Sněmovna odsouhlasila zákony: Ošetřovné, pozastavení EET i odpuštění odvodů živnostníkům

Stát zřejmě zaplatí ošetřovné rodičům dětí do 13 let věku, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol kvůli koronavirové krizi. Rodič dostane 60 procent redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu, co budou školy nepřístupné, a to i zpětně. Návrh zvláštního vládního zákona, který to předpokládá, schválila v úterý Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze se dvěma změnami. Opoziční návrhy na úpravy předlohy zamítla. Sněmovna dále schválila vládní novelu o odpuštění odvodů pro živnostníky, schválila také pozastavení EET a mimořádně odhlasovala i zvýšení státního shodku a změny ve školství.

Nyní se ošetřovné vyplácí nejvýše devět dní, přičemž děti nesmějí být starší deseti let. U samoživitelek a samoživitelů jsou podmínky mírnější. Stát ale podle předlohy uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, budou dostávat ve všech těchto případech nekrácený průměrný služební příjem.

Ošetřovné se bude po sněmovních úpravách vztahovat i na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu. V těchto případech tedy nebude existovat věkové omezení. Rodiče se nově budou moci na ošetřovném i vícekrát vystřídat, dávka se bude vyplácet jednou za měsíc.

Návrh zákona by měl patrně ve středu projednat Senát. Následně ho ještě bude muset podepsat prezident Miloš Zeman.

Doplacené ošetřovné by mohlo podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí získat ve verzi vládního návrhu kolem 190.000 lidí. Rozpočtové náklady by činily asi 2,75 miliardy korun za jeden měsíc.

Opoziční pozměňovací návrhy mířily například na hraniční věk dětí. Sněmovna zamítla jeho zvýšení na 15 let věku. Jen menšina poslanců podpořila ošetřovné 80 procent nebo dokonce sto procent vyměřovacího základu. Sněmovna k novele nepřipojila například ani návrhy na zakotvení ošetřovného pro drobné podnikatele nebo pro pracující na dohodu o provedení práce, nebo o pracovní činnosti. Vláda se dohodla na tom, že dávku pro osoby samostatně výdělečně činné vyřeší ministerstvo průmyslu a obchodu bez nutnosti legislativních úprav.

Školy se v Česku uzavřely 11. března. Řada zaměstnanců, kteří zůstali s potomky doma, ošetřovné dostávala do minulého čtvrtka. Od té doby jsou zatím bez příjmu.

Stát zřejmě odpustí živnostníkům část zdravotních odvodů

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné zřejmě nebudou muset hradit půl roku odvody na zdravotní pojištění. Odvody od března do srpna jim budou do výše minimální zálohy zcela odpuštěny. Předpokládá to vládní novela, kterou zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Základní minimální měsíční záloha činí 2352 korun. Vztahuje se na lidi, kteří mají drobné podnikání jako hlavní činnost. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů při současné koronavirové epidemii.

Splacení půlročního pojistného nad minimální zálohu budou moci živnostníci podle předlohy odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za letošní rok, tedy na rok 2021. Vláda však předpokládá, že osoby samostatně výdělečně činné, které nynější krizi ve svých příjmech nepocítily, budou hradit zálohy nad minimum ve standardním termínu. "Předejdou tak tomu, aby v příštím roce musely jednorázově provést vysoký doplatek pojistného podle přehledu o příjmech a výdajích," stojí v důvodové zprávě.

Patrně se bude odpouštět také část záloh na sociální pojištění

Stát zřejmě odpustí drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění za půl roku od března do srpna. Zálohy nebudou muset hradit v tomto období vůbec, byť by byly vyšší. Odvody doplatí až při ročním zúčtování. Předpokládá to vládní návrh zákona, který zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Opoziční ODS neprosadila rozšíření úlevy tak, aby platila až do prosince. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost. Pro vedlejší činnost činí minimální záloha 1018 korun za měsíc. Opatření má pomoci živnostníkům překonat propad příjmů způsobený vládními opatřeními proti současné koronavirové epidemii.

Pokud drobní podnikatelé zálohu na důchodové pojištění za některý z měsíců od března do srpna zaplatí, použije se na splatné závazky a na zálohy za další měsíce. Půlroční neplacení pojistného se záporně neodrazí v důchodech živnostníků. Období šesti měsíců se zahrne k takzvaným vyloučeným dobám, k nimž obvykle patří třeba doba nemoci.

Sněmovna schválila pozastavení EET na dobu nouze a tři měsíce

Elektronická evidence tržeb se pozastaví na dobu vyhlášeného stavu nouze a následující tři měsíce. Žádný podnikatel tak nebude muset evidovat své tržby a úřady tuto povinnost nebudou kontrolovat. Vládní návrh v úterý ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Tento krok souvisí s vládními opatřeními proti šíření nového typu koronaviru. Zákon musí ještě schválit Senát.

Sněmovna předlohu přijala v podobě, v jaké ji předložila vláda. Poslanci neschválili ani jeden pozměňovací návrh. Pro zákon hlasovalo 96 z 98 přítomných poslanců.

Vláda uvádí, že s ohledem na opatření související s bojem proti koronaviru nelze zcela zajistit, že všichni podnikatelé spadající pod EET budou mít dostatečnou podporu, ať již technickou, nebo administrativní. Důvodem je snaha o minimalizaci fyzických návštěv finančních úřadů, což je nezbytné pro plnění jejich evidenčních povinností.

Posun maturit a přijímacích zkoušek

Přijímací zkoušky na střední školy se zřejmě uskuteční nejdříve 14 dnů po otevření škol, které jsou uzavřeny kvůli pandemii nového koronaviru. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Mají být do konce školního roku. Změny termínů přináší vládní návrh zákona, který v úterý schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Předlohu nyní ve zrychleném režimu projedná Senát.

Maturity se podle předlohy mají uskutečnit do konce června. Pokud by se školy otevřely po 1. červnu, maturity by měl nahradit průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy. Sněmovna to schválila, i když část poslanců požadovala raději prodloužit termín pro uskutečnění maturit.

Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. Podle vlády je měly vyhodnocovat samy školy podle podkladů organizace Cermat, která je připravuje. Sněmovní školský výbor ale po kritice některých ředitelů středních škol prosadil, aby testy vyhodnocoval Cermat, a učitelé tak měli čas uzavřít nižší ročníky. Ředitelé škol budou moci dát maturantům týdenní studijní volno před závěrečnou zkouškou, povinné to ale nebude.

Zvýšení schodku letošního rozpočtu na 200 mld

Schválený schodek letošního rozpočtu se zvýší z původních 40 miliard na 200 miliard korun. V úterý o tom to ve stavu legislativní nouze rozhodla Sněmovna. Příjmy rozpočtu tak proti původnímu plánu klesnou o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje mají vzrůst o 70,2 miliardy korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Schodek chce vláda pokrýt hlavně vydáním státních dluhopisů. Vláda uvádí, že při sestavování rozpočtu na letošní rok se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly rozšíření nemoci COVID-19. Tato nemoc s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Zároveň bude muset stát vydat z rozpočtu víc peněz na boj proti šíření epidemie a na podporu ekonomiky.

Celkové příjmy rozpočtu by měly letos činit nově 1,488 bilionu korun a výdaje 1,688 bilionu korun.

Čtěte také: Tvrdá rána: koronavirus vydržel v kajutách lodi 17 dní poté, co je pasažéři opustili