Oligarchové jsou pod tlakem sankcí dezorientovaní. Vraťte se do Ruska, vyzývá Kreml

Od doby, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v únoru válku proti Ukrajině, řada magnátů a oligarchů čelí na Západě zamrznutým kontům a někteří byli i donuceni opustit západní společnosti či prodat své středomořské vily. Kreml nyní vyzývá tyto oligarchy, aby se vrátili do Ruska, kde nebudou muset čelit západním sankcím.

Ruským oligarchům, kteří stále zůstávají na Západě, opakovaně zvoní telefony s pobídkami k návratu domů. Informuje o tom list The Financial Times. „Někteří lidé zvažují, zda mají opravdu tohle (západní sankce) všechno zapotřebí. Říkají si, že se vrátí do Moskvy, kde mohu vesele chodit po restauracích a cítit se dobře,“ řekl listu jeden z ruských podnikatelů pod podmínkou anonymity.

Sankce podle něj nutí elity, aby se ještě více sblížily s Kremlem, i když by se od něj možná raději distancovaly. Někteří lidé v západních politických kruzích sdílejí tuto skepsi vůči sankcím.

„V Rusku existují dva druhy oligarchů,“ říká Michael McFaul, bývalý americký velvyslanec v Moskvě. „Existují oligarchové z 90. let, u nichž máme dobrý pocit, když na ně uvalíme sankce a zabavíme jim jachty. Ale řekněme si to jasně: tito lidé mají na Vladimira Putina nulový vliv,“ řekl McFaul. „Typický člen novější kohorty je opravdu bohatý člověk a má blízko k Putinovi, ale je opravdu bohatý, protože má blízko k Putinovi. Takže také nemá žádné páky, jak na něj tlačit, aby zastavil válku,“ dodal McFaul.

V pátek informoval list The Wall Street Journal, že ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků. Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.

Podobné nabídky jako Fridman potají dělají i další podnikatelé, kteří se po ruském vpádu na Ukrajinu ocitli na sankčních seznamech, a přicházejí s nimi i celé banky nebo jiné společnosti pod sankcemi, uvedl list s odvoláním na své zdroje. Sám Fridman odmítá, že by s podobným návrhem přišel. Předseda dozorčí rady ukrajinské banky Sens Bank (dříve Alfa Bank) ale deníku The Wall Street Journal řekl, že podnikatel tomuto finančnímu ústavu nabídku učinil. Miliarda dolarů měla být podle předsedy použita na financování rozvoje infrastruktury, zdravotnictví, a potravinové a energetické bezpečnosti.

Oligarchové jsou dezorientování, říká ruský podnikatel

Na Fridmana a další oligarchy uvalila kromě Británie sankce i Evropská unie. Podnikatel patří s majetkem 12,6 miliardy eur (309 miliard korun) mezi nejbohatší občany Ruska. Je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank a pod kontrolou má mimo jiné soukromou investiční firmu LetterOne.

Vzhledem k tomu, že jim sankce uzavřely možnosti, cítí se podle deníku FT oligarchové v pasti mezi tím, zda se smíří se svým osudem a odejdou zpátky do Ruska, nebo budou čelit represím za to, že se vyslovili proti válce. „Říkají, že se bojí, že budou otráveni, ale ve skutečnosti se bojí, že přijdou o své peníze a pověst, kterou si tak tvrdě pěstovali,“ říká jeden z vysoce postavených ruských podnikatelů. „Nevědí, jak se v takové situaci zachovat, jsou naprosto dezorientovaní,“ dodal.

Na otázku, proč se proti válce více nepostavili, několik oligarchů poukázalo na případ bankéře Olega Tinkova, který uvedl, že byl v květnu nucen prodat podíl ve své bance Tinkoff v rámci jakéhosi bleskového prodeje poté, co na Instagramu odsoudil Putina a „šílenou válku“.

Pro některé oligarchy byl tento incident varovným příběhem o tom, jak by je odsouzení války mohlo stát majetek. Pro Tinkova však dle jeho slov bylo důležitější svobodně říci svůj názor.

Mezi oligarchy, kteří žalují EU kvůli sankcím, patří bývalý majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, bývalý spolumajitel Arsenalu Ališer Usmanov a osoby s dlouholetými vazbami na Putina, jako je miliardář a nadšenec do juda Gennadij Timčenko, kterého EU popisuje jako Putinova „důvěrníka“, a bývalý místopředseda vlády Igor Šuvalov. Rusové, kteří podali odvolání, tvrdí, že právní odůvodnění, na jehož základě byly vydány zákazy cestování a zmrazení jejich majetku v EU, jsou neopodstatněná nebo chybná.