Plynová hra o rubl: Putin kohouty nezavře, Evropa se neodstřihne

Slovní intervence a očekávání hýbají měnami často víc než konkrétní rozhodnutí. Přesně takový příběh se teď odehrává kolem ruského rublu. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu 24. února se zeměmi Evropské unie šířily obavy, kdy Kreml pod vlivem sankcí v odvetě vypne dodávky plynu a ropy. Členské země se naopak dohadují, jestli by se ony samy aktivně měly odstřihnout od ruských surovin a zpřísnit tím ruskou izolaci. Platbami za suroviny totiž fakticky Putinovi financují válku.

Jsou to téměř jediné příjmy v cizích měnách, které Rusko má. Vývoz ropy a plynu tvoří 70 procent celkového ruského exportu. A 80 procent z něj míří do zemí Evropské unie. Řada z nich je na ruském plynu závislá. V různé míře. Od začátku ruské invaze do pondělí 4. dubna zaplatily země Evropské unie Moskvě za plyn, ropu a uhlí 18,89 miliardy eur (472 miliard korun). Největší položkou tohoto účtu je plyn za 9,36 miliardy eur (234 miliard korun).

Je to past vzájemné závislosti, ze které se oběma závislým těžko odchází. Rusové si nemohou dovolit přijít o poslední přísun eur a dolarů. Zastavit proudění do Evropy navíc není jednoduché. Těžební zařízení se nedají libovolně vypínat a zapínat a Rusko neumí technicky dodat plyn, který by neposlalo do Evropy, jiným zákazníkům. Chybějí plynovody, terminály, zásobníky. Stavba je na roky.

Ani Evropa si ale neumí v řádu dní najít náhradní dodavatele plynu. A zásobníky má po zimě přinejmenším poloprázdné. My v nich máme plyn na 24 dní. Ministr dopravy Martin Kupka přiznal, že navzdory krizi vláda v posledním měsíci do rezerv plyn nenakoupila. Připadal jí příliš drahý. Německo má zásobníky ještě prázdnější.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.