Důvěra ve vládu se oproti jaru dramaticky propadla. Opatření jsou pro většinu lidí málo odůvodněná

Důvěra lidí ve státní instituce a vládu se drží od prosince na velmi nízkých hodnotách, podle průzkumů National Pandemic Alarm jde o jedny z nejnižších hodnot naměřených od jara. Odborníci přitom dlouhodobě poukazují na to, že důvěra souvisí s ochotou lidí poslouchat vládní nařízení. Ta však podle nedávného průzkumu CVVM většina lidí považuje za nesrozumitelně odůvodněná.

Průzkum, který sleduje mimo jiné důvěru lidí ve vládu a státní instituce už od první vlny koronaviru, ukazuje na výrazný pokles oproti jarním měsícům loňského roku „Klesl se začátkem druhé vlny, protože bylo vidět, že státní aparát situaci podcenil, nebyl na to připravený a situaci vůbec nezvládl,“ řekl deníku Echo24 ředitel agentury STEM/MARK Jan Tuček.

Bylo podle něj patrné, že stát nezvládl přípravy na podzimní vlnu, která se dala velmi pravděpodobně očekávat. Ačkoliv důvěra v říjnu a listopadu rostla, v prosinci se opět propadla na jednu z nejnižších naměřených hodnot od jara. „Je vidět, že je to podobné na Slovensku, není to tolik v ostatních zemích, protože tam to nemělo už téměř kam klesat,“ dodal Tuček.

Projekt sleduje vývoj důvěry a dalších ukazatelů mezi lidmi i na Slovensku, v Polsku či Maďarsku. V posledním měření z poloviny ledna poklesla míra důvěry Čechů ve vládu a její opatření na zhruba 42 % oproti březnovým 65 %. Podobně je na tom právě i Slovensko (41 %) či Polsko (40 %). Index důvěry ve vládu a instituce průzkum zjišťuje z míry důvěry ve vládní opatření proti šíření koronaviru a subjektivního hodnocení jejich účinnosti.

Jak ukazuje průzkum CVVM z přelomu listopadu a prosince, pro většinu obyvatel jsou málo či zcela nesrozumitelné důvody zavádění či rušení opatření, která v souvislosti s epidemií vláda vyhlašuje. Za srozumitelná je v prosinci označilo 44 procent respondentů, zatímco 55 procent je hodnotilo opačně. Oproti září se koncem roku snížil podíl těch, kdo považují důvody zavádění a rušení opatření za spíše srozumitelné. Podíl lidí pokládajících tyto důvody za spíše či naprosto nesrozumitelné se naopak o devět procentních bodů zvýšil.

Vláda čelí dlouhodobě kritice opozice či odborníků za špatnou komunikaci opatření či průběhu epidemie směrem k veřejnosti, v poslední době například i v podobě stále chybějící kampaně na podporu očkování. Kritici přitom upozorňovali na to, že špatná komunikace vede právě ke ztrátě důvěry, která pak směřuje k odmítání dodržovat opatření.

Na to si stěžoval v prvním lednovém týdnu, kdy prudce přibývalo nakažených, například ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Za hlavní problém označil to, že lidé už nejsou ochotní dodržovat opatření. „Spolupráce byla na jaře lepší. Lidé opravdu dodržovali to, co vláda nařídila,“ řekl tehdy Hamáček s tím, že reakce vlády na vývoj epidemie mohla být razantnější.

Průzkum mezi 15. a 18. lednem zjišťoval informace na vzorku 2400 lidí ve věku od 15 let. Byl pokračováním projektu National Pandemic Alarm, který postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru monitoruje v pěti evropských zemích od loňského března. Projekt zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná firma agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK. Průzkum CVVM se konal od 20. listopadu do 8. prosince 2020. Zapojilo se do něj 1024 obyvatel ČR ve věku od 18 let.