Míra inflace v eurozóně v květnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta. Nejvyšší je v Estonsku

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zrychlil na 8,1 procenta, zatímco v dubnu byla míra inflace na 7,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Inflace v zemích používajících euro se tak vyšplhala na další rekord, nejvýrazněji se zvýšily ceny energií. Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.

Inflace v eurozóně se pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta zatím drží svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu nula procent. Její depozitní sazba je nadále záporná a činí minus 0,5 procenta. Předpokládá se však, že ECB letos zahájí zvyšování úroků ve snaze omezit inflaci.

Meziroční míra inflace v květnu překonala očekávání analytiků, kteří ji v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 7,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v eurozóně podle rychlého odhadu zvýšily o 0,8 procenta.

Meziroční růst cen energií v květnu zrychlil na 39,2 procenta z 37,5 procenta v dubnu. Ceny potravin, alkoholu a tabáku se zvýšily o 7,5 procenta po dubnovém nárůstu o 6,3 procenta.

Na růstu cen energií se velkou měrou podílí válka na Ukrajině a související sankce vůči Rusku. Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. „Inflace u energií pravděpodobně zůstane na vyšší úrovni delší dobu, než se původně předpokládalo,“ uvedl v této souvislosti ekonom Andrew Kenningham ze společnosti Capital Economics.

Nejvyšší inflaci v eurozóně v květnu zaznamenalo Estonsko, kde se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 20,1 procenta. Nejnižší byla míra inflace naopak na Maltě, kde růst cen činil 5,6 procenta.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden uvedla, že depozitní sazba se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září. Pokud je tato sazba záporná, musejí komerční banky za uložení peněz u ECB platit.

Lagardeová signalizovala, že ECB v červenci i v září zvýší úroky o čtvrt procentního bodu. Podle některých dalších představitelů ECB a ekonomů by však mohl být zapotřebí razantnější postup, uvedla agentura Reuters.

„Důvody pro opuštění záporných úrokových sazeb jsou nyní nezvratné,“ uvedl Kenningham. „Zdá se být jisté, že ECB příští týden potvrdí, že v červenci zvýší úroky. A my se domníváme, že si nechá otevřené dveře ke zvýšení o půl procentního bodu,“ dodal.

ECB bude o své měnové politice jednat na zasedání, které se uskuteční příští týden ve čtvrtek. „Problém inflace v eurozóně se zhoršuje,“ uvedl ekonom Christoph Weil z finančního ústavu Commerzbank. „Dnešní údaje o cenách opět zvyšují tlak, aby ECB ukončila svou mimořádně uvolněnou měnovou politiku,“ dodal.