Země NATO by měly létat i na českých strojích. Ministerstvo však váhá

Česká republika má skvělá cvičná letadla. Ministerstvo obrany ani vláda ale pro jejich prosazení v NATO i doma dělá daleko méně, než by se patřilo.

NATO Flight Training Europe (NFTE) je mezinárodní iniciativa sdružující některé evropské členské státy NATO s cílem integrovat, zkvalitnit a zefektivnit výcvik vojenských pilotů vzdušných sil. Ať už jde o piloty taktického, vrtulníkového či dopravního letectva nebo o piloty-operátory bezpilotních letadel. Tato nadnárodní iniciativa umožní sdílet výcvikové kapacity a zkušenosti z leteckého výcviku v rámci členských zemí, kterými jsou zatím Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Turecko.

NFTE identifikovalo pokračovací a bojový výcvik pilotů taktického letectva (stíhacích pilotů) jako jednu z prioritních oblastí. Česká republika má díky letounu L-39NG, který posledních několik let vyvíjela společnost Aero Vodochody ve spolupráci se strategickým partnerem společností Omnipol, výhodnou pozici mezi ostatními členskými státy. Výcvikový systém L-39NG byl od počátku koncipován pro výcvik vojenských pilotů, kteří budou usedat do kokpitů nejmodernějších bojových letounů. Je potřebné také zdůraznit, že výcvikový systém L-39NG je modulární platforma a díky otevřené architektuře je schopna přizpůsobit se výcvikovým požadavkům svých zákazníků.

ČR, jako jedna z mála zemí světa, je schopná kompletně zajistit výcvik pilotů taktického letectva za použití letounů i ostatních výcvikových systémů vlastní výroby. Vzdušné síly AČR mají dlouholetou tradici a zkušenosti v oblasti leteckého výcviku. Celá řada zahraničních pilotů prošla vojenským výcvikem na českých cvičných proudových letounech u nás či v zahraničí. Státní podnik LOM Praha s.p. prostřednictvím CLV (Centrum leteckého výcviku) Pardubice je schopný zajistit kompletní spektrum leteckého výcviku na špičkové úrovni. Nedílnou součástí moderního výcvikového systému je také úplná rodina simulátorů od základních až po Taktické simulační centrum (TSC je také součástí pardubického výcvikového centra), které vyvíjí i vyrábí na špičkové úrovni VR Group a.s., dceřiná společnost LOM Praha s.p. (státního podniku založeného Ministerstvem obrany i pro zajištění výcviku vojenských pilotů). Čeho se naopak u nás nedostává, je dostatečně velký a volný vzdušný prostor pro tento druh leteckého výcviku, nicméně i to je jeden z problémů, který prostřednictvím členství v NFTE můžeme vyřešit.

V současné době je navíc Česká republika prostřednictvím Aero Vodochody jen jednou ze dvou zemí v EU, které vyvinuly a vyrábí cvičné proudové letouny. Tou druhou je italská společnost Leonardo s letouny M345 a M346. Případný „konkurenční boj“ je však mezi těmito dvěma značkami naprosto nerovný. Proč? Na rozdíl od Aera má totiž italské Leonardo plnou podporu vlády a díky tomu je jasný favorit pro dodávky svých strojů členským státům. Přitom hlad po kompletním výcviku pilotů je dost velký na to, aby uživil několik výcvikových center v Evropě. Itálie přitom ani není členem NFTE a své stroje a služby nabízí do NATO pouze jako dodavatel.

Proto je nejen pro podnik Aero, ale i pro stát naprosto klíčové, aby byla česká letadla více podporována, jako správná volba pro výcvik pilotů v zemích NATO i ve světě. Tomu by samozřejmě velmi přispělo, pokud by Ministerstvo obrany samo propagovalo L-39NG jako budoucí výcvikovou platformu pro vzdušné síly AČR. Je pro mne naprosto nepochopitelné, proč civilní část Ministerstva obrany stále váhá s podpisem smlouvy na pořízení letounů L-39 NG. Nejpozději v roce 2023 končí technická životnost stávajících letounů L-39C provozovaných CLV Pardubice. Nedá mi to, než se nezeptat, jak si civilní část MO představuje, že bude ve výcviku vojenských pilotů dál pokračovat? Zatím mi to připadá, jako kdyby někdo na civilní části MO čekal, až CLV Pardubice ztratí svou schopnost cvičit vojenské piloty taktického letectva a pak potichu předal tuto strategickou schopnost někomu jinému. Tím ztratíme více jak stoletou tradici ve výcviku vojenských pilotů a téměř jistě pohřbíme i špičku našeho českého leteckého průmyslu.

Česká státní reprezentace pod vedením Ministerstva obrany a český letecký průmysl pod vedením Aera by proto měli v budoucnu společně a koordinovaně usilovat o představení L-39NG členům NFTE i ostatním potenciálním zájemcům ve světě. Nejedná se o nic jiného, než o vytvoření stejných exportních podmínek, jako mají ostatní konkurenční výrobci. Konec konců s tím máme zkušenosti při zavádění zahraniční techniky do výzbroje AČR.

Každopádně prvním krokem musí být zavedení L-39NG do výcviku vojenských pilotů Vzdušných sil AČR v Centru leteckého výcviku Pardubice.

Autor je generálem v.v.