Luxusní parník vzplál. Zahynuly i tisíce vězňů z koncentráků, E. F. Burian se zachránil

V hořící pochodeň se před 75 lety, 3. května 1945, proměnil dříve luxusní zaoceánský parník Cap Arcona, na který na sklonku druhé světové války zaútočily bombardéry britského letectva. Na jeho palubě se v Lübeckém zálivu tísnily tisíce námořníků, vojáků i nacistických vězňů.

Potopení lodi, které vešlo do dějin jako jedna z vůbec největších námořních katastrof, nepřežila většina z nich (zemřelo na 4700 lidí). Na Cap Arconě, blízké lodi Thielbek a ve studené vodě zahynuly i stovky českých vězňů z koncentračních táborů.

Německé lodě se koncem války snažily na Baltu zachránit především vojenské vybavení a personál, ale také německé uprchlíky. Na jejich paluby byli nahnáni i četní vězni, kteří podle Hitlerova rozkazu nesměli padnout spojencům do rukou.

Na Cap Arconě, nákladní lodi Thielbek a menším parníku Athen bylo stěsnáno neuvěřitelných 9000 vězňů z koncentračního táborů Neuengamme poblíž Hamburku a Stutthof u Gdaňsku.

První dvě z nich neuposlechly varování a byly 3. května napadeny britskými letci, kteří nevěděli, kdo všechno se na lodích nachází. Z napadených plavidel se zachránili jen nemnozí. Jedním ze zachráněných byl český divadelník Emil František Burian.