Čeští žáci nedokáží rozlišit fakta od názorů. Potíže se čtením zhoršují uplatnění učňů

Většina patnáctiletých žáků v České republice nedokáže rozlišit v textu fakta od názorů autora. Zaostáváme tak za průměrem OECD. Problém je také mezi žáky nematuritních oborů odborných škol, kde polovina žáků nedosahuje ani základní úrovně čtenářské gramotnosti. Tradičně lepších výsledků dosáhly dívky. Ukázalo to šetření PISA.

Česká školní inspekce (ČŠI) mimo jiné uvedla, že čeští patnáctiletí žáci jsou poměrně hluboko pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde zhruba 47 % patnáctiletých žáků dokáže rozlišit fakta od názorů autora předloženého textu. V České republice je tento podíl výrazně podprůměrný (31 %), což zemi řadí na čtvrté místo od konce mezi 37 členskými státy OECD. Úspěšnější při řešení úlohy zaměřené na odlišení faktů od názorů byli ti žáci, kteří se ve škole učili, jak odhalit, zda jsou určité informace subjektivní nebo zkreslené.

Problematická je podle ČŠI také připravenost na nástrahy digitálního světa. Přibližně třetina českých žáků nepovažuje za vhodné smazat podvodný e-mail vybízející ke kliknutí na odkaz. Polovina českých žáků by dle svého vyjádření na e-mail odpověděla a 38 % žáků v České republice se domnívá, že je vhodné co nejdříve kliknout na uvedený odkaz.

Ve všech zemích včetně ČR byly zjištěny rozdíly ve znalostech strategií používaných při ověřování věrohodnosti zdrojů mezi žáky ze zvýhodněného a znevýhodněného prostředí. „Navzdory socioekonomickému postavení a pohlaví žáka sehrávají sebedůvěra a znalost efektivních čtenářských strategiích hlavní roli v jeho čtenářském výkonu. Důležitým prediktorem úspěšnosti žáků v testu čtenářských dovedností je míra uplatňování různých strategií při procházení různých typů textů. Lepších výsledků dosahují žáci, kteří se lépe orientují v řadě samostatných textů i v souborech textů, které jsou vzájemně provázané,“ uvádí školní inspekce.

Dívky dosahují ve čtenářské gramotnosti pravidelně ve všech zemích lepšího výsledku než chlapci, což je dáno podle ČŠI mimo jiné pozitivnějšími postoji dívek k četbě. Více než polovina dívek v České republice považuje četbu za svůj oblíbený koníček a ráda si povídá o knihách s druhými. Naopak polovina českých chlapců považuje četbu za ztrátu času a okolo 60 % chlapců čte, jen když musí. Česká republika je jednou ze zemí, kde obliba četby mezi roky 2009 a 2018 vzrostla, přesto ale zůstává v mezinárodním kontextu podprůměrná.

Velký problém nastává podle ČŠI mezi žáky nematuritních oborů středních odborných škol. V této kategorii totiž přibližně polovina žáků, kteří v testu PISA nedosáhli základní úrovně čtenářské gramotnosti a mohou tak mít potíže při svém dalším uplatnění ve studijním či pracovním životě. Mezi těmito žáky je také nejvíce nečtenářů – více než 60 % žáků uvedlo, že si nikdy nečte pro radost.

Stejně jako v ostatních zemích OECD, také v České republice platí, že žáci, kteří preferují knihy v tištěné podobě, případně kombinují tištěné knihy s knihami elektronickými, tráví četbou průměrně více času než jejich vrstevníci upřednostňující pouze knihy v elektronickém formátu. V České republice byla zjištěna třetí nejnižší podpora čtenářských aktivit ze strany učitele ze všech zemí OECD. Zároveň zde existují výrazné rozdíly mezi žáky z různých druhů/typů škol a také mezi žáky ze zvýhodněného a znevýhodněného domácího prostředí. Podpora čtenářských aktivit ze strany učitele pozitivně souvisí s oblibou čtení a se vzdělávacími výsledky žáků.

Mezinárodní šetření výsledků žáků, mezi něž patří také šetření PISA, jsou důležitým zdrojem externí evaluace českého vzdělávacího systému. V roce 2018 se Česká republika do šetření PISA zapojila již posedmé a stejně jako v letech 2000 a 2009 byla i v roce 2018 hlavní sledovanou oblastí šetření čtenářská gramotnost patnáctiletých žáků.