Ukrajinští Romové marně hledají bydlení. Poslední instancí jsou detenční zařízení

UBYTOVÁNÍ PRO ROMY

Ukrajinští Romové marně hledají bydlení. Poslední instancí jsou detenční zařízení
Uprchlické zařízení ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomístecku, březen 2022. Foto: Jan Piroch
1
Domov

Jakub Fujáček

Do Česka utíkají před válkou také ukrajinští Romové, podle odhadů jich mohly přijít až dva tisíce. Mají ovšem problém najít ubytování. Část z nich má navíc kromě ukrajinského také maďarský pas a nemohou tak u nás získat status uprchlíka. Správa uprchlických zařízení zatím vyčlenila pro uprchlíky se specifickými potřebami dvě zařízení, ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomístecku a také v Bělé pod Bezdězem. Brzy se však budou zřejmě opět stěhovat. V některých obcích je ale ubytovat nechtějí.

Z Ukrajiny utekla do ČR podle dostupných údajů také více než tisícovka Romů. Podle ministerstva vnitra jde o lidi se specifickými potřebami. Část z nich ovšem nemá pouze ukrajinské, ale také například maďarské občanství. Nemůže jim tak být poskytnuta mezinárodní ochrana. Ostatní mají problém najít ubytování. Často jde o velké rodiny s dětmi. Někteří uprchlíci spali několik nocí ve stanech. Správa uprchlických zařízení pro ně nakonec vyčlenila dvě bývalá detenční zařízení, ve Středočeském a Moravskoslezském kraji.

Podle mluvčího Správy uprchlických zařízení Jana Pirocha uprchlíci vyžadovali ubytování hromadného typu. „Jde často o osoby z odlišného socio-kulturního prostředí, zvlášť zranitelné osoby, které chtějí bydlet pohromadě. Jedná se o velké rozvětvené rodiny. Mluví často pouze romsky anebo maďarsky,“ říká Piroch s tím, že ve Vyšních Lhotách je aktuálně kapacita pro 250 a v Bělé pod Bezdězem pro 180 uprchlíků. Ubytováni tu mohou být ale pouze státní příslušníci Ukrajiny, kteří předtím projdou screeningem.

„Objekty před válkou na Ukrajině fungovaly jako zařízení pro zajištění nelegálně pobývajících cizinců. Z té doby tam zůstaly ploty s ostnatým drátem, což nám někdo vyčítá, ale teď jsou to otevřená zařízení, která ti lidé mohou kdykoli volně opustit a pohybovat se po okolí. Například při cestách na úřady, za nákupy a podobně,“ dodává Piroch.

Ubytování Romů připomíná vězení, říká Husák

Jan Husák, člen Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, namítá, že nejde o vhodný typ ubytování. Někdy jde ale o poslední možnost pro uprchlíky, pro které se nepodařilo jinde ubytování sehnat. „Vyšní Lhoty a Bělá nejsou vhodné objekty pro ubytovávání žen s dětmi. Dříve to byly detenční zařízení, která sloužila pro zajištění nelegálních utečenců a připomínají spíše vojenské či vězeňské objekty. Všichni víme, že to nejsou vhodná zařízení, ale nebyly pro ně zatím nalezeny žádné jiné ubytovací kapacity. Jde o objekty poslední záchrany, jinak by ti lidé skončili na ulici,“ říká Husák. Odhaduje, že k nám už z Ukrajiny přišlo mezi 1500 a 2000 romskými uprchlíky.

Romové velmi často přicházejí z maďarského pohraničí. „Ta situace kolem Romů je nešťastná. Na jihu Slovenska existuje skupina lidí, která mluví lépe maďarsky než slovensky, a stejně tak je tomu na Ukrajině. Je tam maďarská menšina a do ní patří i tito Romové,“ vysvětluje Husák. Stát by podle něj měl poskytnout dočasné bydlení v důstojných podmínkách i Romům s maďarským pasem.

„Jsou mezi nimi ale i lidé, kteří normálně pracovali, žili ve svých domech. Proto, aby tu tito lidé mohli zůstat a integrovat se, tak jim musíme najít standardní bydlení. Ale když vidíte, jak k nim přistupují někteří hejtmani, obce nebo někteří vlastníci nemovitostí, tak tu asi velké šance nemají,“ dodává Husák.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vytipoval pro romské uprchlíky ve spolupráci s hejtmany dva objekty, do kterých by se mohli z bývalých detenčních zařízení během týdne přesunout. Jde o státní objekty v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Hejtmani dříve vytipovali asi dvacítku objektů po celé ČR. Některá města okamžitě deklarovala, že jsou proti jejich ubytování ve svém katastru.