Sedm minut, motorové pilky, skútry a klenoty z časů Napoleona. Jak probíhala loupež v Louvru?

LOUPEŽ V LOUVRU

Sedm minut, motorové pilky, skútry a klenoty z časů Napoleona. Jak probíhala loupež v Louvru?
Zloději přestrojeni za dělníky se do muzea Louvre dostali pomocí mechanického žebříku. Foto: A.D.R. PONT NEUF
1
Svět
Sdílet:

Jedna z nejodvážnějších loupeží ve francouzské historii. Tak se mluví o nedělní krádeži císařských klenotů z Louvru. Zloději se převlékli za dělníky, pomocí mechanického žebříku a motorových pil se vloupali do muzea a poté ujeli na skútrech. To vše stihli za sedm minut a ve třech až čtyřech lidech. Jak se něco takového vůbec mohlo stát? Událost, která jakoby vypadla z filmů o Dannyho parťácích nebo Arsènu Lupinovi, logicky spustila debatu o bezpečnostních a politických otázkách ve Francii. Elysejský palác se totiž několik posledních týdnů zmítá ve vládním chaosu, není schopen skrze premiéra složit vládu a nyní řeší i jednu z největších krádeží v historii země.

Podle francouzského deníku Le Monde sám ministr spravedlnosti François Bayrou prohlásil, že pařížská vláda selhala, jelikož nedokázala zajistit kvalitní bezpečnost v muzeu. To potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten řekl, že se jedná o „útok na francouzské kulturní dědictví a na samotnou historii Francie“. S tím souhlasí i opozice, která mluví o „ráně na francouzské duši a nesnesitelné ostudě.“

Jak tedy k jedné z největších krádeží v moderních dějinách Francie došlo? Bylo to v neděli ráno, sotva třicet minut po otevření pařížského muzea. Lupičům stačilo sedm minut, motorové pilky a několik skútrů. Krátce po deváté hodině ranní, pronikla do prostor Galerie d’Apollon skupina tří až čtyř maskovaných mužů v dělnických montérkách a během několika minut si odnesla šperky nevyčíslitelné hodnoty.

Podle francouzských médií šlo o profesionálně připravenou akci. Lupiči se do muzea dostali ze strany nábřeží Seiny v převlecích za dělníky, kde právě probíhaly stavební práce. Pomocí nákladního výtahu a mechanického žebříku pronikli přímo do sálu, v němž je vystavena korunovační kolekce Napoleona a císařovny Evženie de Montijo. K rozbití okna použili speciální nástroje, pravděpodobně malé motorové pily, píše server BBC.

Celá loupež trvala podle ministra vnitra Laurenta Nuñeze asi sedm minut. Do budovy vnikli dva pachatelé, zatímco třetí měl hlídat situaci zvenku. Některá média ale informují o čtyřech pachatelích, kteří jsou nyní na útěku. Z místa činu uprchli na skútrech, z nichž jeden zůstal opuštěný poblíž muzea.

PODCAST: Křesťané nám o starých Slovanech hodně zamlčeli. I proto jsou pro nás slovanská božstva lákavá

Policie okamžitě evakuovala návštěvníky a uzavřela okolní ulice, včetně nábřeží u hlavního vchodu do palácového komplexu. Vyšetřování převzala pařížská kriminální policie, konkrétně brigáda pro potírání banditismu (BRB) ve spolupráci s Ústředním úřadem pro boj s obchodováním s kulturními statky (OCBC).

Podle informací deníku Le Parisien bylo odcizeno devět klenotů ze sbírky Napoleona III. a jeho manželky Evženie de Montijo – mimo jiné smaragdový náhrdelník, dále náušnice císařovny Marie Louisy, safírová souprava královny Marie Amélie, tiára, brož i náhrdelník císařovny Evženie. Jeden z klenotů, zřejmě koruna císařovny Evženie de Montijo, byla nalezena poškozená přímo před muzeem.

KOMENTÁŘ: Zajímá nás ještě trans?

Podle ministerstva vnitra mají ukradené šperky „neocenitelnou kulturní a historickou hodnotu“. Odborníci se obávají, že lupiči mohou klenoty rozebrat, drahé kameny přebrousit a kov roztavit, aby zmizela jejich identifikace.

Podle televizní stanice Fox News vyšetřovatelé pracují i s verzí, že zloději byli najati soukromým sběratelem umění. Tuto teorii potvrdila i pařížská prokurátorka Laure Beccuauová. „Zabýváme se hypotézou organizovaného zločinu,“ řekla Beccuauová s tím, že by profesionální lupiči mohli operovat na základě specifik konkrétního kupce. Pokud by se tato teorie potvrdila, tak existuje velká naděje, že ukradené kusy zůstanou neporušené a dobře zachované, dokud nebudou nalezeny.

Krádež rozpoutala ostrou debatu i mezi politiky. Kromě prezidenta Macrona a ministra Bayroua se do věci vložil i šéf resortu vnitra Laurent Nuñez. Ten uvedl, že hodnota šperků je nedozírná a potvrdil, že zabezpečení Louvru je nedostatečné. Podle odborů se v posledních patnácti letech snížil počet bezpečnostních pracovníků Louvru o více než dvě stovky. Zaměstnanci přitom dlouhodobě upozorňovali na nedostatečné zabezpečení a poddimenzovaný dohled.

Bývalý ředitel muzea Pierre Rosenberg už v roce 1998 varoval před „křehkou“ bezpečností Louvru – tehdy byl za bílého dne odcizen obraz Camilla Corota. Současný ministr spravedlnosti François Bayrou po nedělní loupeži přiznal, že stát v ochraně muzea selhal.

Louvre, který loni navštívilo téměř devět milionů lidí, patří k nejnavštěvovanějším muzeím světa. Jeho sbírky zahrnují přes 35 tisíc uměleckých děl, včetně slavné Mony Lisy od Leonarda da Vinciho. Jenom tímto sálem projde za jediný den téměř 20 tisíc lidí.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články