Zásah NATO na Ukrajině? Nejodvážnější názory od počátku války zastávají Poláci

Bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu proměnil chování Evropy. Státy solidárně posílají vojenský materiál a finance na vyzbrojení Ukrajinců, mimořádnou dodávku zbraní schválilo i Německo, což bylo dříve něco nemyslitelného. Otázka přímého zapojení Severoatlantické aliance zůstává stále tabu. Polsko přišlo s návrhem mírové mise NATO, to však zcela odmítly Německo i USA. Ruský tisk zareagoval na polskou iniciativu výhrůžkami o „denacifikaci“ Polska. Česko zastává opatrný postoj, ale plán nezavrhlo. Proti pasivitě se naopak vymezuje mezinárodní kampaň českého podnikatele Dalibora Dědka, který volá po vyhlášení bezletové zóny a vyzývá Západ k vojenskému zapojení.

Polsko od začátku zastává vůči ruské invazi nejtvrdší postoje. O vyslání mírové mise na Ukrajinu při návštěvě Kyjeva spolu s českým a slovinským premiérem hovořil polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Podle něj by mise měla poskytnout humanitární pomoc, ale současně by byla chráněna příslušnými ozbrojenými silami.

Premiér Mateusz Morawiecki následně potvrdil, že o to bude v Bruselu na summitu NATO tento čtvrtek formálně žádat. „Když nyní bomby padají čím dál tím blíž k polským hranicím, využijeme to jako argument, jak v kontextu těch nejprogresivnějších návrhů prezidenta Volodymyra Zelenského, tak našich návrhů formulovaných v Kyjevě,” řekl Morawiecki i s odkazem na zatím největší a aliancí nevyslyšený požadavek Zelenského, kterým je zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou.

Vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by znamenalo kontrolu tohoto vzdušného prostoru ze strany NATO. To by se v případě zavedení bezletové zóny snažilo zabránit jejímu potenciálnímu narušení, a to i za použití vojenské síly. Ukrajina opakovaně o zřízení bezletové zóny žádá. Mohl by to být způsob, jak ochránit civilní obyvatelstvo před ruským bombardováním. Právě obloha je prostor, ve kterém mají Rusové vůči ukrajinským vojskům převahu, jak uvedl ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Proti vyslání mise se ohradil německý kancléř Olaf Scholz. Také Američané už oznámili, že ani v případě mírové mise by na Ukrajinu nevyslali své vojáky. Prezident Joe Biden řekl, že konflikt nechce vyhrotit do války se Spojenými státy.

Česko naopak mírovou misi nezavrhlo. Poněkud nejasně se o tom rozhovořil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který řekl, že vyslání mise na Ukrajinu by mohlo mít smysl. Mise by však podle něj musela být definována opravdu jako mírová. „Musíme se dostat do nějakého právního rámce, abychom se nepustili do něčeho, co by bylo začátkem toho, že NATO vstupuje do války,“ řekl k tomu. S Rakušanovými výroky polemizuje Daniel Kaiser ve svém komentáři.

Resort zahraničí pak avizoval, že u mírové mise jsou „detaily a specifika, která se musí ještě dořešit“. Není totiž jasné, s jakým mandátem by mise na Ukrajině působila a které země by se jí účastnily. Podle ministerstva zahraničí pak navíc není možné spustit mírovou misi v momentě, kdy stále ještě probíhají tvrdé boje. Premiér Petr Fiala (ODS) má o návrhu jednat také s prezidentem.

Debaty o tom, zda by se mělo NATO do bojů na Ukrajině přímo zapojit a tvrdě proti Rusku zasáhnout, Fiala tvrdě odmítl. Vedlo by to podle něj k vypuknutí třetí světové války a žádná alianční země to ani reálně nezvažuje.

List Pravda, jeden z nejčtenějších ruských deníků, zareagoval na návrh mírové mise hrozbou vyústění v přímý vojenský konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Polsko list nazval „hyenou Evropy“ a napsal, že „je čas denacifikovat Polsko jako komplice banderovského režimu“. Psali jsme o tom zde.

V českém prostředí po tvrdé reakci na ruskou invazi volá podnikatel Dalibor Dědek. Ten spustil mezinárodní kampaň, která vyzývá k vojenskému zapojení západních zemí na Ukrajině, a chce ovlivnit rozhodování politiků.

„Naším cílem je, aby Západ nenechal dál umírat Ukrajince a pomohl jim vojensky, alespoň vyhlášením a vynucením bezletové zóny,“ řekl Dědek, který je spolumajitelem firmy Jablotron, výrobce zabezpečovacích zařízení. Konflikt na Ukrajině se podle Dědka týká celé Evropy. Zároveň je zklamán postojem Západu, dosavadní protiruské sankce podle něj nepomohou. Dědka v jeho iniciativě podpořila například jaderná fyzička Dana Drábová nebo spolumajitel investiční skupiny RSJ Libor Winkler.

Česko Ukrajině zasílá jak finanční, tak hmotnou pomoc na další vyzbrojení. Ukrajinská ambasáda v Praze vybrala na vojenský materiál zhruba 660 milionů korun. Další zhruba 2,5 miliardy přispěl český stát. Pouze ministerstvo obrany poslalo na Ukrajinu vojenskou pomoc za asi 750 milionů korun. Šlo o munici, samopaly, kulomety, odstřelovačské pušky nebo protiletecké střely S-2. Podobu částí daru úřad z bezpečnostních důvodů nechtěl upřesnit.