Podezření z krácení daní u Agrofertu trvá. Zasáhnout může Stříž nebo Bradáčová

REKLAMA NA ČAPÍM HNÍZDĚ

Podezření z krácení daní u Agrofertu trvá. Zasáhnout může Stříž nebo Bradáčová
Policie došla k závěru, že nemá dostatek důkazů pro pokračování šetření ve věci reklamy na Čapím hnízdě. Městské státní zastupitelství v Praze rozhodnutí akceptovalo. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Jakub Fujáček

Jedna z větví kauzy Čapí hnízdo, týkající se reklamy, kterou prověřovala policie, ještě nemusí skončit u ledu. Policii by případ mohl vrátit na stůl nejvyšší žalobce Igor Stříž nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Často se o ní mluví jako o takzvané druhé větvi, z hlediska škody ale může být mnohem významnější než jinak zvaná hlavní větev, ve které je už expremiér Andrej Babiš (ANO) obžalován z účasti na padesátimilionovém dotačním podvodu.

Pražská hospodářská kriminálka odložila na konci června vyšetřování, v rámci nějž prověřovala, zda nedošlo ze strany některých firem z holdingu Agrofert ke krácení daní. Předmětem šetření mělo být mimo jiné i to, že si tyto firmy zadávaly reklamu u sesterské společnosti Farma Čapí hnízdo, a to za podezřele vysoké částky (za přibližně čtyři roky úhrnem v hodnotě 272 milionů korun), navíc ještě v době, kdy byl rekreační objekt staveniště.

Městské státní zastupitelství v Praze policejní usnesení o odkladu věci, tedy fakticky zastavení prověřování, akceptovalo. Ze zjištění policistů prý podle zastupitelství vyplývá, že reklama byla na Čapím hnízdě skutečně realizována. Policii se nicméně nepodařilo shromáždit důkazy o skutečném rozsahu reklamy a v této otázce podle dozorového státního zástupce stále přetrvávají pochybnosti. Policie ale prý nezajistila takové důkazy, které by dokládaly, že reklama byla realizována v menší výši, než dokládá účetnictví.

Reklama, nebo sponzoring? Znalci se přou

Policie pracovala celkem s pěti znaleckými posudky, které se podle městského státního zastupitelství rozcházely. Za zmínku stojí, že některé z nich měly být „vypracované pro potřeby odběratelů či poskytovatele reklamy“. To znamená, že jde o posudky staršího data, které si nechal vypracovat přímo Agrofert. Je tedy zřejmé, že právě ty s největší pravděpodobností hovořily ve prospěch objednavatele.

„Šlo o to, že ty posudky se rozcházely v tom, co je předmětem té koupě, jestli to byla koupě klasické reklamy, kterou si představujeme jako televizní reklamní spoty nebo billboardy, kdy je ten produkt prezentován, aby se zvýšil jeho prodej, anebo jestli jde o takzvaný sponzoring,“ řekl pro deník Echo24 mluvčí státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Uvedený sponzoring pak zastupitelství v odůvodnění označuje jako „zvláštní poddruh reklamy, který má též za cíl propagaci firmy (generování a podpora povědomí o firmě, budování implicitního spojení firmy s pozitivní skutečností). Sponzor pak má zájem na tom, aby sponzorovaný fungoval v takovém rozsahu a kvalitě, aby právě pozitivní spojení se sponzorem bylo reálně vytvářeno a sloužilo ku prospěchu sponzora.“ To v překladu znamená, že zmíněných 272 milionů korun mohlo podle citovaných posudků posloužit fakticky jen jako finanční injekce farmě Čapí hnízdo, díky níž farma mohla fungovat, přičemž firmy (také) z Agrofertu, které „reklamu“ objednávaly, si tím zároveň zvyšovaly daňové náklady, a tím současně snížovaly na daních odváděné částky do státní kasy. To právě i někteří odborníci na problematiku vytýkají společnostem jako potenciální daňový únik. Kriminalisté ani městské státní zastupitelství ale neshledali podle dostupných vyjádření důvody pro pokračování šetření.

Advokát: Vzbuzuje to podezření z daňového úniku

Samotná existence reklamy nebo samotné pojmenování „reklama“ či „sponzoring“ však nejsou pro podstatu věci důležité, zdůrazňuje advokát Jan Vučka, odborník na daňové trestní právo: „Náklady na reklamu jsou daňově uznatelné jen tehdy, pokud podnikatel za ně získá nějakou protihodnotu. Nakoupí-li drahé billboardy uprostřed džungle nebo na uzavřeném dvoře, kam nikdo nechodí a kam není ani odnikud vidět, pak jde o učebnicový daňově neuznatelný náklad.“

Je otázkou, zdali „sponzoring“ firem koncernu Agrofert na nedokončeném Čapím hnízdě s minimem návštěvníků mimo pracovníky koncernu přinášel nějakou protihodnotu. „K tomu se měly orgány vyjádřit,“ upozorňuje Jan Vučka, „a to v jejich veřejných sděleních nápadně chybí.“

Jestliže tento „sponzoring“ s nejasnou protihodnotou opakovaně zadávalo u jednoho dodavatele vícero firem z jednoho koncernu, vzbuzuje to samozřejmě podezření ze záměrného daňového úniku na straně objednatelů reklamy, protože ti si tak snižovali daňový základ. „Zajímavé by bylo znát reakci německého správce daně, protože část objednávek měla jít z Německa,“ dodává Jan Vučka: „Znal skutečný stav Čapího hnízda a mohl posoudit existenci protihodnoty za plnění? Uznal takové náklady, nebo je dodanil?“

Stát mohl přijít o více než 100 milionů

Daňový poradce David Hubal v rozhovoru pro Echo24 minulý týden řekl, že finanční částka, o kterou stát na daních tímto jednáním přišel, mohla překročit i 100 milionů korun.

„Minimální škoda, která tam pravděpodobně vznikla jen na nezaplacené 19procentní dani z příjmů u zadavatelů reklamy, je přibližně 51,7 milionu korun, bez sankcí. Je také potřeba připomenout, že jestliže to byla smyšlená konstrukce, tak těm inzerujícím subjektům ani nevznikl nárok na odpočet DPH, kterou by také měly vrátit. To znamená, že ta škoda může být klidně dvojnásobná a může být tedy přes 100 milionů korun bez penále a úroku,“ řekl Hubal.

Policii může věc vrátit ještě Stříž a Bradáčová

Průběh této větve kauzy by mohl zvrátit ještě nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jejichž úřady mohou rozhodnutí práci policistů a městského státního zastupitelství přezkoumat. Celý případ se ale pomalu blíží k promlčení, neboť promlčecí lhůta je u daňových deliktů 10 let.

„Můžeme rozlišovat mezi dvěma způsoby, kdy by se policejní orgán věcí opětovně zabýval. Jeden způsob by vyplýval ze skutečnosti, že se objeví nové relevantní skutečnosti, které by v dostatečné míře zasáhly do důkazního stavu a odůvodňovaly odlišný postup ve věci, než jakým bylo odložení věci. Druhý způsob pak spočívá v tom, že vyšší státní zastupitelství, která mají pravomoci přezkoumat věc (instanční dohled, kontrola skončené věci) by v postupu zdejšího státního zastupitelství, respektive v postupu státního zástupce, shledala pochybení a pokynem by uložila státnímu zástupci (resp. jeho prostřednictvím policejnímu orgánu), aby se věcí dále zabýval a postupoval konkrétním způsobem,“ uvedl za Městské státní zastupitelství v Praze Cimbala.

Nové důkazy by se teoreticky mohly objevit i v souvislosti se šetřením finanční správy, přesněji Specializovaného finančního úřadu. Ten se podle informace serveru Seznam Zprávy ze začátku týdne věcí zabývá. Zajímavé je, že Finanční úřad pro Prahu se již v minulosti věcí na základě podnětu od německých úřadů (z roku 2014) zabýval, ale žádné pochybení údajně nezjistil.

Na dotaz, jak dlouho už daňové řízení ze strany Specializovaného finančního úřadu probíhá, jeho mluvčí Ludmila Klimešová redakci deníku Echo24 odpovědět nechtěla. Uvedla pouze, že na všechny okolnosti týkající se správy daní, včetně data zahájení konkrétního řízení, se vztahuje povinnost mlčenlivosti. Je tedy možné, že řízení běží už od roku 2017.