Agrocovid. Jak se Babiš obohatí na čínském covidu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Raketa Orešnik (Líska), kterou Rusko ve čtvrtek zaútočilo na ukrajinské město Dnipro, jde do sériové výroby. V pátek to podle agentury TASS oznámil ruský ...
Schodek státního rozpočtu se za deset měsíců letošního roku dostal na historicky nejvyšších 274 miliard korun. Ekonomika se kvůli jarnímu koronavirovému vypnutí propadá a po tom dalším, podzimním se ten pád ještě prohloubí. Za celý rok se čeká dvojciferný pokles. To znamená, že ekonomika bude alespoň o 560 miliard korun chudší než loni. To jsou peníze, o které někdo zcela konkrétní přijde, nevydělá je kvůli covidovým restrikcím a jejich následkům. Když je největší propad ekonomiky v historii, přirozeně bude i největší schodek rozpočtu.
Horší než samotný schodek je to, kvůli čemu Babišova vláda stát zadlužuje. Koronavirová pomoc je od začátku epidemie v březnu podobně chaotická jako vládní potýkání se s virem. Místo aby hned a rychle přišla jasná pomoc, která zasaženým podnikatelům okamžitě nechá peníze, vymýšlely se už od března různé speciální dotační programy pro zasažené. Selektivní a zbytečně složité. Takový jednoduchý nápad jako nechat lidem peníze odkladem nebo odpuštěním DPH a sociálního pojištění přišel až tři měsíce po začátku epidemie.
Teď na podzim byla vládní reakce rychlejší. Opět se ale objevují speciální dotační programy určené pro jeden jediný obor. Aktuálně je to novinka se jménem Agrocovid. Vláda včera schválila plán rozdělit tři miliardy korun zemědělským a potravinářským firmám, kterým poklesly meziročně tržby alespoň o 25 procent. „Chceme dotací Agrocovid podpořit naše potravináře, jejichž ztráty jsou kvůli nákaze covid-19 značné. Očekávaný propad celého sektoru je přibližně šest miliard korun měsíčně. Nejvíce zasažen je masný průmysl, mlékárenství, pekárny, vinařství, ovocnářství a bramborářství. Budeme se snažit podporu vyplácet co nejdříve,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman z ČSSD. Sám majitel potravinářských firem.
Výrazně větším beneficientem než Toman ale bude ve vládě nejspíš samotný Andrej Babiš, jeho Agrofert (toho času zaparkovaný ve svěřenském fondu, kontrolovaném manželkou a právníky) ovládá značnou část českého potravinářství.
Pádem je zasažena velká část ekonomiky. Potravinářství ale rozhodně nepatří k nejzasaženějším oborům. Obchody s potravinami zůstávají po celou dobu otevřené. Potravinářské firmy samozřejmě přišly o zakázky od restaurací nebo školních jídelen, které stát zavřel. Když ale člověk neobědvá v restauraci, musí se stejně najíst doma. A útraty rodin za potraviny neklesají. V srpnu, z něhož jsou poslední dostupná data, se naopak meziročně o 0,5 procenta zvýšily.
Propad zisků můžou mít samozřejmě firmy, které před koronavirovým vypnutím prodávaly do velkých jídelen nebo hotelů.
Potravinářská lobby, jejíž je Babišův Agrofert páteří, také v tichosti sněmovnou tlačí už ve druhém čtení zákon o povinných kvótách na prodej potravin české provenience. To je přímá cesta ke snížení konkurence, zhoršení nabídky, snížení kvality a zvýšení cen. To vždy přirozeně přijde na trhu, kde je menší konkurence.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš také v rozhovoru, který vyjde v Týdeníku Echo ve čtvrtek, upozorňuje, že Andrej Babiš si pojistil nejen svou potravinářskou divizi, ale také tu chemickou. Ze 182 miliard korun, které jsou pro Česko rezervovány ve společném evropském rozpočtu a novém evropském dluhopisu v rámci koronavirové obnovy, už si zajistil šest miliard korun na výměnu kotlů ve své Lovochemii.
Česká republika na covidu určitě zchudne. Babišova vláda dělá všechno pro to, aby Agrofert naopak zbohatl.
Text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky