Lobbuje za zájmy Googlu i ministerstvo? Firmu i tak zřejmě čeká v otázce autorského práva prohra
problémy s Googlem
NOVÉ
1
Americká společnost Google zažívá v Evropě perné časy. Na jednání v Bruselu dali zástupci členských zemí rumunskému předsednictví mandát vyjednávat s europarlamentem o směrnici upravující ochranu autorských práv. Firmy jako Google či Facebook nejsou tedy daleko od momentu, kdy budou muset začít platit vydavatelům za obsah. Americké firmy ale chtějí za pomoci lobbování v jednotlivých státech EU včetně ČR dopad směrnice zmírnit. Prosazení povinných výjimek požaduje v Česku Svaz průmyslu a dopravy, který má podporu i ministerstva průmyslu a obchodu.
Americké firmy se snaží v jednotlivých členských státech prosadit povinnou výjimku na těžbu dat, která by jim pomohla ustanovení reformy autorských práv obejít. Data mining znamená získávání skrytých a potenciálně užitečných informací z dat. Softwarový robot pročesává internet a sbírá informace, které nějakým způsobem kompletuje. Pokud by státy přijaly výjimku, přestal by obsah zpracovaný robotem být chráněn autorským právem, což by znamenalo šikovné obejití ustanovení reformy autorských práv.
V České republice se výjimku na těžbu dat snaží prosadit Svaz průmyslu a dopravy. „Svaz průmyslu a dopravy ČR, Platforma pro umělou inteligenci a také iniciativa AI4CZECHIA sdružující nejvýznamnější české odborníky na umělou inteligenci, zaslaly ministrovi kultury dopis. Společně v něm požádaly, aby Česká republika aktivně a důrazně prosazovala povinné zavedení výjimek ve všech členských státech, a nebyl tak fragmentován jednotný digitální trh, který se léta snažíme budovat. Bez této výjimky bude ohrožena mezinárodní spolupráce, v rámci EU by se znemožnila spolupráce v akademické sféře i v přímo v praxi, protože by nebylo možné vzájemně sdílet data a vytvářet datové modely,“ uvedla pro Echo24 Eva Veličková za Svaz průmyslu a dopravy.
Podle Veličkové však povinné vytěžování dat nijak vydavatele neohrozí: „Již současný text návrhu směrnice velmi přísně vytěžování textu a dat upravuje: Subjekt, který chce vytěžovat text a data, musí mít k tomuto obsahu zákonný přístup. To znamená, že pokud tento obsah podléhá autorským právům, musí si daný subjekt přístup k němu zaplatit. Druhou zásadní podmínkou je, že vydavatel má právo předem si určit, zda bude možné v rámci jeho díla provádět vytěžování textu a dat. Kontrola nad využitím autorsky chráněných děl je tak zcela v gesci vydavatele, resp. toho, kdo předmětná autorská práva drží, případně jeho oprávněného zástupce.“
Ministerstvo kultury, které má otázku v gesci, však se svazem nesouhlasí a povinnou těžbu dat nechce. „Česká republika vždy prosazovala v otázce výjimky pro těžbu dat flexibilitu. Povinnou výjimku prosazuje Svaz průmyslu a dopravy, ale Ministerstvo kultury ČR je garantem tohoto, autorská práva budou chráněna,“ uvedl pro Echo24 ministr kultury Antonín Staněk.
Svaz má podporu i Ministerstva obchodu a průmyslu, to pro Echo24 nepřímo potvrdil i ministr kultury: „Podle mých informací nemá Ministerstvo průmyslu a obchodu s Ministerstvem kultury shodný postoj k výjimce.“ MPO se zatím k otázce podpory výjimky na těžbu dat nevyjádřilo.
Ministerstvo dle svých slov prosazuje povinnou výjimku kvůli podpoře malých a středních firem. „Podle analýz zpracovaných na úrovni Evropské unie je podpora Text-and-Data Mining (TDM) klíčová právě pro rozvoj malých a středních inovativních firem, které využívají umělou inteligenci. Omezení výjimky, by tedy přineslo dopady především na ně a nikoli na technologické giganty, jakými jsou Google a nebo IBM,“ uvedl pro Echo24 Milan Řepka, tiskový mluvčí MPO.
„Podle studie Evropské unie dokonce omezení TDM a tím i aplikace umělé inteligence, snižuje potenciál spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Česká republika přitom disponuje jak velmi silným lidským, tak technologickým potenciálem, aby se mohla stát skutečným technologickým leaderem. Úkolem Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky je podpora českých malých a středních podniků. Aktivity, které MPO ČR koná jsou prováděny právě s ohledem na podporu malých a středních podniků v České republice,“ dodal Řepka.
Rumuni budou jednat s EP o směrnici o autorských právech na síti
Dramatické jednání o konečné podobě směrnice upravující ochranu autorských práv na internetu se minulý týden posunulo do další fáze. Po několika hodinách dali totiž zástupci členských zemí stávajícímu rumunskému předsednictví mandát vyjednávat o směrnici s europarlamentem.
Okolo směrnice, kterou komise předložila v roce 2016, se vedla dlouhá a komplikovaná jednání a také se kolem ní i na bruselské poměry nevídaným způsobem lobbovalo. Jasně proti sobě stojí ekonomické zájmy velkých internetových firem a mediálních domů, padají ostrá slova o „konci svobodného internetu“ a „konci kvalitní žurnalistiky“.
Zásadní a nejvíce sporné jsou především dvě části návrhu, články 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu, článek 13 pak ukládá internetovým platformám – třeba YouTube – povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Svaz Průmyslu a dopravy však tvrdí, že těžba dat s články nesouvisí. „Výjimka pro data mining, který je upraven v článku 3, resp. čl. 3a s články 11 a 13 směrnice o ochraně autorského práva nesouvisí. Svaz průmyslu udělení výjimky pro data mining podporuje dlouhodobě,“ uvedla Veličková.
Původně se společná představa členských zemí o tom, jak mají pravidla vypadat, očekávala v prosinci, diskuse tehdy ale zkrachovaly. Podobně dopadl i další, lednový pokus. Na aktuální jednání přišlo rumunské předsednictví s novým návrhem kompromisu poté, co se Německu a Francii podařilo v jednáních odblokovat své vzájemné výhrady.
Ruský Google začal cenzurovat výsledky vyhledávání, vyhoví úřadům
Nejde však o jediný problém Googlu. Ruská pobočka údajně začala mazat výsledky vyhledávání stránek, které zakázal ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Firma sice nadále odmítá uznat oficiální seznam zakázaných stránek, neformálně ale většinu cenzurních požadavků plní, informoval minulý týden ruský deník Vědomosti.
Vyhledávač skutečně v posledních týdnech začal čistit vyhledávaný obsah od zakázaných stránek, potvrdil deníku zdroj v Roskomnadzoru. Podle něj Google odstranil z vyhledávače okolo 70 procent všech odkazů na stránky z oficiálního seznamu cenzurního úřadu. Všechny vyhledávače se mají tímto seznamem řídit od listopadu 2017, Google však dlouho toto nařízení odmítal respektovat.
Zástupce ruského Googlu odmítl věc oficiálně komentovat, zdroj deníku blízký Googlu však údajně potvrdil, že společnost nyní část odkazů skutečně maže. Podle něj se tak neděje automaticky – společnost pokaždé zkoumá důvody, na jejichž základě se ta či ona stránka na cenzurním seznamu ocitla. Zdroj dodává, že na rozdíl od ruských vyhledávačů, včetně nejrozšířenějšího Yandexu, Google v Rusku nadále nerespektuje seznam zakázaných stránek jako celek. Namísto toho prý Roskomnadzor posílá Googlu každý den čerstvý seznam zakázaných zdrojů informací.
