Proč se Fialova vláda ničí pandemickým zákonem
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VOLBY V NĚMECKU
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil, že se nehodlá ucházet o funkci volebního lídra sociální demokracie (SPD). Na videu zveřejněném na sociálníc ...
Vláda Petra Fialy už několik týdnů investuje obrovský politický kapitál do pandemického zákona, který je nesrovnatelně restriktivnější než ten současný, jehož platnost skončí 28. února. Dovoluje vládě výrazně tvrdší restrikce a zásah do svobody lidí. K obrovské politické ceně se včera přidal debakl v Senátu. Tam má vládní koalice pohodlnou většinu. Přesto horní komora restriktivní zákon s hodně ostrou kritikou odmítla a vrátila zpět do sněmovny.
Vláda teď stojí před rozhodnutím, co dál. Má v zásadě dvě možnosti: buď silou většiny 108 hlasů Senát přehlasovat a zákon znovu přijmout v původní verzi, nebo ho stáhnout a uložit k ledu.
Základní otázka v této chvíli zní: proč vláda restriktivní zákon tak tvrdě tlačí a tu obrovskou politickou cenu platí? Proč to dělá? Jakou má motivaci? Odpověď není jednoduchá: ta skutečná motivace se hledá těžko. Dá se najít v odpovědích Petra Fialy v rozhovorech, kde o pandemickém zákoně mluví. Dokola v různých formách opakuje jednu mantru: nechceme být jako Andrej Babiš, nechceme používat nouzový stav.
Jako by to mělo být naplnění Fialova slibu, že místo babišovských restrikcí bude nová koalice spíš doporučovat a věřit lidem než zakazovat a omezovat. Premiér Fiala se snaží vyvářet dojem, že ten pandemický režim sám o sobě znamená méně restrikcí. Že ty tvrdé restrikce dovoluje právě nouzový stav.
Snaží se převést do řeči politického marketingu, že restrikce za pandemického zákona jsou mírnější. A tím že se liší Fiala od Babiše.
To ale samo o sobě není pravda. Navíc to není ani dobrý politický marketing. Lidem je úplně jedno, podle čeho vláda zavírá a omezuje. Jestli je to podle krizového zákona, pro který je potřeba vyhlásit nouzový stav, podle pandemického zákona, nebo podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Pro ně je důležité, jestli vláda zavře školy, obchody, restaurace, bude je nutit k povinnému testování nebo žádat covidové certifikáty.
Realita je taková, že nový pandemický zákon možnosti restrikcí hodně posouvá k nouzovému stavu. Pravomoc je dělat dává vládě, nad kterou v té chvíli nemá kontrolu sněmovna.
Nouzový stav i pandemický zákon jsou jen právní rámce. Vždycky záleží, jaké restrikce v nich vláda vybere. A bylo by výrazně lepší, kdyby k těm výraznějším zásahům do svobod, jako je zavírání škol nebo restaurací, byl souhlas sněmovny potřebný. Čím víc pojistek, tím lépe.
Těžko říct, proč se vláda Petra Fialy případnému nouzovému stavu tak brání. Kdyby se situace s covidem jakkoliv vyhrotila, má za sebou ve sněmovně pohodlnou většinu.
Takhle politicky krvácí za něco, na čem žádné plusové body nezískává. Naopak jich hodně ztratí. Vypadá jako restriktivní kabinet, jehož omezující sklony musí brzdit SPD Tomia Okamury i senátoři z řad vládních stran.
Byl-li to pokus o politický marketing ve stylu, nejsme jako Babiš, opravdu se nepovedl. Vláda na něm jen ztratila. Energii, čas, důvěryhodnost.
Jiné vysvětlení urputného tlačení pandemického zákona se bohužel těžko hledá. Nikdo z vládní koalice ho nenabídl.
INTERPELACE NA PREMIÉRA
PREZIDENT K ROZPOČTU
POLITICKÉ PREFERENCE