Bez kontroly a napořád. Co skrývá novela pandemického zákona

Poslanci budou zřejmě už v úterý jednat o tom, zda se vzdají kontroly nad tvrdými covidovými restrikcemi. S blížícím se koncem platnosti pandemického zákona chce vláda urychleně projednat jeho novelu. Ta by zákon nejen prodlužovala poprvé na neurčito, navíc by přidala do rukou ministerstev či krajských hygien tvrdé nástroje k omezování života. Bez vysvětlování sněmovně, a za určitých podmínek klidně i bez souhlasu vlády.

Novela už stihla projít i řadou změn, ta poslední o neomezené platnosti zákona se navíc objevila až při jednání vlády, veřejnost se o ní tedy dozvěděla až po jejím schválení. Nejen za to se tak stihla na plány nové vlády ozvat kritika. Novela by totiž umožňovala ministerstvu zdravotnictví či hygienám ukládat tvrdá omezení podnikání, ale například i venkovních aktivit, které dosud umožňoval zejména nouzový stav.

Ten však na rozdíl od pandemického zákona podléhá kontrole Poslanecké sněmovny. Pravomoc „kontrolovat“ opatření vydaná na základě pandemického zákona má Nejvyšší správní soud, který v minulosti řadu napadených nařízení označil za nezákonná. Problém je však délka řízení, která tak vedla zpravidla pouze ke zpětnému konstatování nezákonnosti, jelikož už byla v platnosti nařízení nová. Právě i na výtky ze strany soudu se nová vláda v případě novely odvolává. Novela ukládá k nařízením získat pouze souhlas vlády. Dává však úřadům možnost v případě „nebezpečí z prodlení“ konat i bez předchozího souhlasu, ten pak musí do 48 hodin získat.

Kontrole ze strany veřejnosti pak zřejmě nebude čelit ani nový poradní orgán ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), který má protiepidemická nařízení tvořit po odborné stránce. Jak potvrdilo deníku Echo24 minulý týden ministerstvo zdravotnictví, z jednání odborníků z Národního institutu pro zvládnutí pandemie (NIZP) nebudou zřejmě vznikat ani žádné zpětně vydávané zápisy, jako je tomu například v případě klinické skupiny ministerstva zdravotnictví, která řídila po odborné stránce pandemii v posledních měsících Babišovy vlády.

Podle novely schválené vládou, která původně vznikala už za bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), budou úřady moci omezit podnikatelskou i jinou činnost v provozovně, obchodním centru, na tržišti či v tržnici. Bude možné regulovat i provozní dobu. Omezení bude možné také u všech činností, při kterých je člověk v přímém kontaktu s někým dalším.

Novela doplňuje rovněž pravomoc regulovat provoz všech typů sportovišť, škol, dětských skupin a zařízení pro mimoškolní vzdělávání dětí. Opatření se budou moci vztahovat i na hudební, taneční a podobné kluby, diskotéky, herny, kasina, muzea, galerie, hrady, zámky, veřejné knihovny, planetária, zoologické a botanické zahrady. V novele jsou zahrnuty i kulturní akce, festivaly, slavnosti, trhy, veletrhy a zotavovací akce pro děti či příměstské tábory.

Zákon by měl také nově obejít problém s nezákonným nařizováním karantén pouze „po telefonu“, který v době pandemie probíhá. V zákoně je nově uvedeno, že nařízení izolace nebo karantény mohou hygienici a další pracovníci dotyčnému oznámit ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředků komunikace na dálku.

Nové pravomoci by měla dostat také další dvě ministerstva. Ministerstvo obrany bude mít podle upraveného návrhu možnost vydat mimořádné opatření, které se bude týkat vojáků v činné službě, občanských zaměstnanců v ozbrojených silách či samotných pracovníků ministerstva a organizací, které ministerstvo zřizuje. Vnitro by zase mohlo opatřením ovlivnit příslušníky a zaměstnance bezpečnostních sborů s výjimkou vězeňské služby, pracovníky ministerstva a organizací, které zřizuje. Pokud obrana a vnitro nenařídí jinak, budou platit opatření vydaná ministerstvem zdravotnictví nebo hygieniky.