Mandátový výbor jednal o Roznerovi kvůli Letům. Pozve si vyšetřovatele a žalobce

Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý začal jednat o žádosti o vydání poslance Miloslava Roznera (SPD) k trestnímu stíhání kvůli jeho výrokům o romském táboře v Letech u Písku. Na příštím jednání, které se uskuteční zřejmě v druhém lednovém týdnu, bude chtít vyslechnout vyšetřovatele případu, obvodního státního zástupce pro Prahu 4 i zástupce městského státního zastupitelství. Podle předsedy výboru Stanislava Grospiče (KSČM) není vyloučeno, že už na příštím zasedání dá výbor své doporučení plénu Sněmovny, které o vydání rozhoduje.

Grospič novinářům řekl, že výbor vybral za zpravodaje materiálu Marka Výborného (KDU-ČSL) a rozhodl se vyžádat si spis. „Protože ta žádost je velice stručně napsaná. A zároveň jsme se rozhodli, že požádáme o zbavení mlčenlivosti vedle vyšetřovatele nejen dozorujícího státního zástupce, ale také městského státního zástupce,“ řekl novinářům Grospič. Termín dalšího jednání bude ještě upřesněn.

Rozner v minulosti při kritice rozhodnutí někdejší vlády o odkupu vepřína nedaleko pietního místa v Letech použil spojení „neexistující pseudokoncentrák“. Sešlo se kvůli tomu hned několik trestních oznámení. Policisté chtějí Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Podle SPD existují pochyby o objektivitě vyšetřování případu, poslanci hnutí deklarovali, že budou proti vydání Roznera.

Člen výboru Jakub Michálek (Piráti) novinářům řekl, že Roznerovi v úterý předal pozvánku na seminář o holokaustu na českých Romech za druhé světové války, který se ve Sněmovně uskuteční v lednu. „Doufám, že využije tuto příležitost a své vzdělání si tam doplní,“ uvedl Michálek. Proti rasismu se podle něj má bojovat vzděláváním a výchovou.

Policie nejprve trestní oznámení odložila. Městské státní zastupitelství jí ale vrátilo případ k opětovnému prověření. Právě proto chce výbor vyslechnout oba žalobce, vysvětlil Grospič. Rozner je členem imunitního výboru. Poté, co poslanci v úterý začali probírat jeho případ, byl vyloučen z jednání. Jednací místnost opustil po zhruba pěti minutách. Na příští schůzi dostane příležitost se k případu vyjádřit.

Podle historiků vznikl tábor v Letech v roce 1940 nejdříve jako kárný pracovní pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V roce 1942 se tábor změnil na sběrný tábor pro Romy. Prošlo jím 1308 romských mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo, přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Nacisté podle odhadů odborníků vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Policie žádá sněmovnu o vydání poslance SPD Roznera kvůli výrokům o romském táboře