Maserati GranTurismo MC Stradale: Stále plné emocí

Maserati GranTurismo je na trhu už nějaký pátek, ale stejně stále umí zaujmout. U nejostřejší verze nejde jen o karbonové doplňky nebo efektní materiály, ale hlavně o jízdní zážitek. A tak to má být. U sportovních modelů věhlasných značek bývají životní cykly podstatně delší než v případě mainstreamových vozů pro běžné potřeby. To platí i v případě Maserati a jeho modelu GranTurismo. Elegantní dvoudveřové kupé s vnitřním uspořádáním 2 + 2 se totiž veřejnosti představilo už v roce 2007 při autosalonu v Ženevě.

GranTurismo tehdy zaujalo odbornou i laickou veřejnost nejen vyzývavou karoserií s koeficientem odporu vzduchu 0,33, ale i faktem, že sdílelo upravenou platformu s větším modelem Quattroporte a využívalo díly z Ferrari 599 GTB a 612 Scaglietti.

Základní verze přijela s motorem V8 o objemu 4,2 litru, navrženým ve spolupráci s Ferrari. Nabídla výkon 405 koní, přenášený na zadní kola pomocí automatické šestistupňové převodovky ZF. V roce 2013 přišla aktuální, dosud vyráběná verze MC Stradale s atmosférickým motorem V8 o zvýšeném objemu 4,7 litru, jenž na zadní kola posílá výkon 460 koní při 7000/min.

Ačkoli MC Stradale je nejostřejší silniční verzí modelové řady, stále jde hlavně o GT (Grand Tourer), takže kromě rychlosti a řidičských zážitků je zaměřené na komfort. Tomu pomáhá podvozek v podobě dvojitých lichoběžníků vpředu a víceprvková náprava vzadu i karbon-keramické brzdy. V interiéru vás obklopí alcantara, hliník a kvalitní kůže. Italové mají výhodu vkusu, takže už první setkání a usednutí do výrazně tvarovaných sedadel vás zaujme a vykouzlí ve vás jisté očekávání. Jakmile nastartujete osmiválec, zdvojnásobí se.

MC Stradale samozřejmě nabízí očekávanou dynamiku luxusního GT – na 100 km/h se rozjede za 4,5 s, a pokud máte možnost, omezovač vás zastaví až při 303 km/h. Motor má charakteru na rozdávání: z nízkých otáček se ochotně sbírá, ve středních už táhne drsným způsobem a s radostí se dostává ke svému vrcholu. Přenos síly zajišťuje převodovka MC Race-Shift, což je zjednodušeně řečeno robotizovaný manuál s automatickým modem. V praxi to znamená, že se ovládá rozměrnými páčkami pod volantem a při nejostřejším režimu Race je schopný přeřadit za pouhých 60 ms. Přeřazení je vždy doprovázeno hrubou prodlevou a následným kopnutím, což je něco, na co už u moderních GT současnosti nejsme zvyklí, ale souvisí to s konstrukcí převodovky. Díky tomu je jízda ještě emotivnější, než pokud by převodovka řadila za milisekundu bez jakéhokoli rázu.

Podvozek pohodlně zvládá české nerovnosti a při ostré jízdě je potěšující tuhá karoserie a dostatečně komunikativní řízení. Na výjezdu ze zatáčky potěší dlouho neutrální chování, které se mění v čitelnou přetáčivost v případě, že jedete skutečně rychle nebo si podobné chování přejete. I přes použití karbonu je zejména při rychlé jízdě trochu znát hmotnost, která dosahuje nemalých 1800 kg. Zážitek je ale svým způsobem opojný a zvuk motoru rozehřeje nejedno chladné srdce – i v tomto ohledu si Italové drží své výjimečné postavení.

MC Stradale má svůj neotřelý charakter, a proto se mi líbí. Motoru není co vytknout, vysoká spotřeba se dá předpokládat (pomáhá velká nádrž na 90 litrů). Zvláštní způsob řazení převodovky v ostrých režimech je nakonec docela sympatickou kuriozitou. Jízdní vlastnosti, jistá hravost a čitelná rozpustilost jsou součástí charakteru.

Celek má samozřejmě i své nedostatky, z nichž některé jsou očekávatelné: například vyloženě oldschoolový infotainment musel působit zastarale už v době vzniku, navigaci ani nechcete zkoušet. Otázka ceny je diskutabilní – Scuderia Praha jakožto oficiální zástupce značky pro ČR testované MC Stradale nabízí za 3,5 milionu Kč (s DPH), což vzhledem k nabídce není úplně málo. Na druhou stranu je MC Stradale dostatečně jedinečné, živelné a zábavné.

Plusy:
Zážitek z jízdy, podvozek, motor, brzdy.

Minusy:
Řazení převodovky, infotainment.