Příjezdem překážky uprchlíkům nekončí. Narážejí na ně v dopravě, školách či práci

UPRCHLÍCI

Příjezdem překážky uprchlíkům nekončí. Narážejí na ně v dopravě, školách či práci
Kongresové centrum v Praze. Foto: Jan Zatorsky (Ilustrační foto)
1
Domov

Záviš Dobiašovský

I po více než měsíci od napadení Ukrajiny zůstává pro příchozí uprchlíky v Česku řada překážek, které komplikují prvotní cestování či možnosti zapojení do společnosti. Už zprvu mohou narazit na komplikace například při placení za dopravu, stravování dětí ve školách či při snaze uplatnit se na trhu práce, kde mohou nastat potíže s prokazováním profesní způsobilosti. Ne ve všech případech se zatím podařilo najít řešení, někdy tak na pomoc přichází soukromí dárci či dobrovolníci.

Už při prvotní dopravě po České republice mohou uprchlíci narazit na pravidla, která platí od dubna. Zdarma pro ně totiž po překročení hranic zůstávají jen mezinárodní vlaky, pokud tedy například vystoupí v Praze a jejich cílová destinace je v jiné části republiky, musí nejprve získat doklad o dočasné ochraně. V opačném případě musí za jízdenky platit. V případě získání dokladu jim umožňuje po dobu pěti dnů cestovat zdarma i vnitrostátními spoji.

„Smyslem bezplatné přepravy lidí prchajících z Ukrajiny ve vlacích všech železničních dopravců v České republice je usnadnit jejich životní situaci v okamžiku, kdy byli z různých důvodů nuceni opustit své domovy. Na druhé straně je nutné přepravě vtělit určitá pravidla, protože není důvodné, aby zdarma cestovali vlaky na české železnici i občané ukrajinské národnosti, kteří dlouhodobě žijí v Čechách, a nastalý stav se jich přímo nedotýká,“ uvedl k pravidlům ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Lidé prchající před ruskou invazí pak čelí také výzvě zapojení se na českém trhu práce. To jim nově získaná víza umožňují, problém však může nastat v případě snahy uplatnit svou profesní způsobilost. To se týká jak zdravotníků či lékařů, tak například i řemeslných profesí.

Uprchlíci s sebou totiž z pochopitelných důvodů nemusí mít všechny potřebné dokumenty, které by prokazovaly jejich předchozí profesní vzdělání či praxi, které jsou třeba k doložení profesní způsobilosti. Získat například i kopii pak může být za současných podmínek nemožné. Jak pro deník Echo24 uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro, řešením by v takových případech mohlo být čestné prohlášení zaměstnance, které by posléze potvrdil při složení zkoušky odborné způsobilosti u příslušného profesního sdružení v Česku.

V případě zdravotníků půjde ve středu na vládu s novým návrhem ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten by měl ukrajinským zdravotníkům z řad uprchlíků umožnit první tři měsíce pracovat bez uznání diplomu. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce Válek uvedl, že zhruba z 300 000 uprchlíků, kteří dorazili do Česka z Ukrajiny, se zatím do systému zaregistrovaly jako zdravotničtí pracovníci „spíše stovky“ lidí.

„Systém nám umožňuje, aby nastoupili jako zahraniční stážisté,“ uvedl Válek. Bez nostrifikace, tedy bez uznání diplomu, takto budou moci pracovat čtvrt roku. Nostrifikaci pak u lékařů provádějí lékařské fakulty, u nelékařů kraje.

Problémy pak mohou nastat i v případě školského systému. Školské či vzdělávací organizace varují před nedostatkem pedagogických i provozních kapacit na školách, situace je podle nich kritická zejména v případě těch mateřských. Přetížená jsou především města, proto organizace volají po určité koordinaci, která by měla nastávat už při ubytovávání rodin v různých částech republiky.

Potíže se však mohou objevit i v případě dětí, pro které se místa na školách už našla. Školy tak například začaly svépomocí řešit, jak zajistit obědy pro nové žáky, jejichž rodiny si nemohou tyto výdaje navíc dovolit. Zatímco v případě českých rodin je možné žádat o příspěvek, v případě dětí prchajících před válkou přišli na řadu soukromí dárci.

„Píší mi obecně maminky, které prosí o pomoc a propojí mne tak se školou/školkou, která se díky tomu o akci dozví a hlásí i další děti, které jsou ve stejné situaci,“ uvedla na Facebooku Eva Benešová, učitelka a iniciátorka projektu, který spojuje dárce se školami. Školy i případní dárci se mohou přihlásit i pomocí dotazníků.