Vláda, která se bojí vlastní demagogie

Ještě do Vánoc se ukáže, jestli současná parlamentní většina hodlá posunout stát směrem k autoritářskému systému, který utlačuje menšiny. Na mimořádné schůzi ve čtvrtek budou komunisté prosazovat svůj proticírkevní zákon, následující úterý je prvním bodem programu další vládní zásah proti živnostníkům.

Kdo si žádá politické vzrušení, ten si v těchto dnech vystačí s událostmi v zahraničí. Německo našlo nástupkyni Angely Merkelové, francouzský prezident Emmanuel Macron se jen s použitím síly dokáže bránit hněvu žlutých vest, britskou premiérku v úterý čeká v Dolní sněmovně hlasování o brexitu s nepředvídatelným koncem. Proti tomu se zdá tuzemská politická agenda se všemi svými skandály nedůležitá, chaotická a povrchní. Ve skutečnosti se v poryvech velké evropské politiky mohou ztratit události, které jsou přinejmenším pro zdejší stát velké dost.

Od vzniku parlamentní většiny populistických stran ANO, SPD, KSČM, se kterými spolupracuje sociální demokracie, a od ustavení první Babišovy vlády se čeká, kdy strany s nepříliš dobrým vztahem k demokratickému režimu začnou tento režim měnit ke svému obrazu. Nebýt příliš dlouhého období, kdy mělo Česko vládu bez důvěry, a dosud nenaplněných obav o právní stát, nic se neděje.

Nepromyšlené rozhazování peněz v sociálních dávkách může oprávněně zlobit ty, kdo to myslí vážně se stabilitou státního rozpočtu, ovšem v této nezodpovědnosti předešla českou vládu docela nedávno řada evropských demokracií. Strnulé poměry se přesto mohou záhy změnit, protože sněmovna musí rozhodnout, co se dvěma spornými zákony.

První z nich by měl zdanit náhrady církvím za nevrácený majetek, druhý rozjet další kolo elektronických pokladen EET. V obou se skrývá právě to, čeho se mohou příznivci tuzemské demokracie obávat, tedy prosazování autoritářských a demagogických prvků do tuzemského vládnutí.

Známá poučka říká, že demagogové usilující o větší moc vždy hledají nepřítele, proti kterému se snadno mobilizuje dav. V tomto případě se tímto nepřítelem staly církve a živnostníci, ke kterým se dá snadno přiřadit obraz otylých prelátů či vychytralých podvodníčků, kteří se mají dobře na úkor slušných a pracovitých lidí. ANO, komunisté, SPD a překvapivě také ČSSD na tuto kartu vsadili už před minulými volbami. Teď tedy nastal čas plnit volební sliby.

Nejlepší, kdyby se zapomnělo

Nutno uznat, že zvláště v největší vládní straně ANO velké nadšení z prosazování takových kroků nepanuje. Absolutně pragmatičtí poslanci ze stáje Andreje Babiše podceňují parlament jako takový a nechce se jim podstoupit namáhavý konflikt, který se musí odehrát při dlouhém, hodiny trvajícím jednání až dlouho do nočních hodin. Sněmovna se po volbách zatím příliš nevyznamenala, v šuplících poslanců leží víc než sto zákonů, které se nepodařilo projednat, a tato sekyra se ještě zvětší, když spor o restituce a EET zablokuje další jednací dny.

Oba zákony nejsou příliš daleko a na podzim se debata o nich úplně zastavila. Čtyři pokusy pustit zákon o EET přes první čtení a tři pokusy prohnat zákon o církevních náhradách druhým čtením záhy zhasly a nutno přiznat, že se vládní strany ani příliš nesnažily. Body byly obvykle zařazeny na konec jednacího dne, a pokud se opozice opravdu snažila o obstrukce, neměla těžkou práci. Například k odložení proticírkevního zákona dvakrát stačila obyčejná žádost, ať se k jednání dostaví premiér.

Vysvětlovat finanční přínos obou norem není snadné a jejich dopady pocítí především venkovské obyvatelstvo, odkud se rekrutuje značná část voličů vládních stran. Věřící jsou hlavně na venkově a právě tam nejvíc funguje sousedská výpomoc při opravě nemovitostí nebo automobilů, kterou příští vlna EET fakticky znemožní.

Navíc platí, že odhlasováním ve sněmovně se nic nevyřeší. Zákony nepochybně vrátí Senát a panuje ještě horší obava, že na ně budou nevraživě reagovat ústavní soudci. Zákon o třetí vlně EET vznikl jako reakce na jejich verdikt, ve kterém mimo jiné uvedli, že elektronické pokladny svévolně likvidují drobné živnostníky, a doporučili, ať od nich jsou osvobozeni, pokud nedosahují určité úrovně příjmů. Vláda odpověděla návrhem na zavedení zvláštního režimu pro živnostníky s dvanáctiměsíčním obratem pod 200 tisíc korun. Namísto elektronických pokladen budou smět používat speciální účtenky, které pak doručí finančním úřadům osobně. Například analýza poradenské firmy Grinex upozorňuje, že požadavek ústavních soudců nelze považovat za splněný, když nejmenším živnostníkům přidává ještě víc práce, než kdyby používali EET.

Karty na stůl, žádá KSČM

O tom, že zdanění církevních náhrad skončí před Ústavním soudem, nepochybuje vůbec nikdo a většina oslovených právníků dokonce tvrdí, že před soudem nemá takové opatření šanci obstát. „Stát by v soukromoprávních vztazích s církvemi neměl zneužívat svého vrchnostenského postavení,“ míní například experti Masarykovy univerzity. Takovým zneužitím by bylo právě schválení proticírkevního zákona, který zavádí daň na náhrady, u kterých se s daněmi při podepisování smlouvy nepočítalo.

Známé úsloví pokerových hráčů „when the chips are down“ znamená v překladu „když jdou karty na stůl“ a v anglosaském světě se používá obecně v situacích, kdy musí dotyčný „přiznat barvu“. Rok od voleb se do této zneklidňující situace především v případu církevních náhrad dostávají ANO a ČSSD, protože komunisté si chtějí zajistit, že zákon projde druhým čtením, a svolali kvůli tomu mimořádnou schůzi sněmovny. Na probíhající řádné schůzi je zákon o třetí vlně EET zařazen na první místo prvních čtení, na pořad jednání se přesto během čtyř jednacích dnů nedostal. Další příležitost bude příští úterý. Dotáhnou vládní strany své demagogické výkřiky do konce, i když tím před dějinami přiznají, že současný kabinet má nezpochybnitelné autoritářské sklony?