Proč se v Praze zdražuje méně než jinde

Po několika měsících, kdy navzdory největšímu zdražování v historii České republiky lidé nakupovali ve stylu „utrať, co můžeš, zítra už to bude dražší“, přichází v posledních týdnech obrat. Pod tíhou dramaticky rostoucích účtů za základní služby a zboží, jako je elektřina, plyn, benzin nebo potraviny, lidé omezují útraty.

V květnu, za který jsou poslední dostupná data, už lidé nakoupili o 6,9 procenta méně zboží a služeb než v předchozím roce. Ještě měsíc předtím přitom čísla rostla o šest procent. Ekonomové očekávají, že právě pokles tržeb stáhne ve třetí čtvrtině roku ekonomiku do propadu. Právě ty nákupy ve stylu „utrať, co můžeš, zítra bude dráž“ pomohly k tomu, že v první polovině roku podle prvního předběžného odhadu statistiků česká ekonomika ještě navzdory energetické krizi, válce na Ukrajině a přetrhaným globálním obchodním vazbám rostla proti předchozímu roku o 3,6 procenta. Už v květnu ale přišel zmíněný pád tržeb a dá se čekat, že v dalších měsících bude pokračovat.

Stát nemá k dispozici moc detailní data, kterou vrstvu a jak vysoká inflace nejvíc zasahuje. Statistici speciálně sledují inflaci kromě průměrné české domácnosti jen u rodin v Praze a u seniorů. Právě ceny v hlavním městě se totiž od celostátního průměru velmi často liší výrazněji než v jakémkoli jiném regionu. Důchodci jsou velmi specifickou skupinou právě proto, že jim stát musí podle zákona dorovnat penzi o vzestup cen. Praha se dlouhodobě odlišuje od zbytku země především prudkým růstem cen nemovitostí. Ty se přímo nepromítají do inflace. Sledují se ve speciálních indexech.

Srovnání zdražování u průměrného Čecha, průměrného Pražana a seniora jsou zajímavá. Promítají se do nich nejen rozdílné ceny, ale i rozdílný styl nakupování. Penzisté často nakupují jiné věci než mladší generace. Z porovnání dopadů zdražování vychází zajímavý trend. V Praze rostou celkově ceny o něco pomaleji, než je průměr České republiky. Zatímco celková inflace dosahovala v červnu 17,2 procenta, v hlavním městě to bylo jen 16,7 procenta. To je celkový obrázek za všechno zboží a služby. U jednotlivých útrat se to výrazně liší. Součet ale dává za Prahu nižší inflaci. Velkou roli tady hrají potraviny a výdaje na dopravu, které v Praze za poslední rok vystoupaly méně, než je celostátní průměr. Účty domácnosti důchodců se naopak od průměrné české rodiny v tempu zdražování výrazně neliší.

V červnu se celkové ceny potravin a nealkoholických nápojů proti předchozímu roku zvedly o 18 procent. V Praze to bylo jen 17,3 procenta. Může to mít dvě vysvětlení.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.