Nová vlna souboje o ČEZ

Ovládnutí elektrárenské společnosti ČEZ, největší a nejmocnější státní firmy, je snem Andreje Babiše, který se mu nesplnil při jeho účinkování v minulé vládě. Od nástupu na ministerstvo financí podnikal pokusy, jak odstranit vedení firmy a dosadit tam své lidi. Nikdy se mu to nepodařilo. Předseda představenstva Daniel Beneš a jeho tým přežili první vládní babišovskou etapu. Teď má ale Andrej Babiš, byť bez důvěry nebo v demisi, kompletní moc nad firmou. Dá se čekat, že ji využije hned, jak na to bude mít čas. Až se proplete skládáním a demisionováním vlád. A až se nějak projasní situace kolem obvinění ze spáchání dotačního podvodu na Čapím hnízdě.

Babiš po ovládnutí ČEZ netoužil proto, že by se nějak dalekosáhle zabýval energetikou nebo energetickou bezpečností. Agrofert v této branži s výjimkou bioplynových elektráren zatím nepodniká a podle dostupných informací k tomu ani nemá našlápnuto. Je tam asi málo dotací. A vůbec se tam neprotáčí moc veřejných peněz. Právě podle těchto kritérií si Andrej Babiš dlouhodobě vybírá své podnikatelské branže. ČEZ chce dostat pod kontrolu proto, že ho považuje za mocenskou základnu tradičních politických stran. On je tím epicentrem Palerma a Matrixu, kvůli němuž Babiš vyrazil do politiky. Kvůli němuž přinesl tu strašnou oběť, o níž pořád skuhrá, jak mu bere čas na podnikání a rodinu. Jedna věc jsou palermovské slogany pro televizní kamery a Facebook. Andrej Babiš ale v moc ČEZ nad politikou skutečně věří. Proto ho tolik chce dostat pod svou kontrolu. A poslat do jeho čela své lidi.

Postavte jadernou elektrárnu za své

Teď chce ale v první řadě právě přes ČEZ předvést, jak umí investovat. Jak se tady za něj bude konečně stavět. Nejen dálnice a železnice, ale i jaderná elektrárna. Andrej Babiš chce vedení ČEZ přesvědčit, aby rozjelo stavbu nových jaderných bloků. A aby si to firma zaplatila ze svého, protože má dost peněz a vysoké zisky. Tím ale vedení ČEZ fakticky tlačí ke spáchání trestných činů. Výstavba a provozování jaderných elektráren je dnes v Evropě při současné energetické politice velmi nejistý a ztrátový byznys. Přestože rozhodujícím vlastníkem elektrárenské společnosti je stát, ČEZ je normální obchodní firmou, jež se řídí zákonem o obchodních korporacích. Členové statutárních orgánů obchodních korporací musejí firmu spravovat nikoli ve veřejném zájmu, ale s péčí řádného hospodáře. Velmi nejisté a ztrátové investice, jakými je v této chvíli jaderná energetika, jsou v přímém rozporu s takovou péčí.

Rozhodnutím o výstavbě nových bloků bez toho, aby doplacení případných ztrát zaručoval stát, se vedení firmy vystavuje obvinění z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle paragrafu 220 trestního zákona a až osmi letům vězení. Zákon jasně říká: „(1) Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.“ Jak už je v poslední době dobře známé především díky obvinění samotného Andreje Babiše z dotačního podvodu na Čapím hnízdě, škoda velkého rozsahu je podle trestního práva částka přes pět milionů korun. Ztráty z výstavby a provozu jaderných bloků jsou mnohonásobně vyšší. Takže vedení ČEZ by se tímto rozhodnutím automaticky kvalifikovalo do posledního odstavce citovaného trestního paragrafu, až k osmi letům vězení.

Touhu, aby ČEZ stavěl atomový blok ze svého, Andrej Babiš naposledy zopakoval, když ve středu 10. ledna předstoupil před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru pro svůj menšinový kabinet. „Měli bysme také prosadit nový blok jaderné elektrárny. Strašně moc se o tom v naší minulé vládě mluvilo. Je to o tom, že jestli v této zemi rozhoduje vláda, nebo management ČEZ. A já si myslím, že ČEZ má na to, aby finančně zvládl jeden blok. A ta strategie, která byla minulostí, že ČEZ šel do zahraničí a investoval ne úplně efektivně, tak si myslím, že to mělo být naopak a že jsme se měli nejdřív soustředit na energetickou bezpečnost. Nám chybí takovéto velké investice do velkých investičních celků,“ prohlásil Babiš.

To zní jako přímý požadavek na spáchání trestného činu a poškození menšinových akcionářů ČEZ. Potíž, že ČEZ nemůže stavět ztrátové atomové bloky, není nová. Právě kvůli tomu zrušilo v roce 2014 vedení elektrárenské firmy tendr na dostavbu Temelína. Obří zakázku, o niž se tady ucházeli Američané z Westinghousu, Rusové z Rosatomu a Francouzi z Arevy. Diplomatická a lobbistická aktivita byla vytočena do vysokých obrátek. Až k paranoidním scénářům, že za pádem Nečasovy vlády stojí americká rozvědka, která nabyla dojmu, že se Nečas při návštěvě v Moskvě dohodl na Temelínu s Vladimirem Putinem.

 

Jak rozdělit ČEZ

Vedení ČEZ od vypsání tendru tvrdilo, že nebude stavět, pokud vláda neposkytne garance nebo nepřijde s nějakým finančním mechanismem, jak dorovnávat ztráty. Jenže u obchodních firem je takový krok veřejnou podporou, která je v Evropské unii, až na výjimky povolené Evropskou komisí, zakázána. Sondáže v Bruselu ukazovaly, že se moc nerýsuje cesta, jak povolení k veřejné podpoře na nové jaderné bloky dostat. Takže vedení ČEZ zakázku odpískalo.

Je otázka, jestli to nebyl předčasný ústup. Krátce po zrušení tendru dostali Britové povolení k veřejné podpoře pro novou jadernou elektrárnu Hinkley Point C, kterou jim za 16 miliard liber (464 miliardy korun) staví francouzská Électricité de France spolu s čínskou China General Nuclear Power. Evropská komise Britům povolila dorovnávat investorovi případné ztráty přes takzvaný contract for difference, což jsou fakticky státem garantované ceny. Investoři mají zaručeno, že za jednu megawatthodinu vyrobenou v Hinkley Point C dostanou 92,5 libry (zhruba dva tisíce sedm set korun). Pokud cena na trhu klesne pod tuto laťku, rozdíl firmě doplácí stát. Když bude naopak elektřina dražší, firma všechno nad tuto hranici odvede do státní poklady. Tím je zaručeno, že nový jaderný blok nebude ztrátový. I britští šéfové se musí –  stejně jako ti čeští – starat o svěřené firmy s péčí řádného hospodáře.

Hned poté se začalo diskutovat o tom, že by se měl ČEZ rozdělit a jaderné elektrárny vyčlenit do samostatné firmy. Ta by byla kompletně státní, takže by na náklady daňových poplatníků, nikoli soukromých akcionářů, mohla začít stavět jaderné zdroje. Za Sobotkovy vlády vznikla energetická expertní komise, která se začala zabývat, co s ČEZ a novými atomovými bloky dál. Došla k závěru, že nejschůdnější cestou by bylo právě rozdělení ČEZ do dvou firem. V první, kompletně státní, by zůstala jen výroba energie, a to včetně atomových elektráren. Do druhé, v níž by stát mohl, ale také vůbec nemusel mít podíl, by skončily všechny ostatní aktivity ČEZ včetně distribuce energie a obnovitelných zdrojů. Experti vycházeli z úvahy, že právě jen výroba elektřiny je z pohledu energetické bezpečnosti strategickou branží, kde by se stát neměl vzdávat kontroly. Jak distribuce, tak obnovitelné zdroje jsou regulovaným byznysem. V něm podniká stejně jako ČEZ řada soukromých firem. Všechny reguluje nezávislý Energetický regulační úřad. Není tedy žádný důvod, aby měl stát v této části energetiky vlastnickou kontrolu. Součástí studie je i právní analýza advokátní kanceláře Havel a Holásek, která dochází k jednoznačnému závěru, že ČEZ v současné podobě si bez veřejné podpory nebo státních garancí nemůže troufnout stavět právě kvůli trestní, ale i obchodní odpovědnosti.

Premiér Andrej Babiš je ovšem razantně proti dělení ČEZ. Naposledy to zopakoval v půli prosince v rozhovoru pro Hospodářské noviny: „ČEZ by měl vzít Dukovany, ocenit je, vložit do stoprocentní dcery a udělat tendr na dodávku technologie a financování.“ Dělat stoprocentní dceřinou firmu ale nic z právní pasti kolem nových bloků neřeší.

Menšinoví akcionáři ČEZ, které zastupuje bývalý ekonom J&T Michal Šnobr, se však obávají, že Babiš bude ČEZ do nových bloků tlačit. To by výrazně srazilo cenu akcií elektrárenské firmy, jež se veřejně obchodují na burze. Tím by klesla hodnota jejich majetku. Proto žádají o svolání mimořádné valné hromady, kde chtějí navrhnout, že ČEZ ze svých vlastních peněz v žádném případě stavět nesmí. A jsou připraveni hnát to k soudu. Mimořádná valná hromada je ale také v Babišově zájmu. Na ní by jako premiér menšinové vlády mohl prosadit kompletní výměnu vedení ČEZ. Dřív, než se ve druhém pokusu bude muset dohadovat třeba se sociálními demokraty, kteří s ním chtějí jít do vlády. Řádná valná hromada, na níž by jinak musel Babiš přijít s personálními změnami, se chystá až na červen.

Kromě aktuálního nedostatku času, který mu bere vláda a jeho trestní případ, brzdí Babiše v personálním vyčištění ČEZ i jeho hlavní politický partner, prezident Miloš Zeman. Toho pojí letité přátelství se současným šéfem ČEZ Danielem Benešem – z dob, kdy oba ještě bývali v sociální demokracii. Pokud bude Babiš potřebovat Zemana, na Benešovo vedení velmi pravděpodobně sahat nebude.

Na nejvlivnější polostátní firmu tlačí kromě Babiše i Piráti. Ti chtějí, aby byla na ČEZ uvalena povinnost zveřejňovat všechny své kontrakty v registru smluv. Tady ale narazí na velmi jasný nález Ústavního soudu, který loni rozhodl, že ČEZ není veřejnou institucí, nýbrž obchodní firmou. Proto jeho smlouvy nemají být veřejné. I ústavní soudci tak mimochodem implicitně potvrzují, že ČEZ jako obchodní firma prostě ztrátové jaderné bloky ze svých vlastních peněz stavět nemůže.