Vládní opatření likvidují restaurace a hotely. Míří do platební neschopnosti
NÁSLEDKY VLÁDNÍCH OPATŘENÍ
NOVÉ
Shutterstock
Na jedné straně dojde k pozvolnému otevírání obchodů a pomalému návratu do normálního života, na druhé straně k likvidaci některých podnikatelských odvětví. Důvodem je vládní harmonogram, podle kterého se budou uvolňovat tvrdá mimořádná opatření. Pro restaurační zařízení a hotely se však jedná o likvidační termíny, protože se s jejich otevřením počítá až v červnu v posledních vlnách. Podnikatelé v těchto oborech nejsou schopni už dnes platit své závazky a do konce dubna bude drtivá většina v platební neschopnosti.
Kabinet Andreje Babiše se s ohledem na příznivý vývoj koronavirové nákazy postupně uchyluje ke zmírňování podmínek. Přesto v některých oborech nemohou podnikatelé dále čekat a potřebují buď návrat do normálního stavu, nebo rozsáhlejší pomoc od státu. Živnostníci jsou totiž pouze odkázáni na jednorázovou částku 25 tisíc korun, která ani z daleka nepomůže nahradit hromadící se účty a navíc také odvody, které musí firmy státu platit za své zaměstnance.
Největší dopad vládních opatření se očekává v restauračních službách, hotelnictví a také v celém cestovním ruchu, který je s obory úzce navázán. Podle průzkumu Hospodářské komory bude koncem dubna v platební neschopnosti na 79 procent firem v cestovním ruchu a 87 procent v restauračních službách. Prakticky se tak jedná o likvidaci celého oboru.
„Tito podnikatelé tak nebudou moci platit nejen svým zaměstnancům, ale ani stovkám až tisícům větších či menších dodavatelů zboží i služeb z celé řady dalších sektorů. Ti se dominovým efektem budou dostávat také do platební neschopnosti. Vládou navržený scénář je pro konkrétní celé obory podnikání v podstatě likvidační,“ řekla pro Echo24 analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Podle ní mají zodpovědné společnosti rezervy na 2 až maximálně 3 měsíce. „Ani tyto zodpovědné firmy nebudou schopné do června přežít, nemluvě o firmách začínajících, rozvíjejících se nebo především těch menších,“ uvedla Kubelková.
Nepříznivé vyhlídky potvrzuje i průzkum Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, který čerpal informace od stovky firem. Více než polovina firem do 50 zaměstnanců uvedla, že registruje zhoršení platební morálky u odběratelů. U firem nad 250 lidí jde o necelou třetinu. Menší společnosti se ze 47 procent ocitnou kvůli zpožděným platbám v platební neschopnosti, která může přijít v následujících 8 týdnech.
Firmám ale problémy hrozí už dnes. Z dřívějšího průzkumu Hospodářské komory v březnu vyšlo, že už 8 procent podnikatelů není schopno splácet své závazky. Nesolventní byly zejména firmy právě v cestovním ruchu z patnácti procent a v restauračních službách z dvanácti procent.
Státu se naopak daří udržovat vysokou zaměstnanost pomocí programu Antivirus, který firmám ulehčuje od placení mezd. Podnikatelé ale musejí platit odvody, které nejsou osvobozené. „Náklady na mzdy tvoří významnou část celkových nákladů firem, díky kurzarbeitu nebo spíše obecně programu Antivirus se firmy nedostanou tak rychle do platební neschopnosti. Bez takové pomoci by k propouštění došlo dříve. Díky částečné kompenzaci mezd je pravděpodobnější, že firmy přečkají nepříznivé období – bude-li krátké. Je ale stále otázkou, jak rychle pomoc podnikatelům dorazí,“ řekla Kubelková.
Podle ní je pro firmy daleko výhodnější si zaměstnance udržet, protože propouštění je často nenávratné a nákladné. Zaměstnavatelé totiž mnohdy musí vyplácet odstupné. „V případě, že se firmě bude třeba za půl roku opět dařit, budou muset investovat do nalezení a zaučení dalšího pracovníka. A to je vždy riziko,“ dodala.
