Správa církevního majetku v zemi závisti

ÚHEL POHLEDU Značný mediální rozruch vyvolalo nedávné nařčení kardinála Dominika Duky z „tunelování církevního majetku.“ Proč, pokud jde o majetek, je církev permanentně pod palbou nejrůznějších útoků, falešných nařčení a lží?

V poslední době se v médiích množí články, které se kriticky vyjadřují k hospodaření církve v České republice a snadno mohou u leckoho vyvolat pochybnosti o důvěryhodnosti biskupů a jejich spolupracovníků. Jedním z takových případů je i nehorázné nařčení pražského arcibiskupství z pokoutních obchodních praktik ze strany kverulant.org. Ačkoli už soud vydal předběžné opatření, jímž zakazuje této společnosti jakékoli šíření této lživé zprávy, stojí za povšimnutí, oč v celé „kauze“ jde.

Církev se musí chovat odpovědně, rozložit rizika a najít v právním řádu České republiky optimální nástroje pro správu majetku. Pokud pan kardinál Dominik Duka zřídil Nadaci Arietinum, neudělal nic jiného, než zvolil jeden z možných způsobů, jak nasměrovat výnosy z majetku na veřejně prospěšné účely. Postupoval na základě návrhu světově uznávaných poradenských firem a dle schválení ekonomické rady arcidiecéze. Osočit jej, že si finance „ulil“ pro sebe, to může jen ten, kdo spoléhá na lenost či neschopnost lidí vyhledat si stanovy, ve kterých je jasně uvedeno, že nadace bude vždy vedena pražským arcibiskupem, ať jím bude v budoucnu kdokoliv, a dále pak jeho nejbližšími spolupracovníky z arcibiskupství, které má právo si zvolit a zároveň kdykoliv odvolat. Takže jsme se opět staly svědky toho, že kvalitní práce se pomlouvá, zvolení bezpečného nastavení správy majetku se označí za podvod a úspěch a náročná práce řady lidí se dehonestuje.

Proč ty nikdy nekončící útoky?

Proč je ale církev tak často pod palbou tolika útoků, nepravd a lží? Je třeba si uvědomit, že diecéze a řády získaly v restitucích pozemky a další nemovitosti a až do roku 2042 budou dostávat finanční náhradu za nevydaný majetek. Církevní právnické osoby jsou lákavou kořistí těch, kteří by pod rouškou různých návrhů rádi vydělali na „hodné“ a obchodně „nezkušené“ církvi. Je jistě lákavé získat pozemek pod cenou, slibovat vysoké zisky na finančních trzích atd. Útoky v médiích tak mohou přicházet od těch, kteří církvi závidí, neuspěli se svými plány či jejich nabídky nebyly akceptovány. V pražské arcidiecézi se v poslední době množí pomluvy a demagogie i od bývalého zaměstnance, který neplnil své pracovní povinnosti a byl proto propuštěn. Média navíc vykazují tendenci zobrazovat konflikty a kontroverze, což mnohé zprávy zamlžuje. Hledat poctivě a odpovědně skutečnost, vidět podařené investice, o to bohužel mnoho zájmu není. Díky Bohu za výjimky!

Jak skutečně hospodaříme?

Odhlédněme ale od mediálních útoků a podívejme se, s jakými skutečnými problémy se musí církev potýkat. Všechny diecéze musí v posledních letech rozvíjet hospodářskou činnost, aby nahradily výpadek financí způsobený postupným ukončením státních subvencí na činnost. To sebou přináší mnoho nového. Jistě každý soudný člověk chápe, že rozjíždět byznys, začít tak radikální změnu v církvi, s sebou může přinášet riziko nepodařených kroků a omylů. Jistěže je každá špatná investice skvrnou na obrazu církve, ale všichni podnikatelé dobře vědí, že ne vždy se i přes dobrou vůli, odbornost a profesionalitu vše podaří.

V pražské arcidiecézi jsme na začátku minulého roku přiznali, že existovaly neperspektivní investice. Veřejně jsme uvedli, o jaké projekty šlo. Dnes mohu s radostí konstatovat, že hotel Clara Futura je pronajat novému provozovateli a už přináší Arcibiskupství pražskému pravidelný výnos z nájmu. Co se týká zámku Mostov, ten byl úspěšně prodaný a získané finance budou investovány do nájemného bydlení v Praze. Jsem také rád, že hospodaření roku 2020, které bylo původně plánované s velkým schodkem, dopadlo vyrovnaným výsledkem.

Na jaře minulého roku jsme též konstatovali, že očekávání vysokého zisku z lesního hospodaření se nedostavilo. S kůrovcem nikdo nepočítal. Je škoda, že arcibiskupství nerozvinulo zavčas dřevařskou prvovýrobu, aby dřevo ze svých lesů lépe zhodnocovalo. Chyby se staly a bolí. Po válce je ale každý generál.

Jak získat důvěru věřících a společnosti?

Církvi záleží na důvěře věřících i celé společnosti. Dosáhnout ji lze jedině dlouhodobou transparentností, prokázanou odpovědností a především výsledky. Bohužel právě ty se v hospodářské činnosti dostavují až se zpožděním. Proto jsme v pražské arcidiecézi zahájili od února postupnou kampaň, kterou chceme kněze, členy farních ekonomických a pastoračních rad seznamovat s kroky, které konáme pro zajištění církve.

V únoru dostali kněží obsáhlý dokument s názvem „Opatření ohledně hospodářské činnosti platné od 1. ledna 2021 na dobu 5 let pro pražskou arcidiecézi“ se žádostí, aby tento dokument prostudovali se svými farními a ekonomickými radami. Kolem Velikonoc pak byl do farností distribuován leták „Dobré hospodaření pro dílo Boží“, kde jsme nové kroky vysvětlovali pro širokou veřejnost. Do třetice byla sbírka na služné kněží, která se konala 16. května, doprovázena dalším letákem, který vysvětloval, proč vzniká fond na služné kněží.

Český právní systém církev zcela správně vnímá jako veřejně prospěšnou organizaci. To znamená, že její cíl je služba druhým. Hospodářská činnost je pouze vedlejší a musí sloužit oné hlavní. Každý účetní ví, že u takto nastavené organizace dochází k řadě komplikací právní i daňové povahy. Další zajímavost pražské arcidiecéze spočívá v tom, že farnosti a kapituly vlastní v současné době více majetku než samotné Arcibiskupství pražské. Proto je třeba intenzivnější solidarity mezi farnostmi, jinak by se mohlo stát, že několik farností bude neúměrně bohatých, avšak celá řada farností bude strádat.

Majetek nemá ležet ladem, ale musí generovat zisk. Mohou ale farnosti rozvíjet samy na své IČ investiční záměry? Mají kapacitu na náročná jednání s velkými developery, když obchodní jednání vyžaduje odborníky a placené poradenské firmy? A hospodařit na vlastní IČ? Co má pan farář dříve dělat? Starat se o lidi nebo o majetek? Být odborníkem na duchovní oblast nebo specialistou v právu, ekonomice, daních, DPH a podnikání?

Dovolím si tedy na závěr položit otázku. Majitelé úspěšných firem využívají škálu rozmanitých právnických osob jako je investiční fond, akciová společnost, svěřenecký fond, které následně vlastní řadu dceřiných společností v podobě s.r.o. Proč by stejným způsobem nemohla postupovat i církev?

Autor Mons. Jan Balík je generální vikář pražské arcidiecéze.