1 týdeník echo - analýza

Facebook zaléhává na matrace. Rozbití gigantů se blíží

Týdeník Echo

Témata: , ,

Smyčka kolem Facebooku se utahuje. Internetovému gigantu jdou po krku americké federální úřady, státní prokurátoři i prezidentští kandidáti. Zdá se, že zakladatel a šéf firmy Mark Zuckerberg si problém začíná uvědomovat. Na červencovém uzavřeném jednání se svými zaměstnanci se dušoval, že „zalehne na matrace a bude bojovat“. Zvukový záznam ze setkání následně na začátku října publikoval server The Verge.

Zuckerberg se konkrétně vyjadřoval k plánu senátorky Elizabeth Warrenové, demokratické kandidátky na prezidentský úřad. „Pokud bude zvolena prezidentkou, tak se vsadím, že můžeme očekávat právní spor, a vsadím se, že ten právní spor vyhrajeme. Ale je to pro nás stejně špatné? Ano. Nechci vést soudní proces s naší vlastní vládou. To je pozice, ve které nechcete být. Máme naši zemi rádi, chceme spolupracovat s naší vládou a dělat dobré věci. Ale podívejte, nakonec jestli někdo pro vás představuje existenciální hrozbu, tak zalehnete na matrace a bojujete.“

Šéf Facebooku se nevymezil proti Warrenové náhodou. Ze všech lidí kandidujících na funkci prezidenta USA jako jediná učinila ze slibu rozbít technologické firmy jeden ze základních slibů svého programu. Plán, jak by oslabení „GAFA“ (Google, Amazon, Facebook a Apple) mělo vypadat, tým Warrenové představil již březnu. Základem je jejich rozbití na základní součásti. Vyhledávač Google by se musel odpojit od části Googlu poskytující reklamu, Facebook by zase byl donucen prodat své konkurenty, které mezitím nakoupil, čili Instagram a Whatsapp. Instagram je momentálně mezi mládeží populárnější než Facebook. Případné zvolení Warrenové je pro Facebook opravdu existenciálním ohrožením.

Navíc hvězda Warrenové v posledních týdnech stoupá. Notně snížila náskok na vedoucího demokratických primárek Joea Bidena, v několika průzkumech ho dokonce předstihla. A to bylo ještě předtím, než vypukl skandál ohledně Ukrajiny. Jde o podezření, že prezident Trump tlačil na ukrajinskou vládu, aby hledala špínu na Bidenova syna Huntera, jenž se na Ukrajině zapojil do podezřelých obchodů. Kauza poškozuje jak Trumpa, tak Bidena. Šance Warrenové na zvolení je docela reálná.

Zuckerberg sice tvrdí, že se případným snahám o rozbití své společnosti bude bránit u soudu. Ale přívrženci Warrenové poukazují na to, že má v rukou ještě jednu silnou zbraň kromě špičkových právníků, totiž svou sociální síť. Facebook je stále důležitější součástí volebních kampaní. Demokraté jsou přesvědčeni, že volby v roce 2016 prohráli kvůli ruským trollům a temným machinacím firmy Cambridge Analytica. Představa, že samotný Facebook použije veškeré své prostředky přímo proti jednomu z kandidátů na prezidenta, je upřímně děsí. Nemuselo by jít přímo o složitou manipulaci. Je prokázáno, že tlačítko Facebooku „volil jsem“ zvyšuje volební účast. Jeho vypnutí by tak mohlo zahýbat výsledky, nižší volební účast většinou nahrává republikánům.

K prvnímu sporu mezi kampaní Warrenové a Facebookem ohledně ovlivňování došlo již v březnu. Tehdy sociální síť stáhla reklamy Warrenové přímo vyzývající k rozbití Facebooku a dalších technologických gigantů. Poté co na stažení upozornil server Politico, Facebook je opět povolil. V prohlášení uvedl, že „stojí o robustní debatu“. Důvodem stažení neměla být cenzura, ale to, že reklama porušovala zásady ohledně využívání firemního loga Facebooku.

Warrenová je díky svému publikovanému plánu asi nejviditelnější kritičkou GAFA v Americe, zdaleka však není jediná. Pravda je, že i pokud Warrenová nebude zvolena prezidentkou, Facebook a spol. se antitrustovému řízení nejspíš nevyhnou. Warrenová v mnoha ohledech stojí na levém křídle Demokratické strany a z jejích ekonomických nápadů republikánům trnou zuby hrůzou. Například chce zavést „daň z bohatství“, obří ekologické zásahy do ekonomiky, státní zdravotnictví pro všechny nebo odpuštění studentských dluhů. V USA jde o velice kontroverzní nápady, které odmítají nejen republikáni. V otázce potřeby zásahu proti technologickým firmám je však Warrenová součástí mainstreamu.

Americké ministerstvo spravedlnosti i Federální obchodní komise ohlásily, že zahajují sondáž do praktik Facebooku a dalších technologických firem kvůli podezření z porušení antitrustových zákonů. Možná ještě důležitější je ohlášení dvou skupin státních generálních prokurátorů ze začátku září. Nejdřív skupina devíti prokurátorů oznámila, že zahajuje vlastní sondu Facebooku kvůli podezření, že zneužívá své postavení na trhu. Dle Washington Post se tato skupina zhruba za měsíc rozšířila na 40 lidí. O pár dnů později 50 generálních prokurátorů uvedlo, že zahajují obdobnou sondu do Googlu.

V anglosaských politických systémech je generální prokurátor funkce, která v sobě kombinuje pozice ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce. Je to také funkce navýsost politická, v řadě amerických států přímo volená, v některých jmenovaná guvernérem. To je v tomto případě důležité, neboť jak neopomnělo poznamenat žádné americké médium, jde o společné úsilí obou hlavních stran. Snažení generálních prokurátorů ukazuje, že snaha rozbít velké technologické firmy nezmizí ani s republikánskou administrativou, ani s demokratickou.

Facebook i Google sice již několika regulačním pokusům čelily, zatím však nepředstavovaly vážné ohrožení jejich byznysu. Federální obchodní komise v červenci udělila pokutu 5 miliard dolarů za porušení soukromí uživatelů v případě Cambridge Analytica. Google zase čelí útoku především z Evropy. EU mu udělila několik pokut, dohromady zhruba za 9 miliard dolarů. Při obřích příjmech Facebooku a Googlu však ani tyto pokuty nejsou pro ně nijak znepokojující. A i kdyby finančně zabolely, jejich cílem je chování Facebooku a Googlu upravit, ne je zrušit.

Uniklá nahrávka také naznačuje, jak se Zuckerberg hodlá bránit. Zaprvé evidentně vkládá velkou důvěru ve svou schopnost jednat s úředníky mimo pozornost veřejnosti. Na nahrávce odpovídá na otázku ohledně Facebookem připravované kryptoměny a problémů způsobených tím, že regulátorům se tento nápad příliš nelíbí. „Věci na veřejnosti, myslím, bývají mnohem dramatičtější. Ale větší část tvoří soukromá setkání s regulátory z celého světa. A ta jsou často mnohem důležitější a méně dramatická. Tato setkání nejsou hraná pro kamery, ale je to místo, kde se odehrávají diskuse a řeší se detaily,“ prohlásil Zuckerberg.

Druhý Zuckerbergův argument je, že rozbití velkých technologických společností celou problematiku regulace internetu jen zhorší. „Rozbití těchto firem, ať je to Facebook, Google, nebo Amazon, tyto problémy nevyřeší. Nezmenší to možnost vměšování do voleb. Naopak ji zvýší, protože firmy se nebudou moci koordinovat. Neřeší to problém nenávistné řeči a podobných kauz. Naopak je to zhoršuje, protože procesy, které vyvíjíme a investujeme do nich, budou fragmentovány,“ tvrdil šéf Facebooku.

Evidentně Zuckerberg doufá, že se mu regulátory podaří přesvědčit na soukromých setkáních, a pokud to selže, tak politiky přesvědčí návrh seberegulace. Ta je snáz vynutitelná u pár firem.

Jenže zde Zuckerberg evidentně nepochopil, o co americkým regulátorům jde. Starosti ohledně „hate speech“ a ruského zasahování do voleb rmoutí především Evropu. Ne že by USA netrápily, ale často jsou chráněny prvním dodatkem ústavy zaručujícím svobodu projevu. Stát nemá co mluvit do toho, co firma umisťuje na své stránky. To je rozdíl oproti EU, jež zasahuje do fungování Facebooku nejrůznější způsoby. Naposled 3. října Evropský soudní dvůr rozhodl, že nenávistné komentáře má firma mazat globálně, ne pouze geograficky omezeně. Reagoval tak na kauzu rakouské političky Evy Glawischnig-Piesczekové. Tu lidé uráželi na Facebooku, firma urážky smazala, ale pouze v Rakousku, takže pokud se člověk připojil mimo zemi, příspěvky byly stále viditelné.

To v plánu Warrenové žádné zmínky o nenávistných komentářích nenajdeme, přestože u progresivní demokratky by se to dalo čekat. Naopak upozorňuje na to, že téměř polovina veškerého amerického internetového obchodu jde přes Amazon. Stránky vlastněné Googlem či Facebookem na sebe stahují 70 % veškerého dění na internetu. Také se zmiňuje o praxi internetových gigantů skoupit možnou konkurenci předtím, než jim přeroste přes hlavu. To podle Warrenové vede k tomu, že investoři se bojí dávat peníze do nových start-upů. Od roku 2012 financování nových firem v Silicon Valley kleslo o 22 %.

Nejrůznější vyšetřování a sondy o tom, zda GAFA zneužívá své postavení na trhu, mohou trvat roky. Následovat pak budou epické soudní bitvy. Poslední velký antitrustový případ v USA bylo rozbití telefonické firmy AT&T. Federální vláda firmu zažalovala v roce 1974, k rozdělení společnosti došlo až v roce 1982. Případné rozbití technologických gigantů tedy nenastane ze dne na den. „Zalehnutí na matrace“ je však od Zuckerberga správný instinkt. Snaha o omezení jeho vlivu dřív nebo později přijde, ať už od Elizabeth Warrenové, nebo od někoho jiného.

 

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.