajinu mimo jiné údajnou potřebou ochránit rusky mluvící obyvatelstvo ukrajinského Donbasu.

Jedním z úspěchů ruské „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině, je podle Putina skutečnost, že se Azovské moře ocitlo uvnitř Ruské federace. Azovské moře omývá jihovýchodní ukrajinské pobřeží, na němž leží například Ruskem okupovaný Mariupol, Berďansk nebo města na dříve anektovaném poloostrově Krym. Putin se v této souvislosti opět přirovnal k Petru Velikému, když prohlásil, že ovládnutí Azovského moře byl už sen tohoto cara.

Ruský prezident se dnes také pokoušel rozptýlit obavy ohledně toho, že v Rusku hrozí další vlna mobilizace a že ruští vojáci nasazení na Ukrajině hromadně opouštějí bojové pozice. Putin podle agentury Reuters připustil, že z bojů na Ukrajině se může stát dlouhý proces. Na Ukrajinu ale podle něj byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300.000 mobilizovaných Rusů. Ostatní jsou prý zatím v „rezervě“ a procházejí výcvikem v Rusku.

Podle ruského prezidenta prý navíc není pravda, že by ruští vojáci na Ukrajině hromadně dezertovali. Vojáci se naopak podle něj dobrovolně vrací do bojů poté, co se zotaví ze zranění.