Maláčová se inspirovala Švejnarem. Navrhuje odložit či odpustit platby sociálního pojištění

Firmy a společnosti by se mohly dočkat odkladu či odpuštění sociálních a zdravotních odvodů a to na 3 až 6 měsíců. Návrh chce projednat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která se inspirovala šéfem ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu Janem Švejnarem. O nápadu totiž hovořil již v půlce dubna v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Maláčová chce s návrhem přijít na čtvrteční jednání vlády. „Můžeme diskutovat o tom, jestli odsunout, nebo odpustit všem firmám plošně, nebo jen některým, na tři až šest měsíců právě sociální a zdravotní odvody. To je v tuto chvíli pro celou diskusi zásadní. Myslím si, že to je cesta naprosto administrativně nenáročná, jak firmám hodně pomoci. Byla by to věc, která by dokázala postavit ekonomiku zpátky na nohy,“ řekla Maláčová.

Sociální odvody zahrnují nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel odvádí z výdělku 24,8 procenta a zaměstnanec dalších 6,5 procenta. Zdravotní pojištění pak činí 13,5 procenta, z toho třetinu dává zaměstnanec a dvě třetiny zaměstnavatel – tedy 4,5 procenta a devět procent. Firma tak odvádí z výdělku dohromady 33,8 procenta.

O stejném stimulu pro podnikatele hovořil pro Týdeník Echo ekonom Jan Švejnar, který radí jak vicepremiérovi Karlu Havlíčkovi v Národní ekonomické radě vlády, tak v rácmi Ústředního krizového štábu. Podle něj by se měly platby buď odpustit nebo odložit, protože by tento krok pomohl udržet firmám zaměstnance.

„Já jsem pro odpuštění, rozhodně v té první fázi. Zažíváme opravdu silný šok, je potřeba rychle pomoci a snižovat nejistotu. Stát by měl občany a podnikatele ujistit, že udělá všechno, co je třeba, aby je i ekonomiku udržel. Měsíc, dva měsíce odpustit sociální pojištění. A mezitím uvidíme, jak se bude nákaza vyvíjet, v jakém rozsahu a jak rychle budeme moci ekonomiku otvírat,“ řekl v rozhovoru Jan Švejnar.

Pokud člověk vydělává 20 000 hrubého měsíčně, zaměstnavatel odvádí téměř 6800 korun. U hrubého výdělku 30 000 korun činí odvody firmy přes 10 100 korun. Na pracovníka s hrubou mzdou 50 000 korun firma platí 16 900 korun. Maximální vyměřovací základ činí 1 672 080 korun, tedy 48násobek průměrné mzdy. Nad tento strop se už odvody nezvyšují. U zdravotního pojištění maximální hranice není. Někteří zaměstnavatelé a experti uvádějí, že náklady práce v Česku jsou vysoké.

Česká správa sociálního zabezpečení evidovala na konci loňska 283 000 zaměstnavatelů a téměř 4,63 milionu zaměstnanců. Osob samostatně výdělečně činných bylo 1,03 milionu, sociální pojistné muselo platit 705 600 z nich. Celkem bylo 5,34 milionu poplatníků. Průměrný vyměřovací základ na jednoho pojištěnce činil měsíčně 32 046 korun. Na sociálním pojištění a na politiku zaměstnanosti se vybralo v minulém roce celkem 536,7 miliardy korun.