Na koronavirus občas umírají i mladí a zdraví lidé. Vědci hledají důvod

Když se 30letý Američan Ben Luderer začal cítit špatně, nebylo to pro něj překvapení. Jen o několik dní dříve měla totiž jeho žena Brandy pozitivní test na koronavirus. Nic zásadního jí ale nebylo, měla menší teplotu a její stav se rychle lepšil. Ani Ben se proto neobával, jsme přece oba mladí a zdraví, říkal si. Jenže nedlouho na to mladý Američan zákeřné nemoci podlehl, píše ve svém článku americký neurochirurg Sanjay Gupta, který se proslavil jako reportér CNN věnující se zdravotnictví. Proč koronavirus zabíjí i mladé, je záhadou, dodává.

Mladí američtí manželé pracovali jaké učitelé na dvou školách v New Jersey. Ben hrál v mládí baseball a svému koníčku se věnoval i v dospělosti – trénoval baseballový tým.

Když onemocněl, příznaky nemoci covid-19, kterou koronavirus způsobuje, se začaly rychle zhoršovat. Měl problémy s dechem a poslední březnový pátek řekl své ženě, že by měli jet na pohotovost. „Byl opravdu znepokojený. Přišel do naší ložnice, kde jsem ležela, a řekl: Musím jet, musím se dostat do nemocnice,“ popsala Brandy.

Odvezla ho proto nemocnice, dovnitř s ním ale jít nemohla. Seděla tedy celý večer v autě a psali si SMS zprávy. V nemocnici dostal Ben kyslík, infuzi a lék na bázi paracetamolu na bolest a horečku a bylo mu lépe. Ještě ten večer ho poslali domů.

Následující neděli se rovněž cítil lépe, popsala jeho žena. Vstal dokonce z postele a snědl večeři. Vypadalo to, že je na cestě k vyléčení. Jenže tu noc se příznaky vrátily. „Ben vždycky říkal, že noci jsou pro něj nejhorší. Že je pro něj těžké dýchat,“ popsala Brandy.

A tu noc to pro Bena byla obzvlášť náročné. Spal v ložnici, zatímco Brandy na pohovce, a neustále si spolu psali. V jednu chvíli Ben napsal: „Bojuju s tím.“ Brandy se ho zeptala, jestli chce jet zpátky do nemocnice, na to ale odvětil, že si tím není jistý. Tak se ho podle svých slov snažila uklidnit, pomoci mu zklidnit dech, od známých si půjčila i zvlhčovač vzduchu.

„Poslouchala jsem přes dveře, jestli stále dýchá, ale nakonec jsem usnula,“ popsala Benova žena. Manžela znovu zkontrolovala ve dvě ráno a všechno vypadalo v pořádku. O čtyři hodiny později ho ale nalezla bez známek života.

Odpověď by mohla být v genech

Jak píše Sanjay Gupta ve svém článku, když tento příběh vyslechl, hluboce ho zasáhl. Brandy přišla o manžela a nejlepšího přítele a zůstalo pro ni záhadou, jak je to možné. Ví, že byl Ben nemocný, ale jak může mladý, zdravý, 30letý člověk, který do té doby neměl jiné problémy, tak rychle zemřít?

Příběh Bena Luderera je jedním z mnoha osudů, které zarážejí zdravotníky po celém světě. Je pravdou, že covid-19 podle všeho nejvíce postihuje starší lidi, většinou ty, kteří již mají nějaké zdravotní problémy, například se srdcem, s plícemi či cukrovku. A nejspíš to je tak, že imunitní systém těchto starších osob se s nemocí nedokáže vypořádat a postupně dochází k selhání orgánů. Když se ale rozhlédneme kolem, píše reportér CNN, narazíme na spoustu příběhů podobných tomu Benovu, kdy náhle zemřou i mladí a zdraví. A je čím dál jasnější, že ani mladí lidé nejsou vůči koronaviru imunní a mohou skončit v nemocnici.

Je sice pravdou, že u mladých je méně pravděpodobnější, že zemřou, nicméně i k tomu dochází. Právě z tohoto důvodu je covid-19 velmi „neobvyklou nemocí“, uvedl hlavní americký epidemiolog Anthony Fauci. „Jsem tím fascinovaný… existuje množství lidí, kteří na tom jsou dobře, a pak někteří, kteří musí být na respirátoru, připojeni na mimotělní podporu a umírají,“ uvedl Fauci. Důležité je podle něj zjistit, proč jsou mezi těmito skupinami takové rozdíly. „A nemyslím si, že je to jen proto, že je někdo starší, nebo má nějaké zdravotní problémy. Dochází tam ještě k něčemu, což, doufejme, nakonec zjistíme,“ dodal epidemiolog.

Co za tím vězí? Vědci začínají přemýšlet, zda odpověď není v našich genech, a snaží se pochopit, čím se od sebe liší ti, kteří mají mírné příznaky nemoci od těch, kteří zemřou. Jedna z možností se týká enzymu ACE2, který se nachází na povrchu tělesných buněk. Jak napsal v časopise Science imunulog Philip Murphy, „různé variace tohoto enzymu mohou způsobit, že se virus snadněji či hůře dostane do buněk v plicích“.

Odborníci se snaží rovněž pochopit, jak lidský imunitní systém na virus reaguje. U některých mladých lidí může být například příliš aktivní, na nákazu pak tělo reaguje bouřlivě, což přetíží plíce i další orgány. V těchto případech pak není problémem věk či oslabený imunitní systém, ale imunitní systém, který „funguje příliš dobře“.

Další možností je, že někteří mladí zdraví lidé si myslí, že je nemoc tolik nezasáhne. Takže nejsou při sociálních kontaktech tolik ostražití a nákaze se tak vystavují v mnohem větší míře.

Odhalit, co za tím doopravdy stojí, může nejspíš trvat dlouhé měsíce, uzavírá Sanjay Gupta svůj článek. Rada pro všechny, bez rozdílu věku i zdravotních problémů, tedy zůstává stejná. Zůstaňte doma, myjte si ruce a snažte se vyhýbat nákaze, co to jde. A i když máte jen mírné příznaky, zůstaňte raději doma a vyležte se z toho.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.