Drahota se vrací do obchodů. Cenu zvedají chléb, maso nebo také mléko

Po měsících postupného uklidnění inflace v Česku znovu lehce zrychluje. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu meziročně o 2,5 procenta, tedy o dvě desetiny více než v září. Analytici se shodují, že za zrychlením stojí především dražší potraviny, které meziměsíčně podražily o 1,1 procenta.

„Hlavním problémem jsou ceny potravin, které meziměsíčně vzrostly o 1,1 procenta. Nadále zlobí ceny služeb, které meziměsíčně vzrostly o 0,4 procenta, meziročně o 4,6 procenta. Situaci zachraňují ceny energií, které klesají zejména díky relativně nízkým cenám ropy a silné koruně,“ uvedl analytik pojišťovny Uniqa Václav Franče.

Potraviny znovu táhnou růst

Podle ČSÚ se nejvíce zvýšily ceny potravin, alkoholu a tabáku, které meziročně vzrostly o 3,9 procenta – o procentní bod více než v září. Naopak ceny energií včetně pohonných hmot dál meziročně klesly o 3,3 procenta. Bez započtení energií by inflace v říjnu dosáhla až 3,3 procenta.

„Vývoj cen potravin se ukazuje jako nevyzpytatelný. Při pohledu do jiných zemí je vidět, že nejde o žádné české specifikum. Ani z pohledu volatility cen, ani s ohledem na aktuální tempo jejich zdražování,“ doplnil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle ekonomů jde o trend, který lze pozorovat i v dalších evropských zemích – prudké kolísání cen zemědělských komodit, vyšší náklady na dopravu i zpracování a návrat poptávky po potravinách po období úspor.

Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš připomíná, že říjnový růst byl nečekaně silný: „Index spotřebitelských cen vzrostl v říjnu podle předběžného odhadu o 0,5 procenta a meziroční tempo inflace tak lehce zrychlilo na 2,5 procenta. To je o něco rychlejší dynamika, než jsme očekávali my i trh.“

Podle něj právě potraviny „tradičně stojí v posledních kvartálech za většinou inflačních překvapení“. Zatímco v září jejich pokles pomohl inflaci zbrzdit, říjnový růst ji naopak urychlil.

Inflace ve službách přetrvává

Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče zůstává problémem především inflace ve službách. „I po odmyšlení potravin zůstává inflace nestandardně silná. V souladu s předpoklady se na tom i nadále podílejí ceny ve službách,“ uvedl Jáč s tím, že právě tyto ceny zůstávají pro centrální banku klíčovým rizikem.

Podobně hovoří i Vít Hradil z Investiky, podle něhož „v říjnu ke zrychlení inflace patrně přispěly i další kategorie ze zboží“. Detailní strukturu vývoje cen zveřejní ČSÚ 11. listopadu.

Do konce roku ještě mírné zvýšení

Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský předpokládá, že inflace může do konce roku ještě lehce stoupnout. „Do konce roku očekáváme další lehké zvýšení meziroční inflace ke zhruba 2,7 procentům. Hlavním důvodem by měla být nízká základna z prosince loňského roku. Směrem k nižší inflaci přestává působit koruna,“ uvedl.

Naopak podle odhadu Jana Bureše by se inflace mohla v listopadu lehce zvolnit na 2,4 procenta, v prosinci krátce vzrůst a v lednu „nevylučujeme viditelnější pokles tažený primárně levnějšími energiemi“.

ČNB zůstane opatrná

Zveřejněná čísla podle ekonomů nijak nezmění postoj České národní banky. Centrální bankéři podle očekávání nechají základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta a s dalším snižováním zatím nepočítají.

„Nečekáme, že by předběžná data o říjnové inflaci měla změnit opatrný postoj bankovní rady ohledně úrokových sazeb. ČNB úroky dále snižovat nechce a repo sazba tak na své aktuální úrovni 3,5 procenta již zřejmě dosáhla svého minima,“ uvedl Radomír Jáč.

Podle Jana Bureše bude centrální banka dál sledovat vývoj mezd a inflace ve službách: „Inflace ve službách bude pro ČNB stále silným důvodem k obezřetnosti i na zítřejším zasedání. Pokud se náš inflační scénář naplní, může část bankovní rady na začátku nového roku minimálně koketovat s myšlenkou dalšího lehkého poklesu sazeb – na ten však podle nás nakonec nedojde.“

Výhled: návrat k dvouprocentnímu cíli, ale pomalejší

Inflace se i přes říjnové zrychlení drží poblíž dvouprocentního cíle ČNB, kam se po dvou letech vysokého zdražování vrátila letos na jaře. Od té doby osciluje mezi 2,3 a 2,9 procenta.

Podle ekonomů je pozitivní, že k růstu spotřebitelských cen zatím nepřispívají energie, které díky poklesu cen ropy a silné koruně dál zlevňují. Rizikem do dalších měsíců ale mohou být očekávané úpravy regulovaných cen energií od ledna a přetrvávající tlak v sektoru služeb.