Státní zástupkyně žádá propadnutí celého Rathova majetku. Ten mluví o „majetkovém trestu smrti“.
Kauza Rath
NOVÉ
1
Rekapitulací dosavadního průběhu kauzy a čtením podaných odvolání započalo v pondělí u pražského vrchního soudu odvolací jednání v první části korupčního případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Státní zástupkyně Kateřina Weissová v odvolání požádala o vyšší majetkové tresty pro bývalého politika a některé jeho spoluobžalované, jejich advokáti zase poukazovali na podle nich politické zásahy do kauzy.
Ráno dorazili do jednací místnosti všichni hlavní aktéři případu, tedy Ratha někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová s manželem Petrem. Bývalý hejtman dostal od prvoinstančního soudu za přijímání úplatků za zmanipulovaná výběrová řízení vypisovaná Středočeským krajem 8,5 roku vězení, manželská dvojice tresty o rok nižší. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun.
Jako první začala přednášet odvolání státní zástupkyně. Prvoinstanční soud podle ní rozhodl správně o vině všech obžalovaných a uložil jim i správné tresty vězení. Žalobkyně ale uvedla, že by měli dostat větší majetkové sankce a zákazy činnosti. Rath podle ní páchal trestnou činnost, i když netrpěl nedostatkem, naopak měl nadprůměrné výdělky. „Jedinou pohnutkou jeho jednání byla obyčejná ziskuchtivost,“ prohlásila. Propadnutí celého majetku by podle ní nebylo v jeho případě trestem příliš přísným. Přitěžující okolnosti podle ní převažují nad polehčujícími. „Nenastala u něj naprosto žádná sebereflexe,“ dodala.
Rath před počátkem jednání novinářům zopakoval, že považuje proces za politický a absurdní. Verdikt je podle něj už předem daný, přestože soudci odvolacího senátu již jednou rozhodli ve prospěch někdejšího hejtmana a trest mu zrušili. „Byli vystaveni skutečně brutálnímu nátlaku několik let. A já si myslím, že tomu nikdo neodolá,“ prohlásil. Dodal, že jeho odsouzení si přejí prezident Miloš Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Odvolací senát vedený Pavlem Zelenkou se kauzou zabýval už v roce 2015. Nepravomocný rozsudek, který ukládal Rathovi a Kottovým stejné tresty jako ten nynější, zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.
Obratná manipulace policistů či spřátelených médií
Advokát Kottových Tomáš Sokol ale v odvolání, které má podle něj v písemné podobě 200 stran, tvrdil, že se prvoinstanční soud měl při rozhodování v kauze řídit především pokyny odvolacího senátu a ne Nejvyššího soudu. Postup v kauze pak označil za protiústavní, protože rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána podat stížnost pro porušení zákona, na základě které se Nejvyšší soud případem zabýval, bylo podle něj čistě politické. „Výkonná moc vstoupila do běžícího procesu, aby naplnila politickou představu o tom, jak má dopadnout,“ prohlásil.
Podobně argumentovali i další právníci. Podle Rathova advokáta Adama Černého Pelikán například v době, kdy stížnost podal, nemohl být ještě pořádně seznámen s rozhodnutím odvolacího soudu. Černý uvedl, že odposlechy byly nejen nezákonné, ale také selektivní, vytržené z kontextu a sestříhané. Právník také namítal podjatost pražského vrchního soudu, chtěl by kauzu přeložit od Olomouce.
V případu vystupuje 11 lidí. Soud si v pondělí vyslechl odvolání deseti z nich. Mluvit začal také Rath, který prozatím poukázal na podle něj obratnou manipulaci policistů, státních zástupců a „spřátelených médií“ s veřejným míněním. Uvedl také, že většina odposlechů, které posloužily jako důkaz, byla nesrozumitelná. Ve svém přednesu bude pokračovat v úterý. Podnikatelka Ivana Salačová, která vystupovala v případu jako spolupracující obviněná a jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz, své původní odvolání vzala zpět.
Po přečtení zprávy o stavu věci a přednesu státní zástupkyně zůstal v síni pouze Rath. Kottovi a další buď během dopoledne odešli, nebo se už od počátku omluvili.
Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Její první větev se týká údajně zmanipulovaných zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic. Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie.
Spolu s Rathem a Kottovými v první části případu vystupují tehdejší manažeři stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. Soud jim udělil nepodmíněné i podmíněné tresty vězení. S tříletou podmínkou odešla Salačová. Žena se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek vypadal.
Krajský soud v Praze se nyní zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek.
